Ukrajinci bojují s blackouty a Putinovou „studenou válkou“: Jak obchody či firmy řeší výpadky proudu?
Ruské útoky na energetickou infrastrukturu zasáhly průmysl či malobochody, které se nyní musí potýkat s častými výpadky proudu. Válka tak výrazně zhoršila ekonomické vyhlídky Ukrajiny, která bude v následujících letech potřebovat stovky miliard korun, zlepšení situace a konec bombardování se přitom čekat nedá. V nejvíce zasaženém Kyjevě však obyvatelé i tak nadále zůstávají a snaží se normálně fungovat, píší Financial Times.
Kavárna Lila Cake v Kyjevě se snaží i za války fungovat, není to ale jednoduché. Od začátku války musela manažerka kavárny Iryna Mykhajluková propustit kolem 20 z celkových 50 zaměstnanců a v posledních dnech musí kavárna až 10 hodin v kuse fungovat bez elektřiny. „Máme morálku a touhu zůstat otevření,“ říká Mykhajluková. „Ale na jak dlouho?“
Ukrajina bude potřebovat stovky miliard
Ruské bombardování, ke kterému se Putin uchýlil ve snaze podkopat ukrajinskou ekonomiku a morálku, poškodilo v posledních týdnech a měsících podle vyjádření prezidenta Zelenského 40 % ukrajinské energetické infrastruktury a zhoršilo už tak velmi špatné ukrajinské ekonomické vyhlídky. Ukrajinské HDP se podle ekonomů propadne až o 40 % a napadená země tak bude jen příští rok potřebovat stovky miliard korun, aby mohla pokrýt jak válečné, tak běžné náklady, řekl Zelenskyj minulý měsíc na summitech Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.
Některé sektory ve městech daleko od fronty hlásily v září skoro návrat na předválečnou úroveň, bombardování a blackouty tento návrat však ohrožují. „Blackouty zaberou půlku pracovního dne,“ řekl k tomu Tomas Fiala, šéf firmy Dragon Capital, která kolem Kyjeva a na západě Ukrajiny vlastní pět obchodních center. Ty nyní fungují aspoň částečně i díky tomu, že firma kupuje generátory. Ne všechny obchody a firmy však mají tuto možnost. Prioritu mají totiž nemocnice, veřejná doprava a další kritická infrastruktura, méně důležitá odvětví jako restaurace či maloobchody se tak často blackoutům nemůžou vyhnout.
Naopak například IT sektor, kde můžou pracovníci fungovat odkudkoliv pouze s laptopem a funkčním internetem, se za současné situace ukázal jako poměrně odolný . Britská firma Ciklum, která má kolem 1500 zaměstnanců, kteří zůstali na Ukrajině, uvedla, že její projekty příliš neutrpěly a že zaměstnanci v případě potřeby dodělali, co bylo potřeba, po pracovní době.
Putin vede doslova studenou válku
Jurij Ryženkov, šéf největšího ukrajinského výrobce oceli Metinvest, uvedl, že dvě jeho největší továrny, z kterých je jednou továrna Azovstal, ve které se na jaře dlouho bránili ukrajinští vojáci, jsou v okupovaném Mariupolu, další dvě pak operují na 50 až 65 % své kapacity. Továrna KMZ na východ od Kyjeva, ve které se vyrábí technika na zpracování a skladování obilí, pak pracuje zejména v noci, aby se vyhnula denním omezením. Ryženkov dále zmínil, že se zástupci průmyslu každý den setkávají s regionálními úředníky, aby naplánovali využití elektrické sítě.
Velké zlepšení se pak v následujících měsících čekat nedá. „Částečné zlepšení je možné, ale určitě nebudeme žít jako před bombardováním,“ řekl k tomu pro ukrajinskou televizi nedávno Maksym Timčenko, šéf největšího privátního výrobce elektřiny DTEK. Ministr energetiky German Galusčenko pak prohlásil, že energetická infrastruktura by mohla být opravena do konce roku, kdyby Rusko útoky zastavilo, ohledně čehož ale není optimistický. „Bude to v zimě těžké, to je jasné. Cítím, že nepřestanou,“ řekl. „Putin vede nový typ studené války, která je doslova studená,“ prohlásil pak bývalý premiér Arsenij Jaceňuk.
Kyjevu hrozí úplný výpadek
V hlavním městě Kyjevě, který byl útoky zasažen nejsilněji, pak starost Vladimir Kličko nedávno varoval, že občané by se měli připravit na úplný výpadek proudu a vody. V tom případě by prý městští úředníci vyzvali obyvatele k tomu, aby město opustili. Kličko zároveň vyzval občany k tomu, aby zvážili, zda nemají možnost se aspoň dočasně přesunout příbuzným nebo ke známým, kteří mají dům za městem s kamny a vlastním přívodem vody.
Většina obyvatel Kyjeva však i přesto ve městě zůstává a učí se fungovat za nové situace. Andrij Kraňukov, prodavač v malém obchodě elektronikou v Kyjevě, tak nedávno v obchodě normálně pracoval, přestože obchod 8 hodin ze dne neměl proud a výpadky snížily prodeje na pětinu. „Lidé si na to zvyknou, co jiného můžeme dělat?“ řekl. „Je to jednodušší pro nás než pro vojáky na frontě.“
Ruský prezident Vladimir Putin popřál k Vánocům a do nového roku některým světovým státníkům – z těch evropských maďarskému premiérovi Viktorovi Orbánovi nebo srbskému prezidentovi Alexandrovi Vučičovi. Vyplývá to ze seznamu, který dnes zveřejnil Kreml.
Slovenský premiér Robert Fico, který s Putinem nedávno jednal v Moskvě, ve výčtu chybí. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova však šéf Kremlu popřál i předsedovi slovenské vlády. „Ficovi také popřál,“ řekl Peskov ruské státní agentuře TASS, která upozornila, že slovenský premiér na seznamu zveřejněném Kremlem není.
Připomněla přitom Ficovu nedávnou návštěvu Moskvy, kam se šéf slovenské vlády vypravil jako teprve třetí evropský lídr od začátku rozsáhlé ruské vojenské agrese na Ukrajině v roce 2022. Většina západních států se postavila na stranu napadené země, proti Rusku zavedla sankce a s Moskvou omezila s diplomatické styky.
Ukrajina od 1. ledna zečtyřnásobí poplatky za dopravu plynu pro domácí zákazníky, aby tak kompenzovala výpadek v příjmech způsobený vypršením dohody o tranzitu ruského plynu do Evropy. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské představitele.
Ukrajinský úřad pro regulaci energetického sektoru schválil zvýšení poplatků na zhruba 502 hřiven (téměř 300 Kč) za 1000 krychlových metrů plynu z dosavadních 124 hřiven.
„V roce 2024 pocházelo 85 procent našich příjmů z přepravy plynu pocházejícího z Ruské federace. To znamená, že podíl domácích zákazníků činil pouze 15 procent,“ uvedl šéf ukrajinského systému pro přepravu plynu Dmytro Lyppa. Upozornil, že zvýšení domácích poplatků výpadek příjmů z tranzitu nahradí pouze částečně.
Česká republika je připravená Slovensku poskytnout své přepravní a zásobníkové kapacity zemního plynu. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) to nabídl slovenské straně v reakci na zastavení tranzitu plynu na Slovensko přes Ukrajinu. Nabídka platí pro nadcházející jaro i dlouhodobější období. V tiskové zprávě o tom dnes ČTK informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). ČR dosud čerpala plyn z východu i západu.
Pomoc při zajištění nových stabilních dodávek plynu Vlček nabídl prostřednictvím dopisu slovenské místopředsedkyni vlády a ministryni hospodářství Denise Sakové.
Navázal tak na svého předchůdce na ministerstvu Jozefa Síkelu, který na začátku září upozornil komisařku pro energetiku Kadri Simsonovou na nutnost hledání alternativních řešení pro zajištění dodávek plynu v Evropě. Ve svém dopise tehdy Síkela zdůraznil dostatečnou kapacitu české přepravní soustavy, která by mohla významně přispět k nahrazení dodávek přes Ukrajinu.
