Putin se ostře pustil do Západu, který podle něj podněcuje k válce na Ukrajině
Ruský prezident Vladimir Putin dnes opět kritizoval politiku Západu jako krvavou a špinavou, popírající svrchovanost států a národů a snažící se přivlastnit si veškeré zdroje a bohatství lidstva. Vytkl Západu mimo jiné „podněcování války na Ukrajině“, kterou ale rozpoutal šéf ruského státu svým rozkazem ke vpádu ruských vojsk do sousední země 24. února. Rusko podle Putina pouze brání své právo na existenci. Prezident současně tvrdil, že Západ bude muset přistoupit na rovnoprávný rozhovor o společné budoucnosti v globálních záležitostech. „Čím dříve, tím lépe,“ řekl Putin podle agentury TASS při vystoupení v debatním klubu Valdaj.
Západ vyvíjí na Rusko podle prezidenta čím dál větší tlak, aby se mu podvolilo a stalo se jeho poslušným nástrojem, nebo jej zničí a smete z politické mapy. To se ale „nikdy nepovede“, zdůraznil Putin. „Dokud existují jaderné zbraně, vždy existuje nebezpečí jejich použití,“ varoval.
„Moc nad světem je to, na co Západ vsadil ve své hře. Tato hra je nebezpečná, odmítá svrchovanost národů, jejich svébytnost a jedinečnost,“ prohlásil Putin.
Politiku Západu charakterizoval jako „krvavou a špinavou“. „Odmítá svrchovanost zemí a národů, jejich svébytnost a jedinečnost, nehledí ani v nejmenším na zájmy jiných států,“ poznamenal. Jakákoli kritika Západu je pak označována za „ruku Kremlu“, což je podle Putina „blábolení“.
Putin v projevu také použil výraz „zaslepenost z nadřazenosti“ z někdejší přednášky sovětského a ruského spisovatele Alexandra Solženicyna na Harvardu.
Oděsu na jihu Ukrajiny nově zasáhla ruská raketa. Zabila dva lidi a další tři zranila, uvedl podle médií šéf oblastní správy Oleh Kiper.
Russia has launched a ballistic missile strike on Odesa just now. pic.twitter.com/Jo5QTchHRq
— Victoria (@victoriaslog) July 3, 2025
Americký prezident Donald Trump bude v pátek telefonicky hovořit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, informoval deník Financial Times (FT). Jednat spolu budou podle něj o pozastavení některých klíčových dodávek zbraní Kyjevu. Ukrajinský prezident podle FT bude také chtít mluvit o možných budoucích amerických zbrojních dodávkách Ukrajině, která se brání ruské agresi.
Bílý dům v úterý potvrdil informace serveru Politico, že americké ministerstvo obrany zastavilo dříve slíbené dodávky některých střel protivzdušné obrany a další přesné munice na Ukrajinu z obav, že se zásoby amerických zbraní příliš zmenšily. Podle zástupkyně mluvčí Bílého domu Anny Kellyové daly USA přednost svým zájmům.
Ruský generál Michail Gudkov, který velel brigádě námořní pěchoty Tichooceánské flotily a byl nedávno povýšen na zástupce velitele vojenského námořnictva, zahynul v Kurské oblasti na západě Ruska. Generálovu smrt dnes oznámil gubernátor Přímořského kraje Oleg Kožemjako.
Generál a několik dalších vysoce postavených důstojníků podle ruských médií zahynulo v úterý večer, kdy ukrajinské síly vypálily několik raket na štáb 155. brigády námořní pěchoty. Té Gudkov, vyznamenaný titulem Hrdiny Ruska, velel, než jej ruský prezident Vladimir Putin na jaře povýšil na zástupce velitele vojenského námořnictva. Na starost dostal koordinaci jednotek námořní pěchoty, které navštěvoval i na frontě. Už v úterý na hlavním náměstí ve Vladivostoku vznikl podle tisku improvizovaný památník Gudkova a dalších zabitých krajanů.
„Nový světový pořádek se musí opírat o zákon a právo, musí být svobodný, svébytný a spravedlivý. Také světová ekonomika a obchod se musí stát spravedlivější a otevřenější,“ řekl Putin. „Jsem přesvědčen, že diktatuře lze čelit jen svobodou rozvoje zemí a národů,“ řekl. Záhodno by podle ruského prezidenta také bylo přemýšlet o tom, aby struktura OSN, včetně Rady bezpečnosti, lépe vyjadřovala různorodost regionů mnohopolárního světa, včetně rostoucího vlivu Asie, Afriky a Latinské Ameriky.
Spojené státy nemají podle Putina světu co nabídnout a americký neoliberální model světového řádu se zmítá v krizi. „To vše bez nadsázky není systémovou, ale dokonce doktrinální krizí neoliberálního modelu amerického světového řádu. Nemají ponětí o vytváření pozitivního vývoje, prostě nemají světu co nabídnout, kromě udržení si své dominance,“ prohlásil Putin.
„Skutečná demokracie v multipolárním světě především předpokládá možnost každého národa, každé společnosti a jakékoli civilizace zvolit si vlastní cestu, svůj vlastní společenský a politický systém. Pokud mají takové právo Spojené státy a země Evropské unie, pak takové právo mají samozřejmě i země Asie, islámské státy, monarchie Perského zálivu a státy jiných kontinentů. Samozřejmě je má i naše země, Rusko, a nikdo nikdy nebude moci diktovat, jakou společnost a na jakých principech bychom měli budovat,“ prohlásil.
„Historické období nadvlády Západu ve světových záležitostech končí. Jednopolární svět se stává minulostí,“ uvedl Putin, jenž zdůraznil, že Rusko prokázalo svou velikost tím, že dokázalo úspěšně odolat západním sankcím a „zaškrcení“ přístupu ke kriticky důležitým technologiím.
Jedině Rusko by podle šéfa Kremlu mohlo být opravdovým garantem nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, kterou také Rusko podle Putina vytvořilo. „Rozšíření Severoatlantické aliance o Ukrajinu bylo pro nás naprosto nepřijatelné, což všichni věděli, ale prostě to ignorovali. Úplně ignorovali naše bezpečnostní zájmy,“ prohlásil Putin, jakkoli otázka přijetí Ukrajiny do NATO před invazí nebyla na pořadu dne. Ukrajina měla jen příslib, že dveře do aliance zůstávají všem zájemcům otevřené a že žádná země - ani Rusko - nemá právo veta.
Podle Putinovy verze ale v závěru loňského roku další ruský pokus domluvit se na nerozšiřování NATO selhal a Západ Rusy „prostě poslal kamsi, a to bylo vše“. Ruské zájmy byly ignorovány, zopakoval.
