Ukrajinci bojují s blackouty a Putinovou „studenou válkou“: Jak obchody či firmy řeší výpadky proudu?
Ruské útoky na energetickou infrastrukturu zasáhly průmysl či malobochody, které se nyní musí potýkat s častými výpadky proudu. Válka tak výrazně zhoršila ekonomické vyhlídky Ukrajiny, která bude v následujících letech potřebovat stovky miliard korun, zlepšení situace a konec bombardování se přitom čekat nedá. V nejvíce zasaženém Kyjevě však obyvatelé i tak nadále zůstávají a snaží se normálně fungovat, píší Financial Times.
Kavárna Lila Cake v Kyjevě se snaží i za války fungovat, není to ale jednoduché. Od začátku války musela manažerka kavárny Iryna Mykhajluková propustit kolem 20 z celkových 50 zaměstnanců a v posledních dnech musí kavárna až 10 hodin v kuse fungovat bez elektřiny. „Máme morálku a touhu zůstat otevření,“ říká Mykhajluková. „Ale na jak dlouho?“
Ukrajina bude potřebovat stovky miliard
Ruské bombardování, ke kterému se Putin uchýlil ve snaze podkopat ukrajinskou ekonomiku a morálku, poškodilo v posledních týdnech a měsících podle vyjádření prezidenta Zelenského 40 % ukrajinské energetické infrastruktury a zhoršilo už tak velmi špatné ukrajinské ekonomické vyhlídky. Ukrajinské HDP se podle ekonomů propadne až o 40 % a napadená země tak bude jen příští rok potřebovat stovky miliard korun, aby mohla pokrýt jak válečné, tak běžné náklady, řekl Zelenskyj minulý měsíc na summitech Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.
Některé sektory ve městech daleko od fronty hlásily v září skoro návrat na předválečnou úroveň, bombardování a blackouty tento návrat však ohrožují. „Blackouty zaberou půlku pracovního dne,“ řekl k tomu Tomas Fiala, šéf firmy Dragon Capital, která kolem Kyjeva a na západě Ukrajiny vlastní pět obchodních center. Ty nyní fungují aspoň částečně i díky tomu, že firma kupuje generátory. Ne všechny obchody a firmy však mají tuto možnost. Prioritu mají totiž nemocnice, veřejná doprava a další kritická infrastruktura, méně důležitá odvětví jako restaurace či maloobchody se tak často blackoutům nemůžou vyhnout.
Naopak například IT sektor, kde můžou pracovníci fungovat odkudkoliv pouze s laptopem a funkčním internetem, se za současné situace ukázal jako poměrně odolný . Britská firma Ciklum, která má kolem 1500 zaměstnanců, kteří zůstali na Ukrajině, uvedla, že její projekty příliš neutrpěly a že zaměstnanci v případě potřeby dodělali, co bylo potřeba, po pracovní době.
Putin vede doslova studenou válku
Jurij Ryženkov, šéf největšího ukrajinského výrobce oceli Metinvest, uvedl, že dvě jeho největší továrny, z kterých je jednou továrna Azovstal, ve které se na jaře dlouho bránili ukrajinští vojáci, jsou v okupovaném Mariupolu, další dvě pak operují na 50 až 65 % své kapacity. Továrna KMZ na východ od Kyjeva, ve které se vyrábí technika na zpracování a skladování obilí, pak pracuje zejména v noci, aby se vyhnula denním omezením. Ryženkov dále zmínil, že se zástupci průmyslu každý den setkávají s regionálními úředníky, aby naplánovali využití elektrické sítě.
Velké zlepšení se pak v následujících měsících čekat nedá. „Částečné zlepšení je možné, ale určitě nebudeme žít jako před bombardováním,“ řekl k tomu pro ukrajinskou televizi nedávno Maksym Timčenko, šéf největšího privátního výrobce elektřiny DTEK. Ministr energetiky German Galusčenko pak prohlásil, že energetická infrastruktura by mohla být opravena do konce roku, kdyby Rusko útoky zastavilo, ohledně čehož ale není optimistický. „Bude to v zimě těžké, to je jasné. Cítím, že nepřestanou,“ řekl. „Putin vede nový typ studené války, která je doslova studená,“ prohlásil pak bývalý premiér Arsenij Jaceňuk.
Kyjevu hrozí úplný výpadek
V hlavním městě Kyjevě, který byl útoky zasažen nejsilněji, pak starost Vladimir Kličko nedávno varoval, že občané by se měli připravit na úplný výpadek proudu a vody. V tom případě by prý městští úředníci vyzvali obyvatele k tomu, aby město opustili. Kličko zároveň vyzval občany k tomu, aby zvážili, zda nemají možnost se aspoň dočasně přesunout příbuzným nebo ke známým, kteří mají dům za městem s kamny a vlastním přívodem vody.
Většina obyvatel Kyjeva však i přesto ve městě zůstává a učí se fungovat za nové situace. Andrij Kraňukov, prodavač v malém obchodě elektronikou v Kyjevě, tak nedávno v obchodě normálně pracoval, přestože obchod 8 hodin ze dne neměl proud a výpadky snížily prodeje na pětinu. „Lidé si na to zvyknou, co jiného můžeme dělat?“ řekl. „Je to jednodušší pro nás než pro vojáky na frontě.“
Ukrajinští vojáci pátým dnem drží frontové linie proti útočícím ruským silám v Kurské oblasti, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Již pět dní se Rusové snaží prolomit naši obranu v Kurské oblasti. Naši vojáci stojí pevně a podnikají protiútoky,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X, aniž by nabídl bližší podrobnosti.
Generální štáb ukrajinské armády na facebooku uvedl, že operace v ruské Kurské oblasti trvá a že ruské letectvo bombarduje vlastní území. Jen za dnešek zde provedlo šest vzdušných úderů.
Soud v Moskvě dnes uložil francouzskému badateli Laurentu Vinatierovi trest tří let odnětí svobody za to, že se v Rusku neregistroval jako zahraniční agent. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Odborník na mezinárodní vztahy a postsovětský prostor podle ruských úřadů již dříve vinu přiznal.
„Soud se rozhodl uznat Vinatiera vinným a uložit mu trest na tři roky v trestanecké kolonii s obecným režimem,“ citoval TASS ze soudního verdiktu. Prokuratura pro Francouze navrhovala tři roky a tři měsíce.
Rusové výzkumníka zatkli a obvinili počátkem června. Vinatier v Rusku pracoval pro švýcarskou nevládní organizaci, která vystupuje jako prostředník v konfliktech mimo oficiální diplomatické kanály. Ruská tajná služba ho vinila, že navázal četné kontakty s ruskými politology, ekonomy, vojenskými experty i vládními činiteli a shromažďoval od nich „vojenské a vojensko-technické informace, které by mohly být využity zahraničními zpravodajskými službami proti bezpečnosti Ruska“. Při vyšetřování však v jeho činnosti nebyly zjištěny žádné známky špionáže.
Ve třech ruských příhraničních oblastech zemřelo od roku 2022 v důsledku ukrajinských útoků bezmála 400 civilistů a desetitisíce jich musely opustit domovy. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedla ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová.
„V letech 2022 až 2024 bylo v důsledku (...) akcí ukrajinské armády v příhraničních okresech Belgorodské, Kurské a Brjanské oblasti zabito 398 civilistů a 1157 jich bylo zraněno,“ citoval TASS ruskou ombudsmanku.
