Další podivná smrt mezi Putinovými spojenci: Šéfredaktor Pravdy Sungorkin (†68) měl mrtvici
Ruská média informovala o dalším úmrtí z kremelského kruhu, zemřel šéfredaktor státních novin Komsomolskaja Pravda, což je i oblíbené čtivo ruského prezidenta. Během služební cesty dostal mrtvici, Vladimir Putin tak přišel o důležitého spojence. Státní tisk je pravidelným hlasatelem kremelské rétoriky, která nepřipouští neúspěch invaze na Ukrajinu, uvedl list Daily Mail.
Vladimir Nikolajevič Sungorkin měl zemřít na mrtvici, jeho ostatky nesou známky udušení. O dušení mluví i svědkové jeho skonu. S kolegy byl na pracovní cestě ve městě Chabarovsk, když náhle ztratil vědomí. Skupinka novinářů ho vzala na čerstvý vzduch s tím, že se mu uleví. Nic však nepomohlo a Sungorkin zemřel.
První lékařské vyšetření přišlo se závěrem, že šlo o mrtvici. Jeho kolega z novin Leonid Zacharov popsal jeho smrt, podle jeho slov to byla záležitost pár minut. „Vladimír se začal dusit a naše skupinka ho vzala ven, upadl do bezvědomí. Nikdo ho nemohl zachránit. Doktoři řekli, že to byla mrtvice. Byla to otázka tak 3 minut,“ komentoval Zacharov.
Sungorkinova Pravda byla pro Putina „legendární“
Těsně před svou smrtí vyzýval Sungorkin kolegy, aby našli „nějaké krásné místo tady, kam půjdou na oběd“. Skupina novinářů se pak měla vracet do Moskvy. Komsomolskaja Pravda patří mezi oblíbené Putinovy deníky, neopomněl je například v roce 2020, když noviny slavily 95. výročí od prvního výtisku. „Legendární Komsomolka urazila dlouhou a kreativní cestu za ta dlouhá léta, popsala neuvěřitelné a nezapomenutelné stránky v historii ruských médií,“ vychválil tehdy deník Putin.
„Byl to symbol národní žurnalistiky,“ uvádějí v kondolencích Sungorkinovi kolegové. „Z novin udělal mocnou říši,“ dodávají. Sungorkin se zařadil na seznam Putinových spojenců, kteří v poslední době zemřeli, mnoho z nich za podivných okolností. Reportéři připomněli například smrt Ivana Pečorina, který vypadl ze své lodi ve Vladivostoku. Pečorin působil jako výkonný ředitel Korporace pro rozvoj Dálného východu a Arktidy pro letecké aktivity. V únoru, den po vypuknutí invaze na Ukrajinu, našla milenka oběšené tělo náměstka ředitele energetické společnosti Gazprom Alexandra Tjulakova.
Smrt mezi Putinovými muži
Úmrtí Tjulakova předcházela smrt magnáta Leonida Šulmana, na konci ledna policie objevila jeho tělo v jeho chatě v Leningradské oblasti. Šulmana byl šéfem přepravní služby Gazpromu.
V dubnu byla v moskevském bytě objevena těla vysoce postaveného ruského bankéře a jeho rodinných příslušníků potom, co byly na banku Gazprombank uvaleny sankce. Vladislav Avajev byl nalezen mrtvý po boku své ženy Jeleny a jejich 13leté dcery Marie. Krátce nato zemřel také ruský magnát Sergej Protosenja, jeho žena Natalja a 18letá dcera Maria. Jejich těla byla nalezena v baronově luxusní španělské vile. Putinových mrtvých spojenců stále přibývá, okolnosti úmrtí budí mnoho spekulací, vyšetřovatelé většinou mluví o sebevraždách, nešťastných náhodách nebo jako v případě Sungorkina o zdravotní komplikaci.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Běloruský opoziční aktivista a bloger Sjarhej Cichanouski byl propuštěn z vězení, uvedla dnes na sociální síti X jeho manželka a vůdkyně exilové opozice Svjatlana Cichanouská. Z běloruského vězení se spolu s ním dostalo na svobodu dalších 13 politických vězňů, všichni jsou nyní v Litvě, uvedlo litevské ministerstvo zahraničí. Dnes se v Minsku s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem setkal americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg. Lukašenkův mluvčí později uvedl, že Lukašenko propustil vězně na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prověří, zda se některé české firmy dodávkami strojů nepodílejí na výrobě ruských zbraní. V případě, že by se tyto aktivity tuzemských firem potvrdily, příjme vůči nim odpovídající opatření. Přímo z Česka ale žádné sankcionované výrobky téměř jistě nejsou do Ruska vyváženy. Na sociální síti X to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Na konkrétní důkazy o obcházení sankcí ze strany českých firem chce počkat také ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.), na obecně formulované výhrady podle něj zatím není možné reagovat.
