Slovensko umožnilo do Ruska dodat materiál k výrobě zbraní. Ministr: Považuji to za problém
Slovensko po únorovém zahájení ruské invaze na Ukrajinu umožnilo dodat do Ruska tisíce kusů různého zboží, například ložiska, stroje na výrobu součástí pneumatik či celé motory, které může sloužit k výrobě těžkých zbraní. Napsal to dnes slovenský Denník N. Slovenská finanční správa v reakci uvedla, že u listem uvedených příkladů exportu nejde o zboží, které by podléhalo restriktivním opatřením. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď vzniklou situaci označil za problém a slíbil nápravu. Slovensko vývoz citlivých položek podle listu v porovnání s Českem kontroluje méně důkladně.
Denník N napsal, že slovenští celníci zřejmě neověřili, zda zmíněné zboží lze použít také k výrobě vojenské techniky; pokud by šlo takové zboží, mohl by jeho export porušit sankce EU. List zároveň upozornil, že k vývozu zboží dvojího využití, tedy pro civilní i vojenské účely, je třeba rozhodnutí ministerstva hospodářství. To uvedlo, že licence na vývoz takových položek do Ruska či Íránu nevydalo.
Slovensko podle listu umožnilo dodat do ruského Tatarstánu linku na výrobu speciálních lan pro firmu, která je lídrem ruského trhu ve výrobě pneumatik; speciální pneumatiky od této společnosti lze použít pro vojenskou techniku. Jiný ruský výrobce motorů, jehož odběratelem je například běloruská firma ze sankčního seznamu EU, zase dostala ze Slovenska ložiska. Deník také napsal, že slovenské úřady umožnily firmě z Prievidze dodat do Íránu stavebnici ultralehkého letadla s leteckým motorem od rakouského výrobce. Tento typ motoru byl podle Denníku N nalezen v íránském dronu, které používá ruská armáda při útocích na civilní cíle na Ukrajině. Výrobce motorů odmítl, že by je dodával do Íránu.
„Finanční správa nerozhoduje o tom, zda zboží vyvážené do Ruska bude nebo nebude použito ruskou armádou, ani nemá vliv na to, zda by mohlo v ruské armádě skončit,“ citoval list vyjádření slovenského úřadu. Ten dodal, že vývoz zboží neumožní, pokud je určen firmě ze sankčního seznamu EU.
Česko vývoz kontroluje důkladněji
Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď označil zmíněné informace o vývozu do Ruska za problém a premiér Eduard Heger nechal vývozy prověřit. „Považuji to za problém, po vyhodnocení celého seznamu dodaných věcí přijmeme odpovídající opatření,“ řekl Naď podle Denníku N.
„V Česku udělujeme ročně stovky licencí a přezkoumáváme jednotlivé vývozy zboží dvojího užití. Na Slovensku jsou to jednotky. Problém je, že slovenské úřady to nezkoumají,“ citoval český list Deník N zdroj z českých státních orgánů, které se zabývají schvalováním vývozu zboží dvojího užití.
Slovenská civilní tajná služba SIS ve zprávě o činnosti za loňský rok uvedla, že zaznamenala vícero aktivit, které směřovaly k podpoře ruského obranného průmyslu. Jako problematické byly podle ní vyhodnoceny i některé případy obchodování s položkami dvojího využití.
Slovensko se po ruském útoku na Ukrajinu postavilo na stranu Kyjeva. Bratislava dodala Ukrajině například vojenský materiál a techniku, včetně systému protivzdušné obrany S-300.
Po dnešním jednání s americkou delegací vedenou náměstkem ministra obrany Danem Driscollem šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov řekl, že ukrajinská strana „pečlivě studuje každý návrh partnerů a jasně formuluje svůj postoj“. Podle serveru RBK Ukrajina zdůraznil, že „žádná rozhodnutí nesmí porušit ukrajinskou suverenitu a bezpečnost jejích lidí a nesmí přesáhnout pro Kyjev nepřekročitelné meze“. Ukrajinská ústava zakazuje odstoupení území a tuto možnost v minulosti opakovaně vyloučil prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pro Slovensko by bylo nejlepší, pokud by se Ukrajina zcela dostala pod vliv Ruska, řekl v diskusním pořadu televize Markíza náměstek slovenského ministra obrany Igor Melicher. Opozice ho za tento výrok kritizovala. Kyjev se od února 2022 brání ruské vojenské invazi, nynější slovenská vláda po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.
„Co by bylo dobré pro Slovensko, z mého úhlu pohledu, je, aby Ukrajina byla v hranicích, které měla v roce 2014, ale kompletně pod ruským vlivem, abychom měli přístup k levným energiím a získávali tranzitní poplatky. Toto by bylo nejlepší pro Slovensko,“ řekl Melicher z nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie premiéra Roberta Fica.
Rusko by mělo čelit speciálnímu tribunálu, který ho bude soudit za vedení útočné války proti Ukrajině. Ve francouzském listu Libération k tomu u příležitosti 80. výročí začátku norimberského procesu vyzvalo sedm ministrů zahraničí, včetně šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy nebo jeho českého protějšku Jana Lipavského.
Ministři zahraničí ve čtvrteční výzvě píší, že norimberský tribunál, který začal 20. listopadu 1945, rozhodoval o bezprecedentních válečných zločinech spáchaných nacistickým Německem za druhé světové války. „U příležitosti 80. výročí tohoto historického momentu si připomínáme právní, politické a morální ponaučení, které nám zanechal,“ uvádí šéfové diplomacií.
