Ukrajinci bojují s blackouty a Putinovou „studenou válkou“: Jak obchody či firmy řeší výpadky proudu?
Ruské útoky na energetickou infrastrukturu zasáhly průmysl či malobochody, které se nyní musí potýkat s častými výpadky proudu. Válka tak výrazně zhoršila ekonomické vyhlídky Ukrajiny, která bude v následujících letech potřebovat stovky miliard korun, zlepšení situace a konec bombardování se přitom čekat nedá. V nejvíce zasaženém Kyjevě však obyvatelé i tak nadále zůstávají a snaží se normálně fungovat, píší Financial Times.
Kavárna Lila Cake v Kyjevě se snaží i za války fungovat, není to ale jednoduché. Od začátku války musela manažerka kavárny Iryna Mykhajluková propustit kolem 20 z celkových 50 zaměstnanců a v posledních dnech musí kavárna až 10 hodin v kuse fungovat bez elektřiny. „Máme morálku a touhu zůstat otevření,“ říká Mykhajluková. „Ale na jak dlouho?“
Ukrajina bude potřebovat stovky miliard
Ruské bombardování, ke kterému se Putin uchýlil ve snaze podkopat ukrajinskou ekonomiku a morálku, poškodilo v posledních týdnech a měsících podle vyjádření prezidenta Zelenského 40 % ukrajinské energetické infrastruktury a zhoršilo už tak velmi špatné ukrajinské ekonomické vyhlídky. Ukrajinské HDP se podle ekonomů propadne až o 40 % a napadená země tak bude jen příští rok potřebovat stovky miliard korun, aby mohla pokrýt jak válečné, tak běžné náklady, řekl Zelenskyj minulý měsíc na summitech Světové banky a Mezinárodního měnového fondu.
Některé sektory ve městech daleko od fronty hlásily v září skoro návrat na předválečnou úroveň, bombardování a blackouty tento návrat však ohrožují. „Blackouty zaberou půlku pracovního dne,“ řekl k tomu Tomas Fiala, šéf firmy Dragon Capital, která kolem Kyjeva a na západě Ukrajiny vlastní pět obchodních center. Ty nyní fungují aspoň částečně i díky tomu, že firma kupuje generátory. Ne všechny obchody a firmy však mají tuto možnost. Prioritu mají totiž nemocnice, veřejná doprava a další kritická infrastruktura, méně důležitá odvětví jako restaurace či maloobchody se tak často blackoutům nemůžou vyhnout.
Naopak například IT sektor, kde můžou pracovníci fungovat odkudkoliv pouze s laptopem a funkčním internetem, se za současné situace ukázal jako poměrně odolný . Britská firma Ciklum, která má kolem 1500 zaměstnanců, kteří zůstali na Ukrajině, uvedla, že její projekty příliš neutrpěly a že zaměstnanci v případě potřeby dodělali, co bylo potřeba, po pracovní době.
Putin vede doslova studenou válku
Jurij Ryženkov, šéf největšího ukrajinského výrobce oceli Metinvest, uvedl, že dvě jeho největší továrny, z kterých je jednou továrna Azovstal, ve které se na jaře dlouho bránili ukrajinští vojáci, jsou v okupovaném Mariupolu, další dvě pak operují na 50 až 65 % své kapacity. Továrna KMZ na východ od Kyjeva, ve které se vyrábí technika na zpracování a skladování obilí, pak pracuje zejména v noci, aby se vyhnula denním omezením. Ryženkov dále zmínil, že se zástupci průmyslu každý den setkávají s regionálními úředníky, aby naplánovali využití elektrické sítě.
Velké zlepšení se pak v následujících měsících čekat nedá. „Částečné zlepšení je možné, ale určitě nebudeme žít jako před bombardováním,“ řekl k tomu pro ukrajinskou televizi nedávno Maksym Timčenko, šéf největšího privátního výrobce elektřiny DTEK. Ministr energetiky German Galusčenko pak prohlásil, že energetická infrastruktura by mohla být opravena do konce roku, kdyby Rusko útoky zastavilo, ohledně čehož ale není optimistický. „Bude to v zimě těžké, to je jasné. Cítím, že nepřestanou,“ řekl. „Putin vede nový typ studené války, která je doslova studená,“ prohlásil pak bývalý premiér Arsenij Jaceňuk.
Kyjevu hrozí úplný výpadek
V hlavním městě Kyjevě, který byl útoky zasažen nejsilněji, pak starost Vladimir Kličko nedávno varoval, že občané by se měli připravit na úplný výpadek proudu a vody. V tom případě by prý městští úředníci vyzvali obyvatele k tomu, aby město opustili. Kličko zároveň vyzval občany k tomu, aby zvážili, zda nemají možnost se aspoň dočasně přesunout příbuzným nebo ke známým, kteří mají dům za městem s kamny a vlastním přívodem vody.
Většina obyvatel Kyjeva však i přesto ve městě zůstává a učí se fungovat za nové situace. Andrij Kraňukov, prodavač v malém obchodě elektronikou v Kyjevě, tak nedávno v obchodě normálně pracoval, přestože obchod 8 hodin ze dne neměl proud a výpadky snížily prodeje na pětinu. „Lidé si na to zvyknou, co jiného můžeme dělat?“ řekl. „Je to jednodušší pro nás než pro vojáky na frontě.“
Ukrajina velmi brzy dostane 78 houfnic Caesar, oznámil francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu při prezentaci zbrojní strategie své země. Jejich financování se podle něj podařilo zajistit díky spolupráci Francie, Ukrajiny a Dánska. Francouzským průmyslníkům ministr oznámil, že poprvé nevylučuje rekvírování u obranných podniků, pokud to bude potřeba.
Francie na letošek stanovila cíl vyrobit 100.000 nábojů ráže 155 milimetrů do houfnic Caesar. Většina, 80.000 kusů, bude dodána Ukrajině,. Od začátku války v únoru 2022 Paříž dodala Kyjevu 30.000 těchto nábojů, píše AP.
Ve snaze o zrychlení produkce zbraní a munice si může ministr obrany v souladu se zákonem schváleným na podzim loňského roku „vyžádat personál, zásoby nebo výrobní prostředky“, upozornil Lecornu a dodal, že „poprvé tuto variantu nevylučuje“. Přítomným nejvyšším představitelům armády Lecornu ale řekl, že to „v tuto chvíli není prioritní nástroj“. Průmyslníkům by mohl ministr také nařídit dát přednost válečné výrobě před tou civilní, uvedl list Le Parisien.
V Severoatlantické alianci se analyzují různé scénáře včetně sestřelování ruských raket, které se ocitnou velmi blízko hranic zemí NATO, řekl dnes rádiu RMF 24 náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Szejna. Vyjádřil se tak v souvislosti s nedělním narušením polského vzdušného prostoru, kdy do země podle polské armády na chvíli vletěla ruská střela.
Rusko při nedělním útoku na západní Ukrajinu podle polských ozbrojených sil narušilo polský vzdušný prostor svou střelou s plochou dráhou letu. Střela pronikla nad polské území do hloubky 1000 až 2000 metrů, než po 39 vteřinách polský vzdušný prostor opustila. Informace o narušení hranic NATO, jehož je Polsko členem, byly předány polským spojencům v alianci. „Polská protivzdušná obrana byla uvedena do pohotovosti a ruskou střelu by zničila, kdyby mířila na jakýkoliv cíl v Polsku,“ řekl tehdy ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.
Szejna dnes prohlásil, že se jednalo spíše o „záměrný čin“. Rusko podle něj chtělo prověřit sílu obrany a ostražitost polské armády. Náměstek šéfa polské diplomacie podle RMF 24 zároveň připustil, že se zvažuje otázka sestřelování ruských raket, které by letěly směrem k území Severoatlantické aliance a ocitly by se blízko hranic. „Ale to by se muselo stát se souhlasem ukrajinské strany a s přihlédnutím k mezinárodním důsledkům,“ uvedl Szejna.
Rusko začalo s přímými dodávkami ropy do KLDR, uvedl britský list Financial Times (FT), podle něhož to dokazují satelitní snímky. A to navzdory sankcím OSN z roku 2017, které samo Rusko tehdy podpořilo. Podle bývalého šéfa expertního panelu OSN pro Severní Koreu Hugha Griffithse začalo Rusko nejspíše poskytovat svému asijskému sousedovi ropu výměnou za zbraně.
Tento měsíc z ruského přístavu Vostočnyj na ruském Dálném východě vyplulo přinejmenším pět severokorejských tankerů s ropnými produkty, uvedl deník, který se odkazuje na satelitní snímky britského analytického centra Royal United Services Institute. Některé ze severokorejských lodí na snímcích přitom přímo figurují na sankčním seznamu OSN a mají zákaz vplouvat do zahraničních přístavů.
Podle FT jde o první potvrzené a zdokumentované námořní dodávky ropy z Ruska do Severní Koreje od doby, kdy v roce 2017 Rada bezpečnosti OSN uvalila na asijskou zemi nové sankce omezující dovoz ropy v odpovědi na její testy jaderných zbraní.
