Lukašenko oznámil armádní „pakt“ s Ruskem. Přidal lži o agresi NATO i vzkaz Zelenskému
Rusko a Bělorusko se dohodly na rozvinutí společného regionálního uskupení vojsk, oznámil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko na dnešní poradě o bezpečnosti země. Podle státní agentury Belta obvinil Severoatlantickou alianci, že zvažuje agresi proti Bělorusku, a to včetně jaderného úderu. Konkrétně běloruský prezident obvinil z přípravy teroristických útoků a "povstání" v Bělorusku Polsko, Litvu a Ukrajinu. Lukašenko, jak zdůrazňují ukrajinská média, avizoval, že se ruští vojáci brzy vrátí do Běloruska, odkud na počátku invaze podnikli neúspěšný útok na Kyjev.
Lukašenko na poradě uvedl, že na neformálním summitu bývalých sovětských republik v Petrohradu jednal mezi čtyřma očima s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„V souvislosti s vyhrocením situace na západních hranicích svazového soustátí (Ruska a Běloruska) jsme se (s Putinem) domluvili na rozvinutí regionálního uskupení Ruské federace a Běloruské republiky,“ uvedl.
„Když ohrožení dosahuje nynější úrovně, spouštíme fungování uskupení svazového soustátí. Základem toho uskupení je armáda, ozbrojené síly Běloruska,“ dodal. Vytváření tohoto uskupení už podle něj začalo.
Zvažují agresi proti nám, hlásá Lukašenko
Rusko se podle Lukašenka na další konflikt nechystá, protože má dost jiných problémů. „Proto nepočítejte s velkým počtem ozbrojených sil Ruské federace (v Bělorusku),“ řekl.
Na dnešní poradě Lukašenko řekl, že je nutné se domluvit, co je nutné podniknout pro posílení bezpečnosti státu s přihlédnutím k rychle se měnící situaci.
Na Západě podle něj převládá mínění, že běloruská armáda přímo zasáhne do ruského tažení na Ukrajině. Vojenské a politické velení NATO proto podle Lukašenka přímo zvažuje agresi proti Bělorusku, včetně zasazení jaderného úderu.
„Pro nás to není novinka. Dávno jsem varoval, že jejich cíl nespočívá v tom, abychom nebojovali na straně Ruska na Ukrajině, ale hlavním cílem odedávna zůstává vtáhnout nás do války a vypořádat se zároveň s Ruskem a Běloruskem,“ řekl Lukašenko podle státní agentury.
Přímá hrozba
„Výcvik bojovníků v Polsku, Litvě a na Ukrajině, zahrnující běloruské radikály a zaměřený na provádění sabotáží, teroristické činy a vojenské povstání v zemi se stává přímou hrozbou,“ prohlásil podle agentury AFP běloruský vůdce na setkání se zástupci bezpečnostních složek.
„Spojené státy a Evropská unie tvrdí, že chtějí legitimizovat naše uprchlíky jako politickou sílu, chtějí výrazně posílit svou podporu destruktivním prvkům a ztížit situaci na západní hranici (Běloruska), aby tam otevřeli druhou frontu,“ dodal běloruský prezident podle prohlášení svého úřadu.
„Včera (v neděli) nás neoficiální kanály varovaly před připravovaným útokem na Bělorusko z ukrajinského území,“ řekl také Lukašenko.
„Špinavé tlapy“ Zelenského
Oznámil také, že ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému zaslal vzkaz s varováním, aby „se jeho špinavé tlapy“ nedotkly „ani metru běloruského území“. Kyjev v minulých dnech rázně odmítl, že by chystal útok proti Bělorusku, a označil toto tvrzení za provokaci.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
