Ukrajinka Leda (30) se provdá za homosexuálního vojáka. Kdyby zemřel, pomůže jeho partnerovi
Třiatřicetiletá Leda Kosmačevská z Kyjeva na sociálních sítích oznámila, že přijala nabídku k sňatku. Provdá se za kamaráda, který nyní slouží v ukrajinské armádě a už 15 let žije se svým partnerem. „Stanu se vojákovou manželkou. Ne proto, že jej miluji, ale protože prezident mé země ještě nereagoval na prosbu veřejnosti, podepisující se pod petici o homosexuálních sňatcích,“ uvedla. Případ zaujal nejen některá ukrajinská média, ale i stanici BBC či ruský server Meduza, působící v lotyšském exilu.
Pod petici žádající, aby prezident Volodymyr Zelenskyj povolil sňatky osob stejného pohlaví, se do léta podepsalo 25 000 lidí, což je postačující počet pro posouzení požadavku. Ale v tomto případě věc ustrnula. Zelenskyj se vyjádřil, že během války nebudou takové sňatky povoleny, ale vláda má alternativu v podobě registrovaného partnerství. Mezitím uplynulo pět měsíců a nejsou vidět žádné kroky v tomto směru, napsala BBC na webu své ruské redakce.
Kosmačevská vysvětlila, že její kamarád se krátce po ruské invazi z 24. února přihlásil jako dobrovolník do armády. V nejbližší době by ho měli poslat na zvlášť nebezpečný frontový úsek. Kvůli tomu se voják rozhodl, že se musí oženit. Partneři totiž nejsou v očích úřadů příbuzní, a proto partnera nepustí za milovaným člověkem ani na jednotku intenzivní péče, ani do márnice, ani mu neoznámí, že jeho partner byl zajat. Pokud by došlo k nejhoršímu, partner nebude smět identifikovat tělo či zdědit pozůstalost. K tomu jsou oprávněni jen blízcí příbuzní či manželka.
Kosmačevská říká, že v nejhorším případě převezme odpovědnost za vyhledání, rozpoznání a pohřbení těla. „Když to bude třeba, řeknu lékaři, že si muž přál být dárcem orgánů. Neobrátím se na kněze, protože muž si to nepřál.“
Leda: Je to protest proti středověku
Kamarád se podle Kosmačevské nejvíce bojí toho, že bude pohřešován, zmizí jako nezvěstný beze stopy a nikdo se nedozví, co se s ním stalo. Připustila, že ve válce se stává, že mrtvého lze identifikovat jen na základě částí těla. Často je dokáže rozpoznat jen partner, jakkoli v ukrajinském právu se takové svědectví nepokládá za dostatečné. Jako manželka bude v takovém případě „průvodcem“, který dokáže přivést kamarádova partnera do márnice.
Kosmačevská tvrdí, že není žádnou aktivistkou komunity sexuálních menšin (LGBT), nikdy se nezúčastnila demonstrací za jejich rovnoprávnost, ale nepokládá za správné, že se partneři stejného pohlaví ocitají během války v bezprávném postavení. „Je to nespravedlivé, hrozné a bolestné,“ prohlásila.
Nepokládá se za bojovnici za práva LGBT, ale bojuje za práva Ukrajinců a Ukrajinek: „Rozhodla jsem se stát manželkou, protože mám ráda svou zemi a doufám, že má země má tolik ráda všechny své občany, aby se o ně starala bez ohledu na sexuální orientaci.“
„Jestli to vypadá jako protest, tak je to protest proti středověku v hlavách mnoha spoluobčanů, proti svěrací kazajce prosazované zemí, která se snaží nás zničit,“ řekal ruské redakci BBC v narážce na ústrky a omezení, kterým čelí sexuální menšiny v Rusku. „Je to také prosba k vládě, aby bránila všechny ukrajinské občany, aby nemuseli utíkat a aby netrpěli,“ dodala.
„Jaká doba, taková nevěsta,“ poznamenala ke snímku, na kterém pózuje bez prstýnku a v prostěradle naaranžovaném jako svatební šaty. Nechtěla ale hovořit o tom, jak celou záležitost bere její partner, který je také voják.
Bělgorodský guvernér oznámil dvě úmrtí v pohraniční oblasti. „Muž, který byl dnes ráno zraněn při detonaci dronu FPV ve vesnici Novostroevka-Pervaja v Graivoronském okrese, zemřel v nemocnici,“ uvedl na Telegramu guvernér Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Okres Graivoron se nachází na hranici s Ukrajinou a úřady pravidelně hlásí útoky v oblasti. „Ve vesnici Repjachovka v Krasnojarském okrese byl civilista zasažen výbušným zařízením. Na následky zranění zemřel na místě,“ dodal Gladkov. Repjachovka se nachází také v pohraniční oblasti. Guvernér vyzval obyvatele pohraničních oblastí k opatrnosti. Ukrajinská strana se k útoku nevyjádřila. NATO včera slíbilo posílení své mise v Baltském moři poté, co dánské ozbrojené síly uvedly, že v noci na sobotu byly poblíž vojenských zařízení země spatřeny neidentifikované drony. Dánská armáda dnes ráno oznámila, že v noci na neděli byly nad dánskými vojenskými objekty pozorovány další drony. „Ozbrojené síly mohou potvrdit, že v noci byly na několika svých stanovištích pozorovány drony. Bylo nasazeno několik kapacit,“ uvedla podle deníku The Guardian armáda v nedělním prohlášení, aniž by poskytla další podrobnosti. Ruské ministerstvo obrany podle BBC uvedlo, že v noci 28. září zahájily ruské ozbrojené síly „masivní úder přesnými zbraněmi dlouhého doletu“ (tj. raketami) a útočnými drony „proti podnikům ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu používaným v zájmu ukrajinských ozbrojených sil, jakož i proti infrastruktuře vojenských letišť“. Stejně jako všechna předchozí prohlášení o kombinovaných úderech obsahuje prohlášení ruské armády tvrzení: „Cíle úderu byly dosaženy, všechny určené objekty byly zasaženy.“ Ruské ministerstvo obrany se ke čtyřem úmrtím v Kyjevě, včetně dvanáctileté dívky a dvou lidí, kteří se nacházeli v Kardiologickém ústavu, nevyjadřuje.
