Ukrajinci bojují s blackouty a Putinovou „studenou válkou“: Jak obchody či firmy řeší výpadky proudu?
Ruské útoky na energetickou infrastrukturu zasáhly průmysl či malobochody, které se nyní musí potýkat s častými výpadky proudu. Válka tak výrazně zhoršila ekonomické vyhlídky Ukrajiny, která bude v následujících letech potřebovat stovky miliard korun, zlepšení situace a konec bombardování se přitom čekat nedá. V nejvíce zasaženém Kyjevě však obyvatelé i tak nadále zůstávají a snaží se normálně fungovat, píší Financial Times.
Kavárna Lila Cake v Kyjevě se snaží i za války fungovat, není to ale jednoduché. Od začátku války musela manažerka kavárny Iryna Mykhajluková propustit kolem 20 z celkových 50 zaměstnanců a v posledních dnech musí kavárna až 10 hodin v kuse fungovat bez elektřiny. „Máme morálku a touhu zůstat otevření,“ říká Mykhajluková. „Ale na jak dlouho?“
Ukrajina bude potřebovat stovky miliard
Ruské bombardování, ke kterému se Putin uchýlil ve snaze podkopat ukrajinskou ekonomiku a morálku, poškodilo v posledních týdnech a měsících podle vyjádření prezidenta Zelenského 40 % ukrajinské energetické infrastruktury a zhoršilo už tak velmi špatné ukrajinské ekonomické vyhlídky. Ukrajinské HDP se podle ekonomů propadne až o 40 % a napadená země tak bude jen příští rok potřebovat stovky miliard korun, aby mohla pokrýt jak válečné, tak běžné náklady, řekl Zelenskyj minulý měsíc na summitech Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.
Některé sektory ve městech daleko od fronty hlásily v září skoro návrat na předválečnou úroveň, bombardování a blackouty tento návrat však ohrožují. „Blackouty zaberou půlku pracovního dne,“ řekl k tomu Tomas Fiala, šéf firmy Dragon Capital, která kolem Kyjeva a na západě Ukrajiny vlastní pět obchodních center. Ty nyní fungují aspoň částečně i díky tomu, že firma kupuje generátory. Ne všechny obchody a firmy však mají tuto možnost. Prioritu mají totiž nemocnice, veřejná doprava a další kritická infrastruktura, méně důležitá odvětví jako restaurace či maloobchody se tak často blackoutům nemůžou vyhnout.
Naopak například IT sektor, kde můžou pracovníci fungovat odkudkoliv pouze s laptopem a funkčním internetem, se za současné situace ukázal jako poměrně odolný . Britská firma Ciklum, která má kolem 1500 zaměstnanců, kteří zůstali na Ukrajině, uvedla, že její projekty příliš neutrpěly a že zaměstnanci v případě potřeby dodělali, co bylo potřeba, po pracovní době.
Putin vede doslova studenou válku
Jurij Ryženkov, šéf největšího ukrajinského výrobce oceli Metinvest, uvedl, že dvě jeho největší továrny, z kterých je jednou továrna Azovstal, ve které se na jaře dlouho bránili ukrajinští vojáci, jsou v okupovaném Mariupolu, další dvě pak operují na 50 až 65 % své kapacity. Továrna KMZ na východ od Kyjeva, ve které se vyrábí technika na zpracování a skladování obilí, pak pracuje zejména v noci, aby se vyhnula denním omezením. Ryženkov dále zmínil, že se zástupci průmyslu každý den setkávají s regionálními úředníky, aby naplánovali využití elektrické sítě.
Velké zlepšení se pak v následujících měsících čekat nedá. „Částečné zlepšení je možné, ale určitě nebudeme žít jako před bombardováním,“ řekl k tomu pro ukrajinskou televizi nedávno Maksym Timčenko, šéf největšího privátního výrobce elektřiny DTEK. Ministr energetiky German Galusčenko pak prohlásil, že energetická infrastruktura by mohla být opravena do konce roku, kdyby Rusko útoky zastavilo, ohledně čehož ale není optimistický. „Bude to v zimě těžké, to je jasné. Cítím, že nepřestanou,“ řekl. „Putin vede nový typ studené války, která je doslova studená,“ prohlásil pak bývalý premiér Arsenij Jaceňuk.
Kyjevu hrozí úplný výpadek
V hlavním městě Kyjevě, který byl útoky zasažen nejsilněji, pak starost Vladimir Kličko nedávno varoval, že občané by se měli připravit na úplný výpadek proudu a vody. V tom případě by prý městští úředníci vyzvali obyvatele k tomu, aby město opustili. Kličko zároveň vyzval občany k tomu, aby zvážili, zda nemají možnost se aspoň dočasně přesunout příbuzným nebo ke známým, kteří mají dům za městem s kamny a vlastním přívodem vody.
Většina obyvatel Kyjeva však i přesto ve městě zůstává a učí se fungovat za nové situace. Andrij Kraňukov, prodavač v malém obchodě elektronikou v Kyjevě, tak nedávno v obchodě normálně pracoval, přestože obchod 8 hodin ze dne neměl proud a výpadky snížily prodeje na pětinu. „Lidé si na to zvyknou, co jiného můžeme dělat?“ řekl. „Je to jednodušší pro nás než pro vojáky na frontě.“
Rusko brzy ráno útočilo střelami S-300 na východoukrajinský Charkov. Poničeny byly čtyři obytné budovy a zraněni dva lidé, oznámil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov na platformě Telegram. Ruské úřady zase hlásí ukrajinské dronové útoky na energetickou infrastrukturu.
Podle Terechova ruské střely zasáhly obytné domy v charkovském obvodě Ševčenkivskyj. Střepiny zranily dva lidi. Útok rovněž poničil plynové potrubí, takže obyvatelé Ševčenkivského přišli o dodávky plynu. Na místech útoků jsou pátrací a záchranné týmy.
Daleko od zákopů, v nových centrech po celé Ukrajině, nabízejí civilní náboráři vyzbrojení informačními balíčky a notebooky vlasteneckým dobrovolníkům možnost zapojit se do války. Snahy Ukrajiny naverbovat dostatek mužů do boje proti Rusku narážejí na skepsi veřejnosti, a země se proto rozhodla zahájit ofenzivu pomocí lákavých nabídek, a rozšířit tím řady armády, píše agentura Reuters.
S umírněným náborem se mohou Ukrajinci setkat na serverech nabízejících práci či v informačních centrech, na billboardech a sociálních sítích. Nabízí jim v dobách války novinku: možnost volby. Kandidáti si mohou vybrat konkrétní jednotku a pozici, která bude odpovídat jejich dovednostem. Na výběr mají i dobu, po kterou budou sloužit.
V ulicích měst na Ukrajince z billboardů shlíží vojáci, kteří je vyzývají, aby se zapojili do obrany vlasti. Pro pohodlnost jsou slogany doplněny QR kódy. Na internetu, ve videokampani, 93. mechanizovaná brigáda své spoluobčany ujišťuje, že „to zvládne každý“. Záběry ukazují kuchaře či traktoristu, kteří jsou nasazeni na podobné pozice v armádě - na post polního kuchaře a řidiče tanku.
Ukrajinští vojenští odborníci si uvědomují, že v demokratické zemi může být prvek volby klíčem k nalákání lidí do armády, uvedla náměstkyně ministerstva obrany Natalija Kalmykovová. „Lidé, kteří mají teď bránit naší zemi, by si armádní kariéru nevybrali: jsou to civilisté,“ řekla náměstkyně. „A civilisté jsou zvyklí na možnost volby,“ dodala.
„Jsem vděčný americkému Senátu za to, že dnes schválil životně důležitou pomoc Ukrajině,“ uvedl krátce po hlasování na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury AFP je schválení balíku úlevou pro ukrajinskou armádu, která čelí ruským útokům.
Klíčové bylo sobotní hlasování ve Sněmovně reprezentantů, kde byl balík mnoho měsíců zablokován. V Senátu se očekávalo jeho relativně hladké schválení. Pro hlasovalo 79 senátorů, proti bylo 18 členů horní komory. Schválení balíku uvítali šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer i předseda republikánských senátorů Mitch McConnell.
