Ukrajinci bojují s blackouty a Putinovou „studenou válkou“: Jak obchody či firmy řeší výpadky proudu?
Ruské útoky na energetickou infrastrukturu zasáhly průmysl či malobochody, které se nyní musí potýkat s častými výpadky proudu. Válka tak výrazně zhoršila ekonomické vyhlídky Ukrajiny, která bude v následujících letech potřebovat stovky miliard korun, zlepšení situace a konec bombardování se přitom čekat nedá. V nejvíce zasaženém Kyjevě však obyvatelé i tak nadále zůstávají a snaží se normálně fungovat, píší Financial Times.
Kavárna Lila Cake v Kyjevě se snaží i za války fungovat, není to ale jednoduché. Od začátku války musela manažerka kavárny Iryna Mykhajluková propustit kolem 20 z celkových 50 zaměstnanců a v posledních dnech musí kavárna až 10 hodin v kuse fungovat bez elektřiny. „Máme morálku a touhu zůstat otevření,“ říká Mykhajluková. „Ale na jak dlouho?“
Ukrajina bude potřebovat stovky miliard
Ruské bombardování, ke kterému se Putin uchýlil ve snaze podkopat ukrajinskou ekonomiku a morálku, poškodilo v posledních týdnech a měsících podle vyjádření prezidenta Zelenského 40 % ukrajinské energetické infrastruktury a zhoršilo už tak velmi špatné ukrajinské ekonomické vyhlídky. Ukrajinské HDP se podle ekonomů propadne až o 40 % a napadená země tak bude jen příští rok potřebovat stovky miliard korun, aby mohla pokrýt jak válečné, tak běžné náklady, řekl Zelenskyj minulý měsíc na summitech Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.
Některé sektory ve městech daleko od fronty hlásily v září skoro návrat na předválečnou úroveň, bombardování a blackouty tento návrat však ohrožují. „Blackouty zaberou půlku pracovního dne,“ řekl k tomu Tomas Fiala, šéf firmy Dragon Capital, která kolem Kyjeva a na západě Ukrajiny vlastní pět obchodních center. Ty nyní fungují aspoň částečně i díky tomu, že firma kupuje generátory. Ne všechny obchody a firmy však mají tuto možnost. Prioritu mají totiž nemocnice, veřejná doprava a další kritická infrastruktura, méně důležitá odvětví jako restaurace či maloobchody se tak často blackoutům nemůžou vyhnout.
Naopak například IT sektor, kde můžou pracovníci fungovat odkudkoliv pouze s laptopem a funkčním internetem, se za současné situace ukázal jako poměrně odolný . Britská firma Ciklum, která má kolem 1500 zaměstnanců, kteří zůstali na Ukrajině, uvedla, že její projekty příliš neutrpěly a že zaměstnanci v případě potřeby dodělali, co bylo potřeba, po pracovní době.
Putin vede doslova studenou válku
Jurij Ryženkov, šéf největšího ukrajinského výrobce oceli Metinvest, uvedl, že dvě jeho největší továrny, z kterých je jednou továrna Azovstal, ve které se na jaře dlouho bránili ukrajinští vojáci, jsou v okupovaném Mariupolu, další dvě pak operují na 50 až 65 % své kapacity. Továrna KMZ na východ od Kyjeva, ve které se vyrábí technika na zpracování a skladování obilí, pak pracuje zejména v noci, aby se vyhnula denním omezením. Ryženkov dále zmínil, že se zástupci průmyslu každý den setkávají s regionálními úředníky, aby naplánovali využití elektrické sítě.
Velké zlepšení se pak v následujících měsících čekat nedá. „Částečné zlepšení je možné, ale určitě nebudeme žít jako před bombardováním,“ řekl k tomu pro ukrajinskou televizi nedávno Maksym Timčenko, šéf největšího privátního výrobce elektřiny DTEK. Ministr energetiky German Galusčenko pak prohlásil, že energetická infrastruktura by mohla být opravena do konce roku, kdyby Rusko útoky zastavilo, ohledně čehož ale není optimistický. „Bude to v zimě těžké, to je jasné. Cítím, že nepřestanou,“ řekl. „Putin vede nový typ studené války, která je doslova studená,“ prohlásil pak bývalý premiér Arsenij Jaceňuk.
Kyjevu hrozí úplný výpadek
V hlavním městě Kyjevě, který byl útoky zasažen nejsilněji, pak starost Vladimir Kličko nedávno varoval, že občané by se měli připravit na úplný výpadek proudu a vody. V tom případě by prý městští úředníci vyzvali obyvatele k tomu, aby město opustili. Kličko zároveň vyzval občany k tomu, aby zvážili, zda nemají možnost se aspoň dočasně přesunout příbuzným nebo ke známým, kteří mají dům za městem s kamny a vlastním přívodem vody.
Většina obyvatel Kyjeva však i přesto ve městě zůstává a učí se fungovat za nové situace. Andrij Kraňukov, prodavač v malém obchodě elektronikou v Kyjevě, tak nedávno v obchodě normálně pracoval, přestože obchod 8 hodin ze dne neměl proud a výpadky snížily prodeje na pětinu. „Lidé si na to zvyknou, co jiného můžeme dělat?“ řekl. „Je to jednodušší pro nás než pro vojáky na frontě.“
Není pochyb, že nové technologie budou mít velký dopad i na bezpečnost a obranu, lze je použít pro zlepšování života lidí a vytváření bezpečnějšího světa, řekl prezident Petr Pavel na zahájení mezinárodní výstavy a konference Future Forces Forum 2024 v Praze. Věří, že akce propaguje právě použití technologií pro konání dobra. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky se svět rychle mění a technologicky vyvíjí, což s sebou přináší nové výzvy pro armádu. Klíčem k úspěchu je přitom podle něj spolupráce na národní i mezinárodní úrovni, mimo jiné zapojení akademické sféry nebo obranného průmyslu.
Svět podle Pavla čelí výzvám jako je klimatická změna nebo migrace, ale také bezpečnostní výzvám v podobě několika konfliktů, jako je agresivní válka Ruska proti Ukrajině nebo konflikt na Blízkém východě. Pro předcházení jejich rozšíření je podle něj potřeba si uvědomit, že konfrontace v globálním měřítku už není mezi ideologickým východem a západem, ale stále více mezi zeměmi, kterým záleží na pravidlech a zeměmi, které věří, že svých politických cílů dosáhnou silou.
Někdejší americký prezident a současný republikánský kandidát na hlavu státu Donald Trump nehodlá prozradit, zda po odchodu z Bílého domu v roce 2021 hovořil s Vladimirem Putinem
Trump v rozhovoru s agenturou Bloomberg News prohlásil, že se k tomu nebude vyjadřovat, ale poznamenal, že pokud by s Putinem mluvil, byl by to chytrý krok. O tom, že Trump s Putinem po opuštění prezidentské funkce hovořil sedmkrát, píše ve své nové knize americký novinář Bob Woodward, který se v 70. letech spolupodílel na odhalení aféry Watergate.
„Nebudu se k tomu vyjadřovat, ale řeknu vám, že kdyby ano, byla by to chytrá věc,“ odpověděl Trump na otázku, zda s Putinem hovořil. „Pokud se s někým přátelím, pokud mám k lidem vztah, je to dobrá věc, ne špatná. Má 2000 jaderných zbraní a my také. Čína jich má méně, ale do pěti let nás doženou. Pokud mám vztah, nemluvím o tom,“ řekl.
Rusové začali používat levné drony včetně strojů Gerbera, které vyrábí ve třech variantách: jako průzkumný dron, útočný bezpilotní letoun nebo falešný cíl, napsala Ukrajinska pravda. Podle serveru Defense Express se jedná o stroj, který má trup z molitanu.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že protivzdušná obrana během noci na dnešek sestřelila tři ukrajinské drony - dva nad Belgorodskou a jeden nad Voroněžskou oblastí. Moskva obvykle nehlásí, kolik celkem strojů na ruské území ukrajinská armáda vyslala. Resort obrany se také nezmínil o případných škodách.
