Česká a ukrajinská vláda zasednou v Kyjevě. Ministři proberou ruskou agresi i poválečnou obnovu
Čeští ministři se v Kyjevě 31. října zúčastní zasedání ukrajinské a české vlády, jednat budou o dopadech ruské agrese i obnově Ukrajiny. ČTK to řekl mluvčí vlády Václav Smolka. S odkazem na ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala o plánu informoval Deník N.
Do Kyjeva by podle Smolky měla odjet zhruba polovina členů kabinetu podle toho, na jaké agendě se při přípravě setkání politici dohodnou. V podobném formátu a počtu jedná pravidelně česká vláda s partnery z Polska, Slovenska a Izraele. Do Kyjeva pojedou ministři během českého předsednictví EU.aele.
Ruské jednotky dobyly obec Novochatske v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Postup ruských sil následoval poté, co americký prezident Donald Trump dal Moskvě 50 dní na uzavření míru pod hrozbou zavedení tvrdších sankcí proti ruské ekonomice, a to včetně postihu obchodních partnerů Ruska. Zesílení ruských operací proti Ukrajině frustruje Trumpa, protože má pocit, že jej Putin v nedávných telefonátech oklamal. Putin tvrdil, že touží po míru, ale také Trumpovi řekl, že hodlá na Ukrajině dosáhnout svých válečných cílů, připomněla média.
Kreml dnes vyzval všechny země, především Spojené státy, k vyvinutí tlaku na Ukrajinu, aby přistoupila na třetí kolo přímých rozhovorů s Ruskem, napsal list Kommersant s odvoláním na vyjádření Putinova mluvčího Dmitrije Peskova. Předchozí dvě kola, v květnu a červnu, vedla jen k výměnám zajatců, ale nijak nepřiblížila příměří ve válce, kterou Rusko proti Ukrajině vede čtvrtým rokem.
Skepse Čechů ohledně vývoje rusko-ukrajinské války vzrostla. Pětatřicet procent lidí si myslí, že boje i přes nižší intenzitu potrvají ještě mnoho let. Počet takto smýšlejících se od počátku roku zvýšil o sedm procentních bodů, vyplynulo z červnového průzkumu agentury STEM.
Naopak mírně, na 33 procent, ubylo podle něj občanů, kteří se kloní k ukončení války na Ukrajině výměnou za ztrátu její východní části ve prospěch Ruska. A to za předpokladu, že Ukrajina dostane od západních zemí bezpečnostní záruky, nicméně vstup do NATO jí nebude umožněn.
Pesimistický pohled Čechů na vývoj na Ukrajině není podle autorů průzkumu spojený s jejich poklesem zájmu o válku, ten se dál drží nad 50 procenty. „Zeptali jsme se na souhlas s kategorickým výrokem, že Rusko je jednoznačným viníkem války na Ukrajině, na což jsme se ptali i v roce 2023. Výsledky se s odstupem tří let liší jen o pár procentních bodů a nadále jasně převažuje názor, že Rusko je hlavním viníkem války,“ uvedl analytik STEM Jiří Táborský.
Lotyšsko poskytlo ukrajinským ozbrojeným silám 15 obrněných transportérů Patria 6x6. Novou vojenskou pomoc předala při návštěvě Kyjeva premiérka pobaltské země Evika Siliňová. „Lotyšská podpora Ukrajině nespočívá jen ve slovech, ale i v konkrétních činech,“ uvedla Siliňová v prohlášení.
Lotyšsko hodlá letos dodat Ukrajině celkem 42 obrněných transportérů vyrobených v závodě finského výrobce Patria v Lotyšsku. Vláda v Rize chce rovněž poskytnout Ruskem napadené zemi bezpilotní letouny a další vojenské vybavení v celkové hodnotě 70 milionů eur (1,7 miliardy korun) a vycvičit až 4000 ukrajinských vojáků.
Šmyhal byl ve čtvrtek v Praze účastníkem prvního summitu Evropského politického společenství (EPC). Na Pražském hradě měl možnost debatovat s více než čtyřmi desítkami státníků o válce na Ukrajině, migraci, energetice a ekonomické situaci. Nová platforma zahrnula členské státy Evropské unie, Ukrajinu a také například země západního Balkánu, Británii, či Turecko. Během úvodní části jednání se k politikům připojil videohovorem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Se Šmyhalem se na okraj summitu setkal premiér Petr Fiala (ODS). Česko od počátku ruské invaze na Ukrajinu Kyjev podporuje. Fiala byl mezi první trojicí evropských politiků, kteří po začátku válečného konfliktu hlavní město Ukrajiny navštívili. Česko dosud podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) Ukrajině poskytlo vojenskou pomoc za 4,2 miliardy.
