Lukašenkovo Bělorusko kvůli sankcím nemá na zahraniční dluh. Minsk má zaplatit miliardy korun
Bělorusko dnes oznámilo, že kvůli sankcím, které vůči němu zavedly Spojené státy a Evropská unie, nedokáže splácet dluh v cizí měně. Informovala o tom agentura Reuters. V pondělí Světová banka (SB) uvedla, že s okamžitou platností zařadila všechny půjčky poskytnuté Bělorusku do kategorie nesplácených, protože se Minsk opozdil s platbou 68,43 milionu USD (1,7 miliardy Kč).
Za nesplácené jsou považovány všechny půjčky, které Bělorusku poskytla nebo které garantuje Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD). Ta je organizací SB zaměřenou na poskytování úvěrů. Banka zastavila všechny programy pro Bělorusko letos 2. března a od května 2020 neschválila zemi žádné nové půjčky.
Zbývající dluh, který má Bělorusko IBRD zaplatit, činí 967 milionů USD. To představuje zhruba 0,42 procenta celkových nesplacených úvěrů IBRD.
Od uvalení sankcí vůči Bělorusku po invazi ruských vojsk na Ukrajinu země splatila některé eurobondy v běloruských rublech. Sankce omezily možnost Minsku získávat zahraniční měny. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko je spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina v jeho tažení na Ukrajině.
IBRD zastavila schvalování nových úvěrů Bělorusku v polovině roku 2020, kdy Spojené státy zavedly vůči Minsku sankce po sporných prezidentských volbách. Začátkem března, tedy po ruské invazi na Ukrajinu, pak s okamžitou platností zastavila všechny programy v Rusku a Bělorusku.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí. Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“. Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“. Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin. Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže. Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany. Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
