Ukrajinci bojují s blackouty a Putinovou „studenou válkou“: Jak obchody či firmy řeší výpadky proudu?
Ruské útoky na energetickou infrastrukturu zasáhly průmysl či malobochody, které se nyní musí potýkat s častými výpadky proudu. Válka tak výrazně zhoršila ekonomické vyhlídky Ukrajiny, která bude v následujících letech potřebovat stovky miliard korun, zlepšení situace a konec bombardování se přitom čekat nedá. V nejvíce zasaženém Kyjevě však obyvatelé i tak nadále zůstávají a snaží se normálně fungovat, píší Financial Times.
Kavárna Lila Cake v Kyjevě se snaží i za války fungovat, není to ale jednoduché. Od začátku války musela manažerka kavárny Iryna Mykhajluková propustit kolem 20 z celkových 50 zaměstnanců a v posledních dnech musí kavárna až 10 hodin v kuse fungovat bez elektřiny. „Máme morálku a touhu zůstat otevření,“ říká Mykhajluková. „Ale na jak dlouho?“
Ukrajina bude potřebovat stovky miliard
Ruské bombardování, ke kterému se Putin uchýlil ve snaze podkopat ukrajinskou ekonomiku a morálku, poškodilo v posledních týdnech a měsících podle vyjádření prezidenta Zelenského 40 % ukrajinské energetické infrastruktury a zhoršilo už tak velmi špatné ukrajinské ekonomické vyhlídky. Ukrajinské HDP se podle ekonomů propadne až o 40 % a napadená země tak bude jen příští rok potřebovat stovky miliard korun, aby mohla pokrýt jak válečné, tak běžné náklady, řekl Zelenskyj minulý měsíc na summitech Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.
Některé sektory ve městech daleko od fronty hlásily v září skoro návrat na předválečnou úroveň, bombardování a blackouty tento návrat však ohrožují. „Blackouty zaberou půlku pracovního dne,“ řekl k tomu Tomas Fiala, šéf firmy Dragon Capital, která kolem Kyjeva a na západě Ukrajiny vlastní pět obchodních center. Ty nyní fungují aspoň částečně i díky tomu, že firma kupuje generátory. Ne všechny obchody a firmy však mají tuto možnost. Prioritu mají totiž nemocnice, veřejná doprava a další kritická infrastruktura, méně důležitá odvětví jako restaurace či maloobchody se tak často blackoutům nemůžou vyhnout.
Naopak například IT sektor, kde můžou pracovníci fungovat odkudkoliv pouze s laptopem a funkčním internetem, se za současné situace ukázal jako poměrně odolný . Britská firma Ciklum, která má kolem 1500 zaměstnanců, kteří zůstali na Ukrajině, uvedla, že její projekty příliš neutrpěly a že zaměstnanci v případě potřeby dodělali, co bylo potřeba, po pracovní době.
Putin vede doslova studenou válku
Jurij Ryženkov, šéf největšího ukrajinského výrobce oceli Metinvest, uvedl, že dvě jeho největší továrny, z kterých je jednou továrna Azovstal, ve které se na jaře dlouho bránili ukrajinští vojáci, jsou v okupovaném Mariupolu, další dvě pak operují na 50 až 65 % své kapacity. Továrna KMZ na východ od Kyjeva, ve které se vyrábí technika na zpracování a skladování obilí, pak pracuje zejména v noci, aby se vyhnula denním omezením. Ryženkov dále zmínil, že se zástupci průmyslu každý den setkávají s regionálními úředníky, aby naplánovali využití elektrické sítě.
Velké zlepšení se pak v následujících měsících čekat nedá. „Částečné zlepšení je možné, ale určitě nebudeme žít jako před bombardováním,“ řekl k tomu pro ukrajinskou televizi nedávno Maksym Timčenko, šéf největšího privátního výrobce elektřiny DTEK. Ministr energetiky German Galusčenko pak prohlásil, že energetická infrastruktura by mohla být opravena do konce roku, kdyby Rusko útoky zastavilo, ohledně čehož ale není optimistický. „Bude to v zimě těžké, to je jasné. Cítím, že nepřestanou,“ řekl. „Putin vede nový typ studené války, která je doslova studená,“ prohlásil pak bývalý premiér Arsenij Jaceňuk.
Kyjevu hrozí úplný výpadek
V hlavním městě Kyjevě, který byl útoky zasažen nejsilněji, pak starost Vladimir Kličko nedávno varoval, že občané by se měli připravit na úplný výpadek proudu a vody. V tom případě by prý městští úředníci vyzvali obyvatele k tomu, aby město opustili. Kličko zároveň vyzval občany k tomu, aby zvážili, zda nemají možnost se aspoň dočasně přesunout příbuzným nebo ke známým, kteří mají dům za městem s kamny a vlastním přívodem vody.
Většina obyvatel Kyjeva však i přesto ve městě zůstává a učí se fungovat za nové situace. Andrij Kraňukov, prodavač v malém obchodě elektronikou v Kyjevě, tak nedávno v obchodě normálně pracoval, přestože obchod 8 hodin ze dne neměl proud a výpadky snížily prodeje na pětinu. „Lidé si na to zvyknou, co jiného můžeme dělat?“ řekl. „Je to jednodušší pro nás než pro vojáky na frontě.“
Americký penzista Stephen James Hubbard, který v Rusku čelí obvinění ze žoldnéřství a účasti v bojích na straně Ukrajiny, dnes u moskevského soudu doznal vinu. Informovala o tom ruská agentura RIA Novosti. Dvaasedmdesátiletému muži hrozí sedm až patnáct let vězení, uvedla agentura Reuters
„Ano, souhlasím s obviněním,“ řekl v soudní síni Hubbard. Ruská obžaloba tvrdí, že na začátku současné války podepsal smlouvu s ukrajinskou jednotkou územní obrany ve městě Izjum v Charkovské oblasti na severovýchodě země, přičemž prošel výcvikem, dostal zbraně a měl mít plat 1000 dolarů měsíčně (přes 22 000 korun).
Za dlouhé roky strávené ve vrcholné nizozemské politice se Mark Rutte zdokonalil v umění nalézat kompromis mezi několika nejednotnými koaličními partnery. Jako nový generální tajemník NATO bude muset přenést tyto zkušenosti na mezinárodní scénu. To vše uprostřed války na Ukrajině, obav z dalšího postupu Moskvy a v období politické nejistoty ve Washingtonu. Bývalý nizozemský premiér se ujímá funkce šéfa Severoatlantické aliance v úterý 1. října. Nahradí Jense Stoltenberga z Norska, který post zastával dlouhých deset let.
Moskva dosáhne splnění všech svých stanovených cílů, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin při příležitosti druhého výročí mezinárodně neuznané ruské anexe čtyř ukrajinských regionů, které jeho invazní vojska zčásti okupují. Šéf Kremlu podle serveru The Moscow Times také znovu ospravedlňoval ruské válečné tažení na Ukrajině, které ruské úřady nazývají speciální vojenskou operací.
Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu 24. února 2022, v září téhož roku se Moskva rozhodla připojit k Ruské federaci ukrajinskou Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast. Kroku předcházelo proruskými úřady narychlo zorganizované hlasování na okupovaných územích, které Moskva vydávala za referendum o připojení k Rusku, nicméně Kyjev a většina zemí světa jeho výsledky odmítají uznat.
„Pravda je na naší straně. Všech stanovených cílů bude dosaženo,“ tvrdil dnes Putin na videu, které Kreml zveřejnil u příležitosti takzvaného Dne sjednocení, jenž připomíná anexi čtyř ukrajinských regionů, jejichž části invazní vojska okupují a boje na nich pokračují.
