Ukrajinci bojují s blackouty a Putinovou „studenou válkou“: Jak obchody či firmy řeší výpadky proudu?
Ruské útoky na energetickou infrastrukturu zasáhly průmysl či malobochody, které se nyní musí potýkat s častými výpadky proudu. Válka tak výrazně zhoršila ekonomické vyhlídky Ukrajiny, která bude v následujících letech potřebovat stovky miliard korun, zlepšení situace a konec bombardování se přitom čekat nedá. V nejvíce zasaženém Kyjevě však obyvatelé i tak nadále zůstávají a snaží se normálně fungovat, píší Financial Times.
Kavárna Lila Cake v Kyjevě se snaží i za války fungovat, není to ale jednoduché. Od začátku války musela manažerka kavárny Iryna Mykhajluková propustit kolem 20 z celkových 50 zaměstnanců a v posledních dnech musí kavárna až 10 hodin v kuse fungovat bez elektřiny. „Máme morálku a touhu zůstat otevření,“ říká Mykhajluková. „Ale na jak dlouho?“
Ukrajina bude potřebovat stovky miliard
Ruské bombardování, ke kterému se Putin uchýlil ve snaze podkopat ukrajinskou ekonomiku a morálku, poškodilo v posledních týdnech a měsících podle vyjádření prezidenta Zelenského 40 % ukrajinské energetické infrastruktury a zhoršilo už tak velmi špatné ukrajinské ekonomické vyhlídky. Ukrajinské HDP se podle ekonomů propadne až o 40 % a napadená země tak bude jen příští rok potřebovat stovky miliard korun, aby mohla pokrýt jak válečné, tak běžné náklady, řekl Zelenskyj minulý měsíc na summitech Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.
Některé sektory ve městech daleko od fronty hlásily v září skoro návrat na předválečnou úroveň, bombardování a blackouty tento návrat však ohrožují. „Blackouty zaberou půlku pracovního dne,“ řekl k tomu Tomas Fiala, šéf firmy Dragon Capital, která kolem Kyjeva a na západě Ukrajiny vlastní pět obchodních center. Ty nyní fungují aspoň částečně i díky tomu, že firma kupuje generátory. Ne všechny obchody a firmy však mají tuto možnost. Prioritu mají totiž nemocnice, veřejná doprava a další kritická infrastruktura, méně důležitá odvětví jako restaurace či maloobchody se tak často blackoutům nemůžou vyhnout.
Naopak například IT sektor, kde můžou pracovníci fungovat odkudkoliv pouze s laptopem a funkčním internetem, se za současné situace ukázal jako poměrně odolný . Britská firma Ciklum, která má kolem 1500 zaměstnanců, kteří zůstali na Ukrajině, uvedla, že její projekty příliš neutrpěly a že zaměstnanci v případě potřeby dodělali, co bylo potřeba, po pracovní době.
Putin vede doslova studenou válku
Jurij Ryženkov, šéf největšího ukrajinského výrobce oceli Metinvest, uvedl, že dvě jeho největší továrny, z kterých je jednou továrna Azovstal, ve které se na jaře dlouho bránili ukrajinští vojáci, jsou v okupovaném Mariupolu, další dvě pak operují na 50 až 65 % své kapacity. Továrna KMZ na východ od Kyjeva, ve které se vyrábí technika na zpracování a skladování obilí, pak pracuje zejména v noci, aby se vyhnula denním omezením. Ryženkov dále zmínil, že se zástupci průmyslu každý den setkávají s regionálními úředníky, aby naplánovali využití elektrické sítě.
Velké zlepšení se pak v následujících měsících čekat nedá. „Částečné zlepšení je možné, ale určitě nebudeme žít jako před bombardováním,“ řekl k tomu pro ukrajinskou televizi nedávno Maksym Timčenko, šéf největšího privátního výrobce elektřiny DTEK. Ministr energetiky German Galusčenko pak prohlásil, že energetická infrastruktura by mohla být opravena do konce roku, kdyby Rusko útoky zastavilo, ohledně čehož ale není optimistický. „Bude to v zimě těžké, to je jasné. Cítím, že nepřestanou,“ řekl. „Putin vede nový typ studené války, která je doslova studená,“ prohlásil pak bývalý premiér Arsenij Jaceňuk.
Kyjevu hrozí úplný výpadek
V hlavním městě Kyjevě, který byl útoky zasažen nejsilněji, pak starost Vladimir Kličko nedávno varoval, že občané by se měli připravit na úplný výpadek proudu a vody. V tom případě by prý městští úředníci vyzvali obyvatele k tomu, aby město opustili. Kličko zároveň vyzval občany k tomu, aby zvážili, zda nemají možnost se aspoň dočasně přesunout příbuzným nebo ke známým, kteří mají dům za městem s kamny a vlastním přívodem vody.
Většina obyvatel Kyjeva však i přesto ve městě zůstává a učí se fungovat za nové situace. Andrij Kraňukov, prodavač v malém obchodě elektronikou v Kyjevě, tak nedávno v obchodě normálně pracoval, přestože obchod 8 hodin ze dne neměl proud a výpadky snížily prodeje na pětinu. „Lidé si na to zvyknou, co jiného můžeme dělat?“ řekl. „Je to jednodušší pro nás než pro vojáky na frontě.“
Při výbuchu ruské rakety Iskander na předměstí Pokrovsku na východě Ukrajiny byl zraněn desetiletý chlapec, jeho rodiče přišli o život. Zranění utrpěl také soused, oznámila dnes ukrajinská prokuratura. Dalšího mrtvého si podle úřadů vyžádalo ruské ostřelování města Toreck, rovněž na východě země.
Sedm zraněných po ostřelování města Čuhujiv ruskými raketami hlásí Oleh Syněhubov, který stojí v čele Charkovské oblasti na severovýchodě země. Ruské rakety v Čuhujivu podle Syněhubova zasáhly školku, ale žádné dítě nebylo zraněno. Zranění utrpěl jeden muž a šest žen ve věku od 22 do 77 let, dvě čtyřicátnice jsou ve středně vážném stavu.
Arbitrážní soud v Petrohradě zakázal rakouské ropné a plynárenské skupině OMV vést arbitrážní řízení proti ruskému plynárenskému podniku Gazprom mimo Rusko. Soud pohrozil OMV pokutou 565,2 milionu eur (téměř 14 miliard Kč) v případě, že bude pokračovat v arbitráži u soudů mimo Rusko.
Generální ředitel OMV Alfred Stern v dubnu uvedl, že společnost považuje tato řízení za nelegitimní a že neuznává Petrohrad jako místo soudní příslušnosti. Řekl také, že OMV zahájila arbitrážní řízení proti Gazpromu, které se týká mimo jiné podílu firmy v ruském plynovém poli.
Ruské úřady se rozhodly rozšířit teritoriální vody země v Baltském moři u státní hranice s Litvou a Finskem, vyplývá z návrhu usnesení ruské vlády zveřejněného na portálu právních aktů, píší The Moscow Times. Podle dokumentu připraveného ministerstvem obrany hodlá Rusko vyhlásit část vod na východě Finského zálivu a také u měst Baltijsk a Zelenogradsk v Kaliningradské oblasti za své vnitřní mořské vody.
Za tímto účelem hodlá Rusko změnit zeměpisné souřadnice bodů určujících polohu základních linií, od kterých se bude měřit rozsah teritoriálních vod Ruské federace, jakož i přilehlé zóny u pobřeží a ostrovů.
Finsko se ohradilo. Litva označila počínání za "provokaci" a předvolala si zástupce Ruské federace ve Vilniusu k podání vysvětlení.
