Lukašenkovo Bělorusko kvůli sankcím nemá na zahraniční dluh. Minsk má zaplatit miliardy korun
Bělorusko dnes oznámilo, že kvůli sankcím, které vůči němu zavedly Spojené státy a Evropská unie, nedokáže splácet dluh v cizí měně. Informovala o tom agentura Reuters. V pondělí Světová banka (SB) uvedla, že s okamžitou platností zařadila všechny půjčky poskytnuté Bělorusku do kategorie nesplácených, protože se Minsk opozdil s platbou 68,43 milionu USD (1,7 miliardy Kč).
Za nesplácené jsou považovány všechny půjčky, které Bělorusku poskytla nebo které garantuje Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD). Ta je organizací SB zaměřenou na poskytování úvěrů. Banka zastavila všechny programy pro Bělorusko letos 2. března a od května 2020 neschválila zemi žádné nové půjčky.
Zbývající dluh, který má Bělorusko IBRD zaplatit, činí 967 milionů USD. To představuje zhruba 0,42 procenta celkových nesplacených úvěrů IBRD.
Od uvalení sankcí vůči Bělorusku po invazi ruských vojsk na Ukrajinu země splatila některé eurobondy v běloruských rublech. Sankce omezily možnost Minsku získávat zahraniční měny. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko je spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina v jeho tažení na Ukrajině.
IBRD zastavila schvalování nových úvěrů Bělorusku v polovině roku 2020, kdy Spojené státy zavedly vůči Minsku sankce po sporných prezidentských volbách. Začátkem března, tedy po ruské invazi na Ukrajinu, pak s okamžitou platností zastavila všechny programy v Rusku a Bělorusku.
Chvála, královské pocty a opakování jeho vlastních sloganů – Severoatlantická aliance udělala vše pro to, aby byl americký prezident Donald Trump spokojen a alianci se na dnes skončeném summitu v Haagu podařilo udržet pohromadě, píše ve své analýze agentura Reuters. Povedlo se to, ale summit se z velké části vyhnul složitým, avšak zásadním tématům, jako jsou válka na Ukrajině, strategie vůči Rusku či pravděpodobné stahování amerických jednotek z Evropy. Dříve či později se jimi NATO tak či tak bude muset zabývat, míní agentura. Donald Trump prohlásil, že jeho první setkání se Zelenským od konce dubna „nemohlo být lepší“. Ukrajina se od února 2022 brání ruské agresi a Trump se od svého lednového nástupu do funkce snaží docílit ukončení války. Zatímco Zelenskyj již dříve souhlasil s vyhlášením bezpodmínečného příměří, Putin si klade řadu podmínek a podle mnoha analytiků o rychlý konec války neusiluje. „Podle mě je skvělá chvíle to ukončit. Budu mluvit s Vladimirem Putinem, abych viděl, jestli to můžeme ukončit,“ řekl Trump po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem. Uvedl také, že Spojené státy uvidí, zda budou moci poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany Patriot, které je však podle Trumpa „velmi těžké získat“. Právě o ně Kyjev usiluje, aby se mohl efektivněji bránit sílícím ruským raketovým útokům.
