Pro Putina dobyl Krym. Teď se naštvaný separatista připojil k bojům. Ukrajina vypsala na Girkina odměnu
Proruský separatista plukovník Ivan Girkin, známý též jako Ivan Strelkov, se přidal k armádě okupantů. Muž v minulosti pomohl Kremlu obsadit Krymský poloostrov, členy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) včetně jednoho Čecha držel jako rukojmí a pravděpodobně vydal v roce 2014 povel k sestřelení civilního letounu malajsijské aerolinky s téměř 300 lidmi na palubě. Fotografii Girkina ve vojenské uniformě na internetu zveřejnila jeho manželka. Ukrajina vypsala na Girkina odměnu ve výši 100 tisíc dolarů (asi 2,5 milionu korun).
O tom, zda se Girkin vydal na frontu, zprvu pouze debatovali uživatelé twitteru. Separatista několik dní nezveřejňoval žádné příspěvky na internetu, což se jeho sledujícím zdálo podivné, uvedla běloruská televize Nexta. Ještě než situaci objasnila Girkinova manželka, propagandista Maxim Fomin ve svém videu uvedl, že se pravděpodobně přidal k dobrovolnickému batalionu.
První pokus mu nevyšel
Muž se pokusil dostat na bojiště už v polovině srpna, kdy se s falešným pasem na jméno Sergej Runov snažil vniknout do Chersonské oblasti, pokus mu ale z neznámých důvodů zmařili Rusové, kteří ho zadrželi na Krymu. O události psala některá ukrajinská a ruská média, oficiální zdroje ale zadržení nikdy nepotvrdily. Girkin následně na sociálních sítích uvedl, že ve vazbě nebyl a že se dříve nebo později na frontě vyskytne.
Ukrajinská vojenská rozvědka zaručuje výplatu 100.000 dolarů za předání Igora Girkina (Strelkova) do ukrajinského zajetí,„ napsala dnes tajná služba na své webové stránce.
Předtím, než se stal ministrem obrany v samozvané Doněcké lidové republice, působil jako důstojník ve Federální službě bezpečnosti (FSB). Tajná služba je současnou napodobeninou sovětské KGB. Jako ministr obrany nepůsobil dlouho, jelikož byl později povolán zpět do Ruska.
Po boku okupující armády chtěl Girkin bojovat od propuknutí okupace Ukrajiny, za postup při invazi ale Kreml několikrát kritizoval. V létě zveřejnil ostrou kritiku postupu Kremlu v invazi a zpochybnil význam obsazení Lysyčansku.
Ostrá kritika Kremlu
Girkin naznačil, že ruské síly zaplatily příliš vysokou cenu za omezený zisk a nesplnily ohlášené cíle „druhé fáze zvláštní vojenské operace“ (operace na východní Ukrajině po ústupu Ruska od Kyjeva), napsal ISW. Girkin podle něj poznamenal, že ukrajinská obrana Lysyčansku byla záměrně navržena tak, aby způsobila ruským jednotkám co největší škody a vyčerpala ruskou živou sílu a techniku. Naznačil, že přijetí bitvy za podmínek Ukrajinců bylo podle něj chybným krokem ruského vedení.
„Girkinovy výroky přímo podkopávají snahy Kremlu vykreslit Lysyčansk jako významné vítězství či bod obratu a ukazují, že rozčarování mezi ultranacionalistickými elementy v ruském informačním prostoru zůstává hluboké,“ domnívá se americký institut.
Na konci září pak zuřil kvůli výměně válečných zajatců, během které Rusko propustilo desítky obránců Azovstalu. „Je to horší než zločin a horší než chyba,“ napsal na platformě Telegram.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes hovořil po telefonu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o vzájemné vojenské spolupráci a o sankcích proti Rusku. „Dnes jsme ladili naše postoje - Ukrajina a Spojené státy. Vyměnili jsme si hodnocení současné situace - Rusové zvýšili brutalitu svých útoků. Prezident Trump dostal všechny informace o ruských úderech na Kyjev a další města a vesnice,“ tweetuje Zelenskyj.
Hovořili také o ruské ekonomice, která stále stagnuje, a proto by americké sankce mohly přimět prezidenta Vladimira Putina, aby se s Kyjevem dohodl na klidu zbraní. Trump může v tomto procesu podle Zelenského sehrát zásadní roli.
„V ruských útočných bezpilotních letounech bohužel najdeme indické komponenty,“ napsal dnes s odkazem na zjištění deníku Hindustan Times šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Je třeba zbavit Rusy možnosti získávat součástky z jiných zemí a zastavit zabíjení Ukrajinců. Také nákup ruských energetických zdrojů je financováním války, což nepřispívá k míru,“ dodal.
Ukrajinská strana zaslala svou stížnost, respektive zjištění ohledně součástek vyráběných indickými společnostmi Vishay Intertechnology a Aura Semiconductor oficiální cestou přes ministerstvo zahraničí, vyplývá z dokumentů, které má indický deník k dispozici. Téma otevřela ukrajinská diplomacie také při jednání se zvláštním zmocněncem EU pro sankce Davidem O’Sullivanem, který v polovině července navštívil Dillí, aby informoval indické představitele o nejnovějším unijním sankčním balíčku.
„Pokud cena energií dostatečně poklesne, Putin přestane zabíjet lidi,“ řekl Donald Trump v rozhovoru s CNBC. „Pokud cena energie poklesne o dalších deset dolarů za barel, nebude mít na výběr, protože jeho ekonomika je v troskách.“
