Dohoda o vývozu ukrajinského obilí pozastavená a zase obnovená: 7 otázek a odpovědí

Ruská invaze na Ukrajinu zablokovala zemědělský vývoz po moři, což je pro tyto světově důležité dodávky hlavní trasa. Silnice a železnice mají kapacitu nanejvýš na desetinu ukrajinského vývozu, třebaže se například Evropská unie snažila tento transport usnadnit.

Dohodu s Ukrajinou a Ruskem pomohlo zajistit Turecko, k podpisu došlo 22. července. Jak popisuje BBC, ukrajinské námořnictvo podle ní eskortuje zahraniční přepravní lodě ze svých přístavů skrz zaminované oblasti. Rusové pak garantují neútočit na přepravní lodě na specifických trasách, totiž na koridoru tři námořní míle (5,5 km) širokém a 310 mil (574 km) dlouhém, až k Bosporskému průlivu. Turci kontrolují, zda lodě nevezou zbraně. Provoz v koridoru monitoruje tým v Ankaře, kde má zástupce Ukrajina, Rusko a OSN.

Podpis dohody o vývozu ukrajinského obilí (22.7.2022) | Reuters

Původně byla dohoda uzavřena na 120 dní, do půli listopadu, a byly naděje, že se prodlouží. O posledním říjnovém víkendu Moskva ohlásila, že dohodu pozastavuje, že „nebude schopná garantovat bezpečnost“ lodí v bezpečném koridoru. Prý ho totiž Ukrajinci a Britové zneužili k útoku drony na Černomořskou flotilu v krymském Sevastopolu, útoky podle Moskvy měly dopad jak na civilní lodě, tak na ruskou minolovku. Kyjev i Londýn takový útok popřely, inspektoři OSN ujišťují, že v danou dobu v koridoru nebylo vůbec žádné plavidlo.

Ukrajina podle Ruska podnikla útok na Krymu: Moskva v reakci zastavila vývoz obilí. Vydírání, říká Kyjev

V pondělí 31. října i bez ruské garance lodě z ukrajinských přístavů vypluly, když Ukrajina, Turecko a OSN ujišťovaly, že to bude nadále bezpečné. Další den ruské ministerstvo obrany ohlásilo, že dohodu opět začne dodržovat - od Ukrajiny prý obdrželo záruky, že nepoužije plavební koridor k bojovým operacím.

„V návaznosti na úterní rozhovor s Putinem bude od dnešního poledne vývoz obilovin pokračovat,“ citovala ve středu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana agentura AFP. Později prohlásil, že se s ruským protějškem také shodli, že by potraviny pro chudé africké země měly být zdarma.

„Po obnovení obilné dohody vyplulo z ukrajinských přístavů šest lodí. Tím celkový počet lodí, které se vydaly z přístavů, dosáhl 426 a množství vyvezených obilovin překročilo 9,7 milionu tun,“ dodal ve čtvrtek ministr obrany Turecka Hulusi Akar. 

Ukrajina je jedním z největších světových producentů obilnin. Podle Evropské komise na ni připadá desetina světového trhu s pšenicí, 15 % světově obchodované kukuřice a 13 % ječmene. A také dodává na světové trhy víc než polovinu slunečnicového oleje, připomíná DW.

Výpadek tak významného vývozce nutně zamává cenami potravin v různých koutech světa a může mít vážné důsledky na potravinovou bezpečnost.

Loď Brave Commander vyplouvá z Ukrajiny (16.8.2022) | Reuters

V absolutních číslech patří k největším dovozcům pšenice Egypt, Čína, Turecko, Nigérie a Indonésie, uvádějí statistiky Observatoře hospodářské komplexnosti (OEC) z roku 2020. Konkrétně Egypt byl největším odběratelem přímo ukrajinské pšenice, následovaný Indonésií a Bangladéšem. Ukrajinskou kukuřici nejvíc kupovalo Nizozemsko, Španělsko a Čína, která rovněž odebírala nejvíc ukrajinského ječmene.

Sklizeň obilí v Záporožské oblasti, pod ruskou okupací. | Reuters

Odběratelé samozřejmě výpadky nahrazují dovozem odjinud, blokování ukrajinského tím dopadá na celou planetu. Válka zablokovala 20, možná až 25 milionů tun obilí, načež na jaře ceny pšenice a kukuřice vystoupaly na rekordní výše. Zvláště vážný dopad to má na země v Africe, Asii a na Blízkém východě - na země, kde pandemie koronaviru a její hospodářské důsledky už tak vážnou potravinovou situaci ještě víc napnuly. OSN varovala před nejhorší potravinovou krizí za několik desetiletí.

První loď po podepsání dohody vyplula 1. srpna. Do 28. října OSN napočítala, že se vyvezlo 9,3 milionu tun ukrajinských potravin; čtyři tuny z toho v září. Před invazí se v průměru jednalo o pět milionů tun měsíčně. Mnozí loďaři garancím nedůvěřují a na Ukrajinu neplují. „Pořád se bojí, že narazí na minu nebo na ně zaútočí Rusové,“ řekl pro BBC David Osler z oborového magazínu Lloyd’s List.

Rusko už ukradlo Ukrajincům obilí za 13 miliard! Snížený vývoz ohrožuje miliony lidí

Některé jídlo zamířilo přímo do nejchudších zemí světa či tam, kde hrozí hladomor - v rámci humanitárních programů OSN. Nejvíc potravin za poslední tři měsíce (44 %) však šlo do rozvinutých zemí - Španělska, Turecka, Itálie, Číny a Nizozemska. Na chudé země připadlo jen 30 %. Nemusí to nutně znamenat, že bohatší „vyfoukli“ jídlo chudším; i těm obnova vývozu pomohla, jak zase klesly ceny. S ruským pozastavením dohody zase ceny poskočily, když se dovozci snažili více zásobit pro případ, že vývoz opět dlouhodobě ustane.