Ukrajinci bojují s blackouty a Putinovou „studenou válkou“: Jak obchody či firmy řeší výpadky proudu?
Ruské útoky na energetickou infrastrukturu zasáhly průmysl či malobochody, které se nyní musí potýkat s častými výpadky proudu. Válka tak výrazně zhoršila ekonomické vyhlídky Ukrajiny, která bude v následujících letech potřebovat stovky miliard korun, zlepšení situace a konec bombardování se přitom čekat nedá. V nejvíce zasaženém Kyjevě však obyvatelé i tak nadále zůstávají a snaží se normálně fungovat, píší Financial Times.
Kavárna Lila Cake v Kyjevě se snaží i za války fungovat, není to ale jednoduché. Od začátku války musela manažerka kavárny Iryna Mykhajluková propustit kolem 20 z celkových 50 zaměstnanců a v posledních dnech musí kavárna až 10 hodin v kuse fungovat bez elektřiny. „Máme morálku a touhu zůstat otevření,“ říká Mykhajluková. „Ale na jak dlouho?“
Ukrajina bude potřebovat stovky miliard
Ruské bombardování, ke kterému se Putin uchýlil ve snaze podkopat ukrajinskou ekonomiku a morálku, poškodilo v posledních týdnech a měsících podle vyjádření prezidenta Zelenského 40 % ukrajinské energetické infrastruktury a zhoršilo už tak velmi špatné ukrajinské ekonomické vyhlídky. Ukrajinské HDP se podle ekonomů propadne až o 40 % a napadená země tak bude jen příští rok potřebovat stovky miliard korun, aby mohla pokrýt jak válečné, tak běžné náklady, řekl Zelenskyj minulý měsíc na summitech Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.
Některé sektory ve městech daleko od fronty hlásily v září skoro návrat na předválečnou úroveň, bombardování a blackouty tento návrat však ohrožují. „Blackouty zaberou půlku pracovního dne,“ řekl k tomu Tomas Fiala, šéf firmy Dragon Capital, která kolem Kyjeva a na západě Ukrajiny vlastní pět obchodních center. Ty nyní fungují aspoň částečně i díky tomu, že firma kupuje generátory. Ne všechny obchody a firmy však mají tuto možnost. Prioritu mají totiž nemocnice, veřejná doprava a další kritická infrastruktura, méně důležitá odvětví jako restaurace či maloobchody se tak často blackoutům nemůžou vyhnout.
Naopak například IT sektor, kde můžou pracovníci fungovat odkudkoliv pouze s laptopem a funkčním internetem, se za současné situace ukázal jako poměrně odolný . Britská firma Ciklum, která má kolem 1500 zaměstnanců, kteří zůstali na Ukrajině, uvedla, že její projekty příliš neutrpěly a že zaměstnanci v případě potřeby dodělali, co bylo potřeba, po pracovní době.
Putin vede doslova studenou válku
Jurij Ryženkov, šéf největšího ukrajinského výrobce oceli Metinvest, uvedl, že dvě jeho největší továrny, z kterých je jednou továrna Azovstal, ve které se na jaře dlouho bránili ukrajinští vojáci, jsou v okupovaném Mariupolu, další dvě pak operují na 50 až 65 % své kapacity. Továrna KMZ na východ od Kyjeva, ve které se vyrábí technika na zpracování a skladování obilí, pak pracuje zejména v noci, aby se vyhnula denním omezením. Ryženkov dále zmínil, že se zástupci průmyslu každý den setkávají s regionálními úředníky, aby naplánovali využití elektrické sítě.
Velké zlepšení se pak v následujících měsících čekat nedá. „Částečné zlepšení je možné, ale určitě nebudeme žít jako před bombardováním,“ řekl k tomu pro ukrajinskou televizi nedávno Maksym Timčenko, šéf největšího privátního výrobce elektřiny DTEK. Ministr energetiky German Galusčenko pak prohlásil, že energetická infrastruktura by mohla být opravena do konce roku, kdyby Rusko útoky zastavilo, ohledně čehož ale není optimistický. „Bude to v zimě těžké, to je jasné. Cítím, že nepřestanou,“ řekl. „Putin vede nový typ studené války, která je doslova studená,“ prohlásil pak bývalý premiér Arsenij Jaceňuk.
Kyjevu hrozí úplný výpadek
V hlavním městě Kyjevě, který byl útoky zasažen nejsilněji, pak starost Vladimir Kličko nedávno varoval, že občané by se měli připravit na úplný výpadek proudu a vody. V tom případě by prý městští úředníci vyzvali obyvatele k tomu, aby město opustili. Kličko zároveň vyzval občany k tomu, aby zvážili, zda nemají možnost se aspoň dočasně přesunout příbuzným nebo ke známým, kteří mají dům za městem s kamny a vlastním přívodem vody.
Většina obyvatel Kyjeva však i přesto ve městě zůstává a učí se fungovat za nové situace. Andrij Kraňukov, prodavač v malém obchodě elektronikou v Kyjevě, tak nedávno v obchodě normálně pracoval, přestože obchod 8 hodin ze dne neměl proud a výpadky snížily prodeje na pětinu. „Lidé si na to zvyknou, co jiného můžeme dělat?“ řekl. „Je to jednodušší pro nás než pro vojáky na frontě.“
K budově ruského ministerstva obrany dnes přišly manželky a matky mobilizovaných Rusů, žádají schůzku s novým šéfem resortu Andrejem Belousovem. Ženy na snímcích drží transparenty, na kterých mimo jiné požadují návrat svých blízkých.
Ostorožno, novosti napočítaly před budovou ministerstva obrany 12 žen, nejméně tři z nich dorazily i s dětmi. „Prosím, vraťte tátu domů,“ je vidět na jednom z transparentů. Na místě je podle záběrů také několik policistů a přistavený je minimálně jeden policejní anton. Akce má zatím pokojný průběh, informuje portál. Podle serveru Mediazona policisté vyzvali ženy, aby se rozešly, a začali jim kontrolovat doklady.
Později média informovala, že k ženám přišel pracovník ministerstva obrany v důstojnické uniformě. Ony si mu stěžovaly na zacházení s vojáky, problémy ve službě a na časově neomezenou povahu mobilizace. On jim řekl, že aby se muži mohli vrátit domů, je potřeba vyhláška, která v tuto chvíli neexistuje, píše Ostorožno, novosti. Pracovník ministerstva podle nich také prohlásil, že ženy přišly před ministerstvo speciálně proto, aby je natočily opoziční telegramové kanály a „rozkolébaly loďku“. Požádal je, aby se na ministerstvo obrátily předepsaným způsobem, ale nakonec začal hlášené problémy sepisovat. Podobné akce někdy policie vyhodnotí jako nepovolený protest a rázně zakročuje.
Organizace Post Bellum vybírá 20 milionů korun na vybavení pro dvě polní nemocnice na Ukrajině. Lidé mohou do sbírky přispívat na portálu Donio.cz. Peníze budou určeny na nemocniční přístroje a nástroje, ale také třeba na sanitky, obrněné záchranářské vozidlo nebo pozemní dron pro přepravu raněných či materiálu v těžko přístupném terénu.
Obě nemocnice se nacházejí v Doněcké oblasti přibližně 15 až 20 kilometrů od linie bojů. Jedná se o menší polní nemocnice, které se tak často nestávají terčem útoků. Díky tomu mohou velmi rychle poskytnout nejnutnější odbornou první pomoc, a zachraňují tak podle organizátorů sbírky i desítky životů denně.
„Chceme vyčlenit přes tři miliardy zlotých (přes 17 mld. Kč) na kyberštít, který bude garantovat bezpečnost Polska a Poláků. Bude provádět pravidelné bezpečnostní kontroly a budovat odolnost na úrovni kritické infrastruktury,“ ohlásil polský vicepremiér Krzysztof Gawkowski.
Jde mj. o reakci na hybridní hrozby z Ruska. V pátek hackeři narušili web Polské tiskové agentury (PAP), na jejích stránkách se objevila lživá zpráva, že Polsko mobilizuje. „Systém se ubránil,“ dodal Gawkowski. „Díky novinářům a redakcím, že jednají zodpovědně a takové informace prověřují.“
Před dvěma týdny probíral zrovna takové hrozby na jednání ministrů EU o digitalizaci. „Bylo tam jasně řečeno, že dnes je Polsko v první linii kybernetické války s Ruskem. I když se takové útoky zaměřují na různé země, většina se jich odehrává v Polsku,“ uvedl vicepremiér.
