Putin předstírá, že za nic nemůže: Vysoké ceny plynu si Evropa způsobila sama, prohlásil
Rusko nemá nic společného s energetickou krizí v Evropě, prohlásil dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Uvedl rovněž, že tato krize vznikla ještě před začátkem ruské „speciální operace“, jak Moskva označuje svou válku proti Ukrajině, a že k ní přispěla evropská ekologická politika. Putin dodal, že pokud členské země Evropské unie chtějí více plynu, měly by požádat Ukrajinu o otevření plynovodů a zrušit sankce, které brání zahájení provozu nového plynovodu Nord Stream 2.
Putin také uvedl, že Rusko bude dál pokračovat ve své ofenzivě na ukrajinském Donbasu nehledě na pokusy Kyjeva o protiútok. Před novináři ruský prezident rovněž prohlásil, že plán „speciální vojenské operace“ zůstává stejný a nemění se.
„Ruské ozbrojené síly podnikly na Ukrajině několik citelných úderů. Řekněme, že to byly výstražné údery. Pokud se bude situace dál vyvíjet podobně, naše reakce bude vážnější,“ řekl. Doplnil, že na Ukrajině nebojuje celá ruská armáda, ale jen vojáci na základě smluvního vztahu. V ruských ozbrojených silách slouží také vojáci základní služby.
Ukrajinu dnes Putin obvinil, že se na ruském území pokouší o „teroristické útoky“, a to i v okolí jaderných elektráren. Rusko je přitom samo už dlouhou dobu terčem mezinárodní kritiky poté, co jeho síly obsadily ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu. Kyjev a Moskva se vzájemně obviňují z pokračujících útoků na ni, Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) zatím marně žádá zřízení demilitarizované zóny v okolí rozlehlého zařízení.
Moskva dlouhodobě vysvětluje invazi na Ukrajinu jako svou vynucenou reakci na nebezpečí, které pro Rusko údajně představovala „Západem ovládaná“ Ukrajina, a viní Kyjev z několikaletého útlaku ruskojazyčných obyvatel Donbasu. Putin sám v únoru, když útok začínal, hovořil o potřebě „demilitarizace“ a „denacifikace“ sousední země.
Ruská válka na Ukrajině si vyžádala tisíce mrtvých a zdecimovala ukrajinská města, podle pozorovatelů se ale přesto ruským silám nepodařilo dosáhnout stanovených cílů. Z Ukrajiny však dál denně přicházejí zprávy o ruských útocích na civilní infrastrukturu či rezidenční oblasti.
Ukrajinské drony dnes v Azovském moři zasáhly ruskou raketovou korvetu třídy Bujan-M sloužící jako nosič střel s plochou dráhou letu Kalibr, používaných k útokům na Ukrajinu, a donutily ji k odplutí, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Jeden dron nejprve zasáhl radar plavidla, další pak bok lodi.
Ruský prezident Vladimir Putin musí zasednout k jednacímu stolu, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po telefonátech s prezidenty Ukrajiny a USA Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem. Se státníky se spojila kvůli dnešnímu ruskému útoku na Kyjev, při kterém zahynulo nejméně 18 lidí.
„Musíme Ukrajině zajistit spravedlivý a trvalý mír s pevnými a důvěryhodnými bezpečnostními zárukami, které zemi promění v ocelového dikobraza,“ uvedla von der Leyenová na síti X, kde také informovala, že dnes kvůli nejnovějšímu ruskému útoku hovořila s prezidenty Ukrajiny a Spojených států.
Evropa je podle ní připravená se do takového procesu plně zapojit. „Například náš nový finanční nástroj SAFE bude důležitý pro posílení odvážných ukrajinských ozbrojených sil,“ doplnila předsedkyně Evropské komise.
Ruské ozbrojené síly zasáhly ukrajinskou vojenskou loď, potvrdil dnes ukrajinským médiím mluvčí vojenského námořnictva Dmytro Pletenčuk. Ruské ministerstvo obrany o něco dříve informovalo o zasažení ukrajinské výzvědné lodi Simferopol námořním dronem v ústí Dunaje, podle Rusů se plavidlo potopilo.
„Bohužel jeden člen posádky zahynul, několik bylo zraněno,“ uvedl mluvčí ukrajinského námořnictva, podle kterého pokračuje pátrání po několika nezvěstných námořnících. Mluvčí tvrdil, že se pracuje na odstranění škod způsobených útokem, a ujistil, že „velká část posádky“ je v bezpečí.
Mluvčí ponechal bez vyjádření ruské tvrzení o potopení lodi, ani neupřesnil, kterou loď Rusové zasáhli, upozornil server BBC News.
