Rusko utáhlo plynové kohoutky i Moldavsku: Gazprom oznámil snížení dodávek o 30 procent
Ruská plynárenská společnost Gazprom sdělila Moldavsku, že v říjnu sníží dodávky zemního plynu do této země o 30 procent. Uvedl to dnes moldavský vicepremiér a ministr infrastruktury Andrei Spinu.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová již začátkem týdne varovala, že Gazprom by mohl od začátku října dodávky plynu do Moldavska snížit, nebo dokonce zcela zastavit. Upozornila rovněž, že podle smlouvy by Moldavsko mělo od začátku října dostávat ruský plyn za výrazně nižší ceny. Moldavsko, které je na ruském plynu silně závislé, patří mezi nejchudší země v Evropě. Prudký nárůst cen plynu po začátku ruské invaze na Ukrajinu v zemi vyvolal politické napětí.
Šéf moldavské plynárenské společnosti Moldovagaz Vadim Ceban dnes uvedl, že firma uhradila Gazpromu chybějící část platby za zářijové dodávky plynu.
Prozápadně orientovaná prezidentka Sanduová opakovaně odsoudila válku Moskvy proti Ukrajině a usiluje o členství své země v Evropské unii. Její kritici jí vyčítají, že měla vyjednat lepší dohodu o dodávkách plynu s Ruskem, které je hlavním dodavatelem této suroviny do Moldavska. V neděli v moldavském hlavním městě Kišiněvě několik tisíc lidí demonstrovalo za demisi prozápadní vlády.
Moldavské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že Moldavsko neuzná ruské „snahy o nezákonnou anexi“ čtyř ukrajinských oblastí, které Moskva zčásti okupuje. „Naše země potvrzuje svou silnou podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznávaných hranic,“ dodalo.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
