Cesta asijského zboží do Česka: Kvůli válce je delší, covid v Číně také nepomáhá
Vleklá válka na Ukrajině komplikuje železniční, lodní i leteckou přepravu. Logistické služby se musí vyhnout území Ruska a Běloruska a přicházet s novými řešeními. Kudy vede nová trasa z Číny? Co by mohlo být rizikové? Přichází firmy o ukrajinské zaměstnance? A jak se v logistice projevuje covid v Číně?
Válka na Ukrajině ovlivňuje i logistické služby. Problémy nastaly na železnici mezi Evropou a Čínou. Ta je oproti dřívějšku o dost méně využívaná, protože evropští příjemci zrušili objednávky, jejichž dovoz vedl přes Rusko a Bělorusko. „Hlavní železniční trasa z Číny totiž vede právě přes Rusko a Bělorusko,“ uvedl pro Blesk Zprávy prokurista Geis David Knobloch.
Proto testují alternativní železniční cestu přes Ázerbajdžán a Turecko. „Trasa je však podstatně delší, časově náročnější a komplikovanější. Využívá totiž i námořní cestu přes Kaspické moře,“ dodal Knobloch.
V porovnání s převozem zboží přes Rusko ázerbájdžánská trasa prodlouží dodávky o 2-3 týdny. Ještě více času by to mohlo zabrat v případě přehlcení cesty. Proto Knobloch předpokládá, že do budoucna bude opět zavedena možnost přejezdu přes Rusko. Jak dříve uvedly Seznam Zprávy, tato situace může vést i k vyšším cenám zboží, především jeho dopravy.
„V podstatě jediné, čím nás tato situace nějak zasáhla, je pozastavení železniční přepravy z Číny, která je trasována přes ruské a běloruské území,“ sdělil Blesk Zprávám také Jan Poupa ze společnosti Star Shipping.
Rizika Černého moře a odliv ukrajinských řidičů
Jako alternativu zvolili leteckou či lodní přepravu. Využívají totiž letadla nadnárodních společností, jako je Qatar, Emirates či Turkish Airlines, která podle Poupy nemají ze strany žádná omezení. Krizi proto nepociťují.
Možností by byl také dovoz přes Černé moře, i to je ale z časového hlediska delší. Kromě toho může být tato varianta riziková.
„Věřím, že díky aktuální situaci, nějaké problémy tam nastat mohly, obzvláště v Černém moři, kde plují lodě z Constanty v Rumunsku například do Poti či Batumi v Gruzii či jiných přístavů například v Turecku,“ řekl Poupa. V Černém moři se navíc nachází i ruské jednotky.
Nad Ruskem také nesmí přelétat letadla. „Linky vedou jižní cestou a některé dříve přímé lety se musejí zastavovat na cestě v jiných zemích pro doplnění paliva a odpočinek posádek,“ vysvětlil Knobloch.
Co se týká silniční dopravy, jedním z největších problémů jsou stoupající ceny ropy. Ty opět ovlivňuje situace na Ukrajině. Geis také zpozoroval odliv řidičů, kteří odešli bojovat do války na Ukrajině.
Evropa na covid zapomněla, přepravním společnostem ale stále dělá vrásky
Jak poznamenal Knobloch, další situaci, kterou museli logistici řešit, byly karantény v Číně. Zkušenost má i ESA, která pro styk s Asií využívá především lodní dopravu, a nemusí tak měnit železnici přes Rusko a Bělorusko.
Snaha Pekingu potlačit největší ohnisko nemoci covid-19 v zemi za dva roky způsobila problémy s dopravou na silnicích a v přístavech, kde se v březnu nahromadilo pětkrát víc lodí čekajících na náklad nebo výklad a omezené byly i další dopravní možnosti.
„Zde je mnohem větší problém s rostoucími cenami, nedostatkem kapacity a zejména koronavirovými opatřením v Číně. Stav je tak těžko predikovatelný,“ řekl Blesku za ESA Jindřich Karas. Podle Seznam Zpráv měly lodě jedoucí z Číny už před válkou zpoždění týdny až měsíce, cena za dopravu byla historicky vysoká.
Čína nadále propaguje politiku „nulového covidu“ s přísnými restrikcemi v okamžiku, kdy se v některé oblasti objeví i minimum případů, a omezeným cestováním.
Růst vývozu z Číny v dubnu prudce zpomalil a dovoz zůstal beze změny, protože přísná omezení pohybu, která mají zabránit šíření covidu-19, zastavila výrobu v továrnách, narušila dodavatelské řetězce a vyvolala kolaps domácí poptávky.
Prezident Volodymyr Zelenskyj schválil rozhodnutí Rady národní bezpečnosti o uvalení sankcí na fyzické a právnické osoby zapojené do vývoje a výroby dronů v Rusku. V dekretu se uvádí, že všichni sankciované osoby jsou z Ruska. Z firem je pak šest z nich registrováno v Číně, jedna v Bělorusku a zbytek tvoří ruské společnosti spojené s tamním obranným průmyslem. Nemecký kancléř Friedrich Merz vzal v potaz, že je s ním ochotný ruský prezident Vladimir Putin mluvit. Německé kancléřství nicméně dodalo, že s Kremlem nejsou v přímém kontaktu. Rusko a Ukrajina si vyměnily další válečné zajatce. Bez upřesnění počtu to oznámili ukrajinský prezident Zelenskyj a ruské ministerstvo obrany.
