Známý historik je po útěku z Ruska v Česku: Zubov bude v Brně přednášet o „ruských katastrofách“
Uznávaný ruský historik Andrej Zubov, který na přelomu září a října pod tlakem okolností odešel z vlasti, dorazil do Brna, kde by měl přednášet na Masarykově univerzitě. Zubov patřil k ruským intelektuálům, kteří se nebáli kritizovat tamní politiku. Tématem jeho přednášek v Brně budou ruské dějiny. Příjezd Zubova potvrdil ČTK mluvčí školy Radim Sajbot. Podrobnosti univerzita zveřejnila na webu.
Zubov má za sebou schůzku s rektorem Martinem Barešem. „Jeho přehled, nejen historický, ale třeba i politický, podpořený velkou osobní odvahou popisovat věci pravdivě, je inspirující. Sám bych rád navštívil některou z jeho plánovaných přednášek,“ uvedl Bareš.
Zubov je expertem na dějiny evropské filozofie, dějiny náboženství, ruskou a srovnávací historii. Podílel se například na knize Dějiny Ruska 20. století, která vyvolala ohlas a polemiky. V roce 2014 musel opustit Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě poté, co kritizoval ruskou politiku vůči Ukrajině, která vyústila v anexi Krymu.
V roce 2019 mu Masarykova univerzita udělila čestný doktorát. Už tehdy dostal nabídku přednášet v Brně, avšak odmítl s tím, že chce působit v Rusku.
„Bohužel okolnosti se vyvinuly jinak, a tak si velmi cením toho, že mě Masarykova univerzita oslovila znovu. Je to pro mě opravdový dárek, že budu moci znovu přednášet, protože se tak mohu vrátit zpátky k mým univerzitním aktivitám, tedy k činnostem, které jsem musel přestat před osmi lety vykonávat,“ popsal Zubov.
Vlast opustil na poslední chvíli, těsně před tím, než Finsko uzavřelo pro Rusy hranici. S rodinou se pak přesunul trajektem do Estonska, dále autem přes Rigu, Vilnius a Varšavu do Brna. Na filozofické fakultě naplánoval přednáškový cyklus zaměřený na ruskou historii 20. století a důvody ruských katastrof, které podle Zubova začaly v roce 1917 a pokračují dodnes.
„Rád bych tímto nastínil, jak se dá podobným událostem předcházet v budoucnu. Přednášet zatím budu vždy jednou týdně,“ uvedl Zubov.
„Informace polských spojenců o tom, že za sabotáží na železniční trati Varšava-Lublin stály ruské tajné služby, jsou mimořádně znepokojivé. Rusko se k nám chová otevřeně nepřátelsky a dlouhodobě oslabuje bezpečnost a stabilitu Evropy. Nesmíme být naivní a podceňovat rizika, kterým čelíme. Je naší povinností posilovat naši obranu, investovat do bezpečnosti, spolupracovat se spojenci a být připraveni čelit podobným útokům. Měla by to mít na paměti i nová vláda,“ uvedl končící český premiér Petr Fiala na adresu formujícího se uskupení ANO, SPD a Motoristů. To je skeptické k další podpoře Ukrajiny a rostoucím investicím do obrany, jak se k nim končící kabinet zavázal v souvislosti s požadavky Severoatlantické aliance.
Rusko a Spojené státy jednaly o možnosti další výměny vězňů, řekl serveru Axios Kirill Dmitrijev, který je hlavním vyjednavačem ruského prezidenta Vladimira Putina. Jeden z amerických činitelů to serveru potvrdil, řekl ale, že výměna se neuskuteční bezprostředně.
„Setkal jsem se s některými americkými činiteli a členy Trumpova týmu ohledně některých záležitostí humanitárního charakteru, jako třeba možných výměn vězňů, na kterých americká strana pracuje,“ uvedl Dmitrijev. Podle Axiosu o tom ruský vyjednavač diskutoval mimo jiné s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem.
Pryč s vládou! Ukrajinská opozice tlačí na Zelenského kvůli atomové korupci, přestala vlastenecky mlčet
Jednání ukrajinského parlamentu, který měl hlasovat o návrhu premiérky Julije Svyrydenkové odvolat ministry spravedlnosti a energetiky Hermana Haluščenka a Svitlanu Hrynčukovou kvůli korupčnímu skandálu v energetice, bylo přerušeno. Stalo se tak poté, co opozice zablokovala jednání a dožadovala se odstoupení celé vlády, informovala ukrajinská média.
