Rusové prchající před mobilizací: Podle Lipavského nesplňují podmínky pro vstup do ČR. Německo je uvítá
Rozhodnutí, zda vpustit na své území lidi přicházející z Ruska, je na členských státech Evropské unie. Uvedla to dnes mluvčí Evropské komise v reakci na množství Rusů snažících se prchnout před mobilizací vyhlášenou ve středu prezidentem Vladimirem Putinem. Unijní státy by měly vždy zaručit vstup lidem žádajícím v EU o azyl a jejich žádosti pak individuálně posoudit, dodala mluvčí. Zástupci zemí evropského bloku podle komise v současnosti debatují o tom, jak na novou situaci zareagovat a měli by zaujmout společnou pozici. Rusové, kteří ze země utíkají kvůli tomu, že se chtějí vyhnout mobilizaci, nesplňují v ČR podmínky pro udělení humanitárního víza, řekl ČTK Lipavský. Německo je připraveno přijímat ruské desertéry, uvedla ministryně vnitra. Prchající Rusové jsou v Německu vítáni, napsal ministr spravedlnosti.
Ministři zahraničí unijních států se na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku ve středu shodli na urychlené přípravě nových sankcí, které mají být odpovědí na Putinovu mobilizaci a nepřímou hrozbu jaderným útokem.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
Vedle toho také podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského budou jednat o dalším společném postupu při vydávání víz Rusům, které v září EU znesnadnila. Česká republika v současnosti řídí jednání členských států unijního bloku.
Podle Komise je v současnosti na členských státech, jak na velký zájem Rusů opustit zemi zareagují. Například pobaltské země už ve středu vyhlásily, že Rusům prchajícím před mobilizací poskytovat útočiště nebudou.
„Vstup osob požadujících ochranu v EU by měl být vždy zaručen,“ podotkla mluvčí Anitta Hipperová. Pokud budou lidé žádat o azyl kvůli strachu z odvedení do armády, měly by podle ní státy jejich žádosti nejprve posoudit a pak rozhodnout, zda je přijmou.
„Rozumím, ze Rusové prchají před čím dal zoufalejšími rozhodnutími Putina. Ale ti, kteří ze země utíkají proto, že nechtějí plnit povinnost uloženou jejich vlastním státem, nesplňují podmínky pro udělení humanitárního víza,“ napsal ČTK Lipavský.
EU: Cítíme solidaritu
Mluvčí unijní diplomacie Peter Stano uvedl, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu opustilo Rusko již na půl milionu lidí. Řada z nich zamířila například do Turecka či Srbska, další však odešli do států EU. Podle Stana se unie nechce otočit zády k lidem nesouhlasícím s válkou a protestujícím proti mobilizaci.
„Cítíme sympatie s rodinami, které se bojí o své syny, bratry a otce, kteří jsou posíláni na smrt v nesmyslné a ilegální válce... Cítíme solidaritu a EU hledá způsob, jak onu solidaritu těmto lidem projevit,“ prohlásil mluvčí. Dokud se ale unijní státy neshodnou na společném postupu, bude osud odcházejících Rusů v rukou členských zemí, jejichž hranici chtějí překročit.
Finsko zvažuje zákaz vstupu pro Rusy
Finsko uvažuje o tom, že většině Rusů zakáže vstup do země. Finská vláda se domnívá, že ruská turistika do Finska musí být zastavena, uvedla dnes premiérka Sanna Marinová. Šéfka finské vlády se pro výrazné omezení přeshraničního provozu na rusko-finské hranici vyslovila poté, co se zintenzivnil proud Rusů do severské země kvůli nařízené částečné mobilizaci v Rusku. Finské pozemní hraniční přechody jsou pro Rusy jedněmi z mála vstupních bodů do Evropské unie. Mnoho evropských zemí včetně České republiky totiž před Rusy prakticky uzavřelo své fyzické hranice i vzdušný prostor kvůli invazi na Ukrajinu.
Marinová dnes řekla, že její vláda vyhodnocuje rizika, která představují jednotlivci cestující přes Finsko, a přemýšlí o způsobech, jak Rusům výrazně omezit možnosti tranzitu. „Vůle vlády je velmi jasná, domníváme se, že ruská turistika musí být zastavena, stejně jako tranzit přes Finsko,“ řekla Marinová novinářům. „Myslím, že situace musí být přehodnocena po včerejší zprávě,“ dodala Marinová s odkazem na částečnou mobilizaci, kterou ve středu vyhlásil ruský prezident Putin.
Německo uvítá dezertéry
Německo je připraveno přijímat desertéry z ruské armády. Uvedla to německá ministryně vnitra Nancy Faeserová v rozhovoru, který má v neděli otisknout deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann na twitteru potvrdil, že Rusové prchající ze své země jsou v Německu vítáni.
Oba ministři se vyjádřili pro přijímání Rusů den poté, co ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci rezervistů. Faeserová zdůraznila, že Rusové prchající před vojnou jsou „ohroženi vážným útlakem“. „Ten, kdo se odvážně staví proti Putinovi, a vystavuje se tak velkému nebezpečí, může v Německu žádat o politický azyl,“ ujistila Faeserová.
Zdůraznila přitom, že poskytnutí politického azylu není ničím automatickým a děje na základě individuálních rozhodnutí doprovázených bezpečnostní prověrkou. Politička uvedla, že Německo už přijalo 438 odpůrců Kremlu, zejména novinářů, které ohrožovaly nebo pronásledovaly ruské úřady.
