Ukrajinci bojují s blackouty a Putinovou „studenou válkou“: Jak obchody či firmy řeší výpadky proudu?
Ruské útoky na energetickou infrastrukturu zasáhly průmysl či malobochody, které se nyní musí potýkat s častými výpadky proudu. Válka tak výrazně zhoršila ekonomické vyhlídky Ukrajiny, která bude v následujících letech potřebovat stovky miliard korun, zlepšení situace a konec bombardování se přitom čekat nedá. V nejvíce zasaženém Kyjevě však obyvatelé i tak nadále zůstávají a snaží se normálně fungovat, píší Financial Times.
Kavárna Lila Cake v Kyjevě se snaží i za války fungovat, není to ale jednoduché. Od začátku války musela manažerka kavárny Iryna Mykhajluková propustit kolem 20 z celkových 50 zaměstnanců a v posledních dnech musí kavárna až 10 hodin v kuse fungovat bez elektřiny. „Máme morálku a touhu zůstat otevření,“ říká Mykhajluková. „Ale na jak dlouho?“
Ukrajina bude potřebovat stovky miliard
Ruské bombardování, ke kterému se Putin uchýlil ve snaze podkopat ukrajinskou ekonomiku a morálku, poškodilo v posledních týdnech a měsících podle vyjádření prezidenta Zelenského 40 % ukrajinské energetické infrastruktury a zhoršilo už tak velmi špatné ukrajinské ekonomické vyhlídky. Ukrajinské HDP se podle ekonomů propadne až o 40 % a napadená země tak bude jen příští rok potřebovat stovky miliard korun, aby mohla pokrýt jak válečné, tak běžné náklady, řekl Zelenskyj minulý měsíc na summitech Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.
Některé sektory ve městech daleko od fronty hlásily v září skoro návrat na předválečnou úroveň, bombardování a blackouty tento návrat však ohrožují. „Blackouty zaberou půlku pracovního dne,“ řekl k tomu Tomas Fiala, šéf firmy Dragon Capital, která kolem Kyjeva a na západě Ukrajiny vlastní pět obchodních center. Ty nyní fungují aspoň částečně i díky tomu, že firma kupuje generátory. Ne všechny obchody a firmy však mají tuto možnost. Prioritu mají totiž nemocnice, veřejná doprava a další kritická infrastruktura, méně důležitá odvětví jako restaurace či maloobchody se tak často blackoutům nemůžou vyhnout.
Naopak například IT sektor, kde můžou pracovníci fungovat odkudkoliv pouze s laptopem a funkčním internetem, se za současné situace ukázal jako poměrně odolný . Britská firma Ciklum, která má kolem 1500 zaměstnanců, kteří zůstali na Ukrajině, uvedla, že její projekty příliš neutrpěly a že zaměstnanci v případě potřeby dodělali, co bylo potřeba, po pracovní době.
Putin vede doslova studenou válku
Jurij Ryženkov, šéf největšího ukrajinského výrobce oceli Metinvest, uvedl, že dvě jeho největší továrny, z kterých je jednou továrna Azovstal, ve které se na jaře dlouho bránili ukrajinští vojáci, jsou v okupovaném Mariupolu, další dvě pak operují na 50 až 65 % své kapacity. Továrna KMZ na východ od Kyjeva, ve které se vyrábí technika na zpracování a skladování obilí, pak pracuje zejména v noci, aby se vyhnula denním omezením. Ryženkov dále zmínil, že se zástupci průmyslu každý den setkávají s regionálními úředníky, aby naplánovali využití elektrické sítě.
Velké zlepšení se pak v následujících měsících čekat nedá. „Částečné zlepšení je možné, ale určitě nebudeme žít jako před bombardováním,“ řekl k tomu pro ukrajinskou televizi nedávno Maksym Timčenko, šéf největšího privátního výrobce elektřiny DTEK. Ministr energetiky German Galusčenko pak prohlásil, že energetická infrastruktura by mohla být opravena do konce roku, kdyby Rusko útoky zastavilo, ohledně čehož ale není optimistický. „Bude to v zimě těžké, to je jasné. Cítím, že nepřestanou,“ řekl. „Putin vede nový typ studené války, která je doslova studená,“ prohlásil pak bývalý premiér Arsenij Jaceňuk.
Kyjevu hrozí úplný výpadek
V hlavním městě Kyjevě, který byl útoky zasažen nejsilněji, pak starost Vladimir Kličko nedávno varoval, že občané by se měli připravit na úplný výpadek proudu a vody. V tom případě by prý městští úředníci vyzvali obyvatele k tomu, aby město opustili. Kličko zároveň vyzval občany k tomu, aby zvážili, zda nemají možnost se aspoň dočasně přesunout příbuzným nebo ke známým, kteří mají dům za městem s kamny a vlastním přívodem vody.
Většina obyvatel Kyjeva však i přesto ve městě zůstává a učí se fungovat za nové situace. Andrij Kraňukov, prodavač v malém obchodě elektronikou v Kyjevě, tak nedávno v obchodě normálně pracoval, přestože obchod 8 hodin ze dne neměl proud a výpadky snížily prodeje na pětinu. „Lidé si na to zvyknou, co jiného můžeme dělat?“ řekl. „Je to jednodušší pro nás než pro vojáky na frontě.“
Ukrajinská armáda obsadila ještě jednu obec v ruské Kurské oblasti, zajala další ruské vojáky a v ukrajinské Sumské oblasti mezitím ubylo ruského ostřelování i jeho civilních obětí. Na síti X to dnes napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který podle svého vyjádření navštívil Sumskou oblast, kde jednal s hlavním velitelem ukrajinských ozbrojených sil Oleksandrem Syrským a šéfem vojenské správy regionu Volodymyrem Arťuchem.
Sumská oblast se nachází na severu Ukrajiny při hranicích s Ruskem a právě z ní ukrajinská armáda provedla 6. srpna překvapivý vpád do ruské Kurské oblasti. „Navštívil jsem pohraničí Sumské oblasti a jednal s hlavním velitelem Syrským a náčelníkem oblastní vojenské správy,“ napsal Zelenskyj v příspěvku, který doprovodil videem, na němž je vidět, jak se zdraví s oběma činiteli a poté spolu jednají v jakési místnosti.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi příští týden navštíví Kurskou jadernou elektrárnu na jihozápadě Ruska, informovala dnes agentura AFP. Obavy ohledně jejího provozu vzrostly poté, co ukrajinská armáda před dvěma týdny vnikla do Kurské oblasti.
„Tuto návštěvu můžeme potvrdit,“ řekl AFP mluvčí MAAE. Bez dalších podrobností uvedl, že se uskuteční příští týden. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve středu řekla, že Grossi potvrdil, že je připravený koncem srpna navštívit Kurskou jadernou elektrárnu.
Ruské ministerstvo obrany minulý týden obvinilo Ukrajinu, že plánuje útok na tuto elektrárnu. Kyjev toto tvrzení popřel.
Kurská jaderná elektrárna leží v Kurčatovu několik desítek kilometrů od rusko-ukrajinských hranic. V provozu jsou v ní dva bloky, dva jsou ve výstavbě, aby nahradily ty nejstarší, už dříve odstavené.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 MAAE varuje před hrozbou jaderné havárie, a to zejména v Záporožské jaderné elektrárně. Tu krátce po začátku války obsadily ruské jednotky a od té doby ji Rusko kontroluje. Odstavená elektrárna je terčem opakovaných útoků, z nichž se bojující strany vzájemně obviňují.
Ruské ozbrojené síly zabránily ukrajinskému sabotážnímu a průzkumnému týmu proniknout do Brjanské oblasti, uvedl gubernátor ruského regionu Alexandr Bogomaz. Brjanská oblast sousedí s Ukrajinou i Běloruskem a na východě pak s Kurskou oblastí, kam před více než dvěma týdny vpadly jednotky ukrajinské armády a obsadily část ruského území. Kyjev se k tvrzení ruského regionálního činitele nevyjádřil.
„V Klimovském okrese Brjanské oblasti byl (ve středu) 21. srpna zastaven pokus o průnik ukrajinské sabotážní a průzkumné skupiny,“ uvedl ve středu večer Bogomaz na platformě Telegram. „V současné době je situace na místě střetu stabilizována a pod kontrolou regionálního operačního velitelství,“ poznamenal ruský gubernátor. Dnes ráno informoval o sestřelení ukrajinského dronu nad jím spravovaným regionem.
