Pro Putina dobyl Krym. Teď se naštvaný separatista připojil k bojům. Ukrajina vypsala na Girkina odměnu
Proruský separatista plukovník Ivan Girkin, známý též jako Ivan Strelkov, se přidal k armádě okupantů. Muž v minulosti pomohl Kremlu obsadit Krymský poloostrov, členy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) včetně jednoho Čecha držel jako rukojmí a pravděpodobně vydal v roce 2014 povel k sestřelení civilního letounu malajsijské aerolinky s téměř 300 lidmi na palubě. Fotografii Girkina ve vojenské uniformě na internetu zveřejnila jeho manželka. Ukrajina vypsala na Girkina odměnu ve výši 100 tisíc dolarů (asi 2,5 milionu korun).
O tom, zda se Girkin vydal na frontu, zprvu pouze debatovali uživatelé twitteru. Separatista několik dní nezveřejňoval žádné příspěvky na internetu, což se jeho sledujícím zdálo podivné, uvedla běloruská televize Nexta. Ještě než situaci objasnila Girkinova manželka, propagandista Maxim Fomin ve svém videu uvedl, že se pravděpodobně přidal k dobrovolnickému batalionu.
První pokus mu nevyšel
Muž se pokusil dostat na bojiště už v polovině srpna, kdy se s falešným pasem na jméno Sergej Runov snažil vniknout do Chersonské oblasti, pokus mu ale z neznámých důvodů zmařili Rusové, kteří ho zadrželi na Krymu. O události psala některá ukrajinská a ruská média, oficiální zdroje ale zadržení nikdy nepotvrdily. Girkin následně na sociálních sítích uvedl, že ve vazbě nebyl a že se dříve nebo později na frontě vyskytne.
Ukrajinská vojenská rozvědka zaručuje výplatu 100.000 dolarů za předání Igora Girkina (Strelkova) do ukrajinského zajetí,„ napsala dnes tajná služba na své webové stránce.
Předtím, než se stal ministrem obrany v samozvané Doněcké lidové republice, působil jako důstojník ve Federální službě bezpečnosti (FSB). Tajná služba je současnou napodobeninou sovětské KGB. Jako ministr obrany nepůsobil dlouho, jelikož byl později povolán zpět do Ruska.
Po boku okupující armády chtěl Girkin bojovat od propuknutí okupace Ukrajiny, za postup při invazi ale Kreml několikrát kritizoval. V létě zveřejnil ostrou kritiku postupu Kremlu v invazi a zpochybnil význam obsazení Lysyčansku.
Ostrá kritika Kremlu
Girkin naznačil, že ruské síly zaplatily příliš vysokou cenu za omezený zisk a nesplnily ohlášené cíle „druhé fáze zvláštní vojenské operace“ (operace na východní Ukrajině po ústupu Ruska od Kyjeva), napsal ISW. Girkin podle něj poznamenal, že ukrajinská obrana Lysyčansku byla záměrně navržena tak, aby způsobila ruským jednotkám co největší škody a vyčerpala ruskou živou sílu a techniku. Naznačil, že přijetí bitvy za podmínek Ukrajinců bylo podle něj chybným krokem ruského vedení.
„Girkinovy výroky přímo podkopávají snahy Kremlu vykreslit Lysyčansk jako významné vítězství či bod obratu a ukazují, že rozčarování mezi ultranacionalistickými elementy v ruském informačním prostoru zůstává hluboké,“ domnívá se americký institut.
Na konci září pak zuřil kvůli výměně válečných zajatců, během které Rusko propustilo desítky obránců Azovstalu. „Je to horší než zločin a horší než chyba,“ napsal na platformě Telegram.
Nejméně dva lidé přišli o život a tři byli zraněni při náletu ukrajinských dronů na Novorossijsk na jihu Ruska, uvedl tamní gubernátor Kondratěv.
Vývoz vojenského materiálu z ČR by letos mohl podle prezidenta a výkonného ředitele Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka dosáhnout 100 miliard korun. Dál už podle něj ale není moc kam růst. Hynek to dnes řekl ČTK na odborné konferenci na téma Očekávaný vývoj leteckého a obranného průmyslu v ČR a ve světě, která se konala v Brně. Loni se vývoz vojenského materiálu z ČR meziročně zvýšil o 86 procent a dosáhl asi 91 miliard korun.
„Je velký optimismus, export stále roste, ale je nutné si uvědomit, že zhruba 70 až 75 procent z toho přímo nebo nepřímo končí na Ukrajině. Jde především o velkorážovou dělostřeleckou munici. A já jsem přesvědčen, že v této oblasti už dál kapacity příliš neporostou. Nicméně může docházet k exportu nových sofistikovaných systémů,“ uvedl Hynek.
Pražský soud potrestal stovkou hodin obecně prospěšných prací muže, který na sociálních sítích oslavoval ruské válečné zločiny na Ukrajině.
Případ se týkal diskuze pod články na facebooku České televize – ČT24. Jeden měl titulek „Aktualizace: Ruský raketový útok na ukrajinské město Kryvyj Rih si dnes vyžádal nejméně 19 obětí, uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak, přes 50 lidí při zásahu obytné čtvrti utrpělo zranění“. Druhý nesl název „Při ruském útoku na ukrajinské město Sumy zemřelo nejméně dvacet lidí“.
„Krásné zprávy“ a „To jsou ale krásné zprávy. Cítíte tu blaženost?“ komentoval je padesátník. Proti rozsudku neprotestoval.
