Putinova superjachta změnila jméno a dala se do pohybu. „Kosatku“ se stále nepodařilo zadržet
Druhá největší jachta ruského prezidenta Vladimira Putina byla znovu zpozorována, jak brázdí mořské vody. Naposledy plnila titulky na začátku války, kdy se snažila urychleně přemístit z německého Hamburku do ruské exklávy Kaliningrad, nyní plula kolem Estonska. A změnila jméno - z nejasných důvodů už se nejmenuje Graceful, ale Kosatka, píše časopis Forbes.
Časopis na to upozornili fotografové serveru TheYachtPhoto.com, kteří si také všimli nového jména. Kosatka plula na konci září přes Baltské moře k východní části estonského ostrova Saaremaa, doprovázely ji lodě ruské pobřežní stráže. Cílovou destinací byl zřejmě Petrohrad, avšak není známo, jak dlouho byla v pohybu a kdy z Kaliningradu vyplula.
Hodnota Kosatky je odhadována na 119 milionů dolarů (2,9 miliardy korun) a je vybavena vnitřním bazénem, tanečním parketem, heliportem, barem zaměřeným na vodku a kajutami až pro 12 hostů.
Jachtu nicméně nevlastní přímo Putin, ostatně by to bylo příliš okaté. Jak v březnu informoval server BBC, oficiálně plavidlo vlastní moskevská společnost JSC Argument, jejímž jediným akcionářem je Andrej Gasilov. Firma měla v minulosti získat půjčku od jiné společnosti, která se podílela na výstavbě „Putinova paláce“, obrovského rezortu nedaleko města Gelendžik. Ještě předtím jachtu vlastnil podnik Olneil Assets Corp, registrován v daňovém ráji a později sankcionován kvůli „materiální pomoci, sponzoringu a technologické podpoře Vladimira Putina“. To vše podle úřadů naznačuje, že reálným vlastníkem je vládce Kremlu.
Celá flotila luxusních jacht
Mezi dalšími jachtami, které mají ruskému prezidentovi nepřímo patřit, je Šeherezáda, ačkoliv je oficiálně psaná na oligarchu Eduarda Chudajnatova, bývalého ředitele ropného gigantu Rosněfť. Má největší hodnotu - odhadovanou na 507 milionů dolarů (12,5 miliard korun). A další „Putinovy jachty“ jsou Olympia, Chayka, Shellest a Nega.
Proč jich má ruský prezident tolik? Každou zřejmě využívá k něčemu jinému. Jak uvádí letní vyšetřování Projektu pro hlášení organizovaného zločinu a korupce (OCCRP), jachta Shellest se pravidelně pohybuje mezi zmíněným Putinovým palácem v Gelendžiku a Soči. Jachta Nega zase slouží k přepravě mezi nemovitostmi koncernu LLCInvest, ve kterém se pohybují nejen Putinovi přátelé, ale dokonce i jeho údajná milenka.
„Ruské elity, včetně prezidenta Putina, spoléhají na komplexní podpůrné sítě, aby skryly, přesunuly a udržely své bohatství a luxusní aktiva,“ řekl v červnu pro The Guardian Brian Nelson, náměstek pro terorismus a finanční zpravodajství na americkém ministerstvu financí.
Ruský soud dnes rozhodl o převodu moskevského letiště Domodědovo ze soukromého vlastnictví na stát. Majitelé podle něj žijí v zahraničí a nemají právo s majetkem nakládat. Informovala o tom agentura AFP, podle níž je Domodědovo poslední z řady ruských podniků znárodněných v nedávné době.
Od roku 2022, kdy Rusko zahájilo plošnou invazi na Ukrajinu, nařídily ruské soudy znárodnění desítek soukromých firem, což je podle kritiků součástí snahy Kremlu posílit kontrolu nad hospodářstvím. Prokuratura obvykle používá řadu právních argumentů, aby zabavování majetku zdůvodnila, a naznačuje, že firmy jsou spojené s korupcí nebo byly nezákonně privatizovány po rozpadu Sovětského svazu v 90. letech.
Při ruských nočních útocích na Kyjev zahynulo deset lidí, uvedl dnes odpoledne na telegramu ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko, který tak snížil počet dosud ohlášených obětí. Kyjevští činitelé dříve informovali o nejméně 14 zabitých. Také starosta metropole Vitalij Kličko odpoledne informoval o deseti mrtvých, ale zároveň upozornil, že záchranné operace pokračují a v troskách mohou být další lidé. V jihoukrajinské Oděse naopak počet obětí podle úřadů vzrostl z jednoho na dva a další zabitý civilista je hlášený po ruském ostřelování z Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti. České ministerstvo zahraničí ruské útoky odsoudilo. Moskva tvrdí, že napadla vojenské cíle.
Kanada poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě dvou miliard kanadských dolarů (asi 31,6 miliardy korun) a půjčky ve výši 2,3 miliardy kanadských dolarů (asi 36,4 miliardy korun), oznámil dnes premiér Kanady Mark Carney na summitu skupiny velkých světových ekonomik G7. Carney během posledního dne summitu v Kanadě přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského den poté, co odtud předčasně odjel americký prezident Donald Trump.
Tato pomoc umožní financovat drony, munici a obrněná vozidla, upřesnila kanadská vláda. Carney slíbil plnou solidaritu s Ukrajinou a oznámil nové sankce proti Rusku, jejichž cílem je podle něj vyvinout maximální tlak na prezidenta Vladimira Putina.
