Ukrajinci bojují s blackouty a Putinovou „studenou válkou“: Jak obchody či firmy řeší výpadky proudu?
Ruské útoky na energetickou infrastrukturu zasáhly průmysl či malobochody, které se nyní musí potýkat s častými výpadky proudu. Válka tak výrazně zhoršila ekonomické vyhlídky Ukrajiny, která bude v následujících letech potřebovat stovky miliard korun, zlepšení situace a konec bombardování se přitom čekat nedá. V nejvíce zasaženém Kyjevě však obyvatelé i tak nadále zůstávají a snaží se normálně fungovat, píší Financial Times.
Kavárna Lila Cake v Kyjevě se snaží i za války fungovat, není to ale jednoduché. Od začátku války musela manažerka kavárny Iryna Mykhajluková propustit kolem 20 z celkových 50 zaměstnanců a v posledních dnech musí kavárna až 10 hodin v kuse fungovat bez elektřiny. „Máme morálku a touhu zůstat otevření,“ říká Mykhajluková. „Ale na jak dlouho?“
Ukrajina bude potřebovat stovky miliard
Ruské bombardování, ke kterému se Putin uchýlil ve snaze podkopat ukrajinskou ekonomiku a morálku, poškodilo v posledních týdnech a měsících podle vyjádření prezidenta Zelenského 40 % ukrajinské energetické infrastruktury a zhoršilo už tak velmi špatné ukrajinské ekonomické vyhlídky. Ukrajinské HDP se podle ekonomů propadne až o 40 % a napadená země tak bude jen příští rok potřebovat stovky miliard korun, aby mohla pokrýt jak válečné, tak běžné náklady, řekl Zelenskyj minulý měsíc na summitech Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.
Některé sektory ve městech daleko od fronty hlásily v září skoro návrat na předválečnou úroveň, bombardování a blackouty tento návrat však ohrožují. „Blackouty zaberou půlku pracovního dne,“ řekl k tomu Tomas Fiala, šéf firmy Dragon Capital, která kolem Kyjeva a na západě Ukrajiny vlastní pět obchodních center. Ty nyní fungují aspoň částečně i díky tomu, že firma kupuje generátory. Ne všechny obchody a firmy však mají tuto možnost. Prioritu mají totiž nemocnice, veřejná doprava a další kritická infrastruktura, méně důležitá odvětví jako restaurace či maloobchody se tak často blackoutům nemůžou vyhnout.
Naopak například IT sektor, kde můžou pracovníci fungovat odkudkoliv pouze s laptopem a funkčním internetem, se za současné situace ukázal jako poměrně odolný . Britská firma Ciklum, která má kolem 1500 zaměstnanců, kteří zůstali na Ukrajině, uvedla, že její projekty příliš neutrpěly a že zaměstnanci v případě potřeby dodělali, co bylo potřeba, po pracovní době.
Putin vede doslova studenou válku
Jurij Ryženkov, šéf největšího ukrajinského výrobce oceli Metinvest, uvedl, že dvě jeho největší továrny, z kterých je jednou továrna Azovstal, ve které se na jaře dlouho bránili ukrajinští vojáci, jsou v okupovaném Mariupolu, další dvě pak operují na 50 až 65 % své kapacity. Továrna KMZ na východ od Kyjeva, ve které se vyrábí technika na zpracování a skladování obilí, pak pracuje zejména v noci, aby se vyhnula denním omezením. Ryženkov dále zmínil, že se zástupci průmyslu každý den setkávají s regionálními úředníky, aby naplánovali využití elektrické sítě.
Velké zlepšení se pak v následujících měsících čekat nedá. „Částečné zlepšení je možné, ale určitě nebudeme žít jako před bombardováním,“ řekl k tomu pro ukrajinskou televizi nedávno Maksym Timčenko, šéf největšího privátního výrobce elektřiny DTEK. Ministr energetiky German Galusčenko pak prohlásil, že energetická infrastruktura by mohla být opravena do konce roku, kdyby Rusko útoky zastavilo, ohledně čehož ale není optimistický. „Bude to v zimě těžké, to je jasné. Cítím, že nepřestanou,“ řekl. „Putin vede nový typ studené války, která je doslova studená,“ prohlásil pak bývalý premiér Arsenij Jaceňuk.
Kyjevu hrozí úplný výpadek
V hlavním městě Kyjevě, který byl útoky zasažen nejsilněji, pak starost Vladimir Kličko nedávno varoval, že občané by se měli připravit na úplný výpadek proudu a vody. V tom případě by prý městští úředníci vyzvali obyvatele k tomu, aby město opustili. Kličko zároveň vyzval občany k tomu, aby zvážili, zda nemají možnost se aspoň dočasně přesunout příbuzným nebo ke známým, kteří mají dům za městem s kamny a vlastním přívodem vody.
Většina obyvatel Kyjeva však i přesto ve městě zůstává a učí se fungovat za nové situace. Andrij Kraňukov, prodavač v malém obchodě elektronikou v Kyjevě, tak nedávno v obchodě normálně pracoval, přestože obchod 8 hodin ze dne neměl proud a výpadky snížily prodeje na pětinu. „Lidé si na to zvyknou, co jiného můžeme dělat?“ řekl. „Je to jednodušší pro nás než pro vojáky na frontě.“
Polští zemědělci ukončili blokádu hraničních přechodů s Ukrajinou, oznámil mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko. Rolníci tímto způsobem v uplynulých měsících protestovali proti dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny i proti klimatické politice Evropské unie.
Demčenko informoval, že zemědělci uvolnili provoz na přechodu Hrebenne-Rava Ruska, který byl jediný, který ještě dnes ráno pro cesty nákladních aut blokovali. Přes tento přechod ale nebudou smět jezdit kamiony převážející obilí. Blokáda v Hrebenném skončila poté, co tamní úřady rolníkům neprodloužily povolení k protestu na hranici, píše portál Cenyrolnicze.pl. Jeho organizátoři se proti rozhodnutí mohou odvolat u soudu.
Mluvčí polské hraniční stráže Andrzej Juźwiak podle agentury Reuters uvedl, že provoz na všech hraničních přechodech s Ukrajinou je „bez omezení“.
Komunikační platforma Telegram na čas zablokovala chatboty ukrajinské vojenské rozvědky HUR, tajné služby SBU a ministerstva pro digitální transformaci. Podle serveru The Kyiv Independent zmínění chatovací roboti slouží mimo jiné ke komunikaci s lidmi na Ruskem okupovaných ukrajinských územích či ke shromažďování informací o okupační armádě. Mluvčí Telegramu podle agentury Reuters uvedl, že chatboti byli dočasně deaktivováni kvůli tomu, co nazval „falešně pozitivní“ nález, podrobnosti ale neposkytl.
Telegram je nejoblíbenější aplikací pro zasílání zpráv na Ukrajině a hraje klíčovou roli při udržování komunikačních kanálů s lidmi žijícími na územích okupovaných Ruskem, napsal The Kyiv Independent. Podle Reuters platformu využívají hojně na Ukrajině i v Rusku jako zdroj informací a objevují se na ní nefiltrované informace o ruské válce proti Ukrajině.
Chatbot Telegramu je automatizovaná funkce, která umožňuje uživatelům aplikace odesílat nebo žádat o informace. Chatbot ukrajinské vojenské rozvědky HUR podle The Kyiv Independent mimo jiné umožňuje lidem sdílet informace o ruských vojenských pozicích, vybavení, protivzdušné obraně nebo pohybu vojsk. Chatboti SBU a ministerstva pro digitální transformaci slouží k podobným účelům, dodal web.
„Výsledek vyšetřování není překvapivý, ale jasně potvrzuje to, co jsme všichni tušili. Za útoky ve Vrběticích stála ruská rozvědka, a Rusko tedy provedlo teroristický útok na našem území,“ uvedl premiér Petr Fiala. „Putinův režim dlouhodobě vede proti České republice hybridní válku a ti, kteří se s ním snaží přátelit nebo chtějí, abychom mu začali ustupovat, ohrožují bezpečnost naší země. Výsledky vyšetřování zároveň ukazují, že naše zahraniční politika je správná a hájí zájmy českých občanů.“
