Pracovník českého ministerstva zahraničí byl ruský špión! Informace vynášel roky, potvrdil Fiala
Dlouholetý zaměstnanec českého ministerstva zahraničí spolupracoval s ruskou Službou vnější rozvědky (SVR) a vynášel jí tajné informace, napsal dnes web Deníku N s odkazem na premiéra Petra Fialu (ODS), ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) i Bezpečnostní informační službu (BIS). Ta pracovníka odhalila a roky sledovala. Ministerstvo podle Deníku N i serverů Aktuálně.cz a Respekt.cz musel opustit.
Šlo o vysoce prověřeného zaměstnance, který měl i bezpečnostní osvědčení na nejvyšší stupeň přísně tajné, napsal Deník N s odkazem na své zdroje z diplomacie. Na ministerstvu pracoval od 90. let a vedle centrály v Praze působil také na českých ambasádách, mimo jiné v jedné z afrických zemí.
BIS premiéra a ministra zahraničí s případem seznámila v první polovině letošního roku, píše Deník N. „Mohu potvrdit, že jsem rozhodl o přijetí takových kroků, díky kterým na ministerstvu již nepůsobí zaměstnanec, který spolupracoval s cizí mocí. Další informace nebudu z bezpečnostních důvodů komentovat,“ uvedl Lipavský. „Jsem o celé věci informován a oceňuji práci tajných služeb, v tomto případě BIS. Je to důkaz toho, že bezpečnostní složky pracují kvalitně a ve prospěch českých občanů,“ cituje Deník N Fialu.
Odhalení potvrdila také BIS. „Na ministerstvu zahraničí byly z naší strany zmapované aktivity jednoho z jeho zaměstnanců ve vztahu k ruské zpravodajské službě,“ řekl Deníku N mluvčí BIS Ladislav Šticha. BIS podle deníku nejprve před lety zjistila, že SVR má na českém ministerstvu zahraničí zdroj citlivých informací, a poté ho identifikovala a sledovala. „Ruská rozvědka využila jeho slabosti pro ženy a peníze,“ cituje deník jeden ze svých diplomatických zdrojů.
Není jasné, zda se o muže kvůli vynášení informací Rusku, které nyní vede válku proti Ukrajině, zajímá policie nebo zda je za to stíhán. „Nejde to udělat, protože jde o zpravodajské informace, které nemohou být použité u soudu. Současný zákon to neumožňuje,“ cituje Deník N svůj vysoce postavený zdroj z justice, který si nepřál být jmenován.
Žantovský: To myslíme vážně?
Informace, že odhaleného špiona pravděpodobně nebude možné trestně stíhat, rozlítila diplomata Michaela Žantovského (ODA): „Našeho kolegu, který léta donášel informace ruské tajné službě, prý nejde trestně stíhat. V tom případě je zákon o utajovaných skutečnostech a § 316 tr. zák. vyzvědačství, úplně k ničemu. Nikdo, kdo za pár rublů zradí vlast, se pak nemá čeho obávat. To myslíme vážně?“
Místopřededa KDU-ČSL Jan Bartošek práci BIS pochválil. „To zase bude někde mrzení. A ono, že prý ‚čučkaři',“ uvedl.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc. Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj. Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů. Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi. Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany. „I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
