Putinova superjachta změnila jméno a dala se do pohybu. „Kosatku“ se stále nepodařilo zadržet
Druhá největší jachta ruského prezidenta Vladimira Putina byla znovu zpozorována, jak brázdí mořské vody. Naposledy plnila titulky na začátku války, kdy se snažila urychleně přemístit z německého Hamburku do ruské exklávy Kaliningrad, nyní plula kolem Estonska. A změnila jméno - z nejasných důvodů už se nejmenuje Graceful, ale Kosatka, píše časopis Forbes.
Časopis na to upozornili fotografové serveru TheYachtPhoto.com, kteří si také všimli nového jména. Kosatka plula na konci září přes Baltské moře k východní části estonského ostrova Saaremaa, doprovázely ji lodě ruské pobřežní stráže. Cílovou destinací byl zřejmě Petrohrad, avšak není známo, jak dlouho byla v pohybu a kdy z Kaliningradu vyplula.
Hodnota Kosatky je odhadována na 119 milionů dolarů (2,9 miliardy korun) a je vybavena vnitřním bazénem, tanečním parketem, heliportem, barem zaměřeným na vodku a kajutami až pro 12 hostů.
Jachtu nicméně nevlastní přímo Putin, ostatně by to bylo příliš okaté. Jak v březnu informoval server BBC, oficiálně plavidlo vlastní moskevská společnost JSC Argument, jejímž jediným akcionářem je Andrej Gasilov. Firma měla v minulosti získat půjčku od jiné společnosti, která se podílela na výstavbě „Putinova paláce“, obrovského rezortu nedaleko města Gelendžik. Ještě předtím jachtu vlastnil podnik Olneil Assets Corp, registrován v daňovém ráji a později sankcionován kvůli „materiální pomoci, sponzoringu a technologické podpoře Vladimira Putina“. To vše podle úřadů naznačuje, že reálným vlastníkem je vládce Kremlu.
Celá flotila luxusních jacht
Mezi dalšími jachtami, které mají ruskému prezidentovi nepřímo patřit, je Šeherezáda, ačkoliv je oficiálně psaná na oligarchu Eduarda Chudajnatova, bývalého ředitele ropného gigantu Rosněfť. Má největší hodnotu - odhadovanou na 507 milionů dolarů (12,5 miliard korun). A další „Putinovy jachty“ jsou Olympia, Chayka, Shellest a Nega.
Proč jich má ruský prezident tolik? Každou zřejmě využívá k něčemu jinému. Jak uvádí letní vyšetřování Projektu pro hlášení organizovaného zločinu a korupce (OCCRP), jachta Shellest se pravidelně pohybuje mezi zmíněným Putinovým palácem v Gelendžiku a Soči. Jachta Nega zase slouží k přepravě mezi nemovitostmi koncernu LLCInvest, ve kterém se pohybují nejen Putinovi přátelé, ale dokonce i jeho údajná milenka.
„Ruské elity, včetně prezidenta Putina, spoléhají na komplexní podpůrné sítě, aby skryly, přesunuly a udržely své bohatství a luxusní aktiva,“ řekl v červnu pro The Guardian Brian Nelson, náměstek pro terorismus a finanční zpravodajství na americkém ministerstvu financí.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
