Známý historik je po útěku z Ruska v Česku: Zubov bude v Brně přednášet o „ruských katastrofách“
Uznávaný ruský historik Andrej Zubov, který na přelomu září a října pod tlakem okolností odešel z vlasti, dorazil do Brna, kde by měl přednášet na Masarykově univerzitě. Zubov patřil k ruským intelektuálům, kteří se nebáli kritizovat tamní politiku. Tématem jeho přednášek v Brně budou ruské dějiny. Příjezd Zubova potvrdil ČTK mluvčí školy Radim Sajbot. Podrobnosti univerzita zveřejnila na webu.
Zubov má za sebou schůzku s rektorem Martinem Barešem. „Jeho přehled, nejen historický, ale třeba i politický, podpořený velkou osobní odvahou popisovat věci pravdivě, je inspirující. Sám bych rád navštívil některou z jeho plánovaných přednášek,“ uvedl Bareš.
Zubov je expertem na dějiny evropské filozofie, dějiny náboženství, ruskou a srovnávací historii. Podílel se například na knize Dějiny Ruska 20. století, která vyvolala ohlas a polemiky. V roce 2014 musel opustit Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě poté, co kritizoval ruskou politiku vůči Ukrajině, která vyústila v anexi Krymu.
V roce 2019 mu Masarykova univerzita udělila čestný doktorát. Už tehdy dostal nabídku přednášet v Brně, avšak odmítl s tím, že chce působit v Rusku.
„Bohužel okolnosti se vyvinuly jinak, a tak si velmi cením toho, že mě Masarykova univerzita oslovila znovu. Je to pro mě opravdový dárek, že budu moci znovu přednášet, protože se tak mohu vrátit zpátky k mým univerzitním aktivitám, tedy k činnostem, které jsem musel přestat před osmi lety vykonávat,“ popsal Zubov.
Vlast opustil na poslední chvíli, těsně před tím, než Finsko uzavřelo pro Rusy hranici. S rodinou se pak přesunul trajektem do Estonska, dále autem přes Rigu, Vilnius a Varšavu do Brna. Na filozofické fakultě naplánoval přednáškový cyklus zaměřený na ruskou historii 20. století a důvody ruských katastrof, které podle Zubova začaly v roce 1917 a pokračují dodnes.
„Rád bych tímto nastínil, jak se dá podobným událostem předcházet v budoucnu. Přednášet zatím budu vždy jednou týdně,“ uvedl Zubov.
Litva prodlouží bezletovou zónu poblíž svých hranic s Běloruskem do 1. prosince. Rozhodnutí přijala v srpnu poté, co na polské území dopadly drony, které pravděpodobně přiletěly z Běloruska. Pobaltský stát se rozhodl část svého vzdušného prostoru podél 679 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem uzavřít i s ohledem na rusko-běloruské vojenské cvičení Západ 2025. Původně mělo nařízení platit do října.
Litevská ministryně obrany Dovilé Šakalienéová zdůvodnila prodloužení nejnovějšími změnami zákonů, které litevské armádě umožňují rychleji a snadněji neutralizovat cizí drony. K tomu je ještě třeba připravit systém tak, aby mohl fungovat v praxi. Dokud nebude tato práce dokončena, vzdušný prostor zůstane uzavřen, vysvětlila dnes Šakalienéová.
Černihivská oblast na Ukrajině: Blízcí vítají vojáky propuštěné z ruského zajetí, vyměněné za ruské zajatce.
„Je nesmírně důležité zvýšit tlak na stínovou flotilu, protože tak snížíme schopnost Ruska financovat jejich válečné úsilí na Ukrajině,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron v Kodani po skončení summitu Evropského politického společenství (EPC). „V příštích dnech se setkají náčelníci generálních štábů, v koordinaci s NATO, v rámci koalice ochotných, aby projednali společné kroky,“ dodal. Koalici ochotných tvoří převážně evropští spojenci Ukrajiny včetně Česka.
Francouzští vojáci vstoupili ve středu na palubu tankeru Boracay, který je podle francouzských úřadů součástí flotily lodí umožňujících Rusku obcházet sankce na vývoz ropy. Plavidlo ale Francie podezírá především z podílu na ilegálních přeletech dronů nad dánskými civilními a vojenskými letišti z minulého týdne.
