Další podivná smrt mezi Putinovými spojenci: Šéfredaktor Pravdy Sungorkin (†68) měl mrtvici
Ruská média informovala o dalším úmrtí z kremelského kruhu, zemřel šéfredaktor státních novin Komsomolskaja Pravda, což je i oblíbené čtivo ruského prezidenta. Během služební cesty dostal mrtvici, Vladimir Putin tak přišel o důležitého spojence. Státní tisk je pravidelným hlasatelem kremelské rétoriky, která nepřipouští neúspěch invaze na Ukrajinu, uvedl list Daily Mail.
Vladimir Nikolajevič Sungorkin měl zemřít na mrtvici, jeho ostatky nesou známky udušení. O dušení mluví i svědkové jeho skonu. S kolegy byl na pracovní cestě ve městě Chabarovsk, když náhle ztratil vědomí. Skupinka novinářů ho vzala na čerstvý vzduch s tím, že se mu uleví. Nic však nepomohlo a Sungorkin zemřel.
První lékařské vyšetření přišlo se závěrem, že šlo o mrtvici. Jeho kolega z novin Leonid Zacharov popsal jeho smrt, podle jeho slov to byla záležitost pár minut. „Vladimír se začal dusit a naše skupinka ho vzala ven, upadl do bezvědomí. Nikdo ho nemohl zachránit. Doktoři řekli, že to byla mrtvice. Byla to otázka tak 3 minut,“ komentoval Zacharov.
Sungorkinova Pravda byla pro Putina „legendární“
Těsně před svou smrtí vyzýval Sungorkin kolegy, aby našli „nějaké krásné místo tady, kam půjdou na oběd“. Skupina novinářů se pak měla vracet do Moskvy. Komsomolskaja Pravda patří mezi oblíbené Putinovy deníky, neopomněl je například v roce 2020, když noviny slavily 95. výročí od prvního výtisku. „Legendární Komsomolka urazila dlouhou a kreativní cestu za ta dlouhá léta, popsala neuvěřitelné a nezapomenutelné stránky v historii ruských médií,“ vychválil tehdy deník Putin.
„Byl to symbol národní žurnalistiky,“ uvádějí v kondolencích Sungorkinovi kolegové. „Z novin udělal mocnou říši,“ dodávají. Sungorkin se zařadil na seznam Putinových spojenců, kteří v poslední době zemřeli, mnoho z nich za podivných okolností. Reportéři připomněli například smrt Ivana Pečorina, který vypadl ze své lodi ve Vladivostoku. Pečorin působil jako výkonný ředitel Korporace pro rozvoj Dálného východu a Arktidy pro letecké aktivity. V únoru, den po vypuknutí invaze na Ukrajinu, našla milenka oběšené tělo náměstka ředitele energetické společnosti Gazprom Alexandra Tjulakova.
Smrt mezi Putinovými muži
Úmrtí Tjulakova předcházela smrt magnáta Leonida Šulmana, na konci ledna policie objevila jeho tělo v jeho chatě v Leningradské oblasti. Šulmana byl šéfem přepravní služby Gazpromu.
V dubnu byla v moskevském bytě objevena těla vysoce postaveného ruského bankéře a jeho rodinných příslušníků potom, co byly na banku Gazprombank uvaleny sankce. Vladislav Avajev byl nalezen mrtvý po boku své ženy Jeleny a jejich 13leté dcery Marie. Krátce nato zemřel také ruský magnát Sergej Protosenja, jeho žena Natalja a 18letá dcera Maria. Jejich těla byla nalezena v baronově luxusní španělské vile. Putinových mrtvých spojenců stále přibývá, okolnosti úmrtí budí mnoho spekulací, vyšetřovatelé většinou mluví o sebevraždách, nešťastných náhodách nebo jako v případě Sungorkina o zdravotní komplikaci.
Amerikanista a rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký neočekává od schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem zásadní průlom. Lze si ho podle něj těžko představit bez přímé účasti Ukrajiny a evropských zemí. Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy by za průlom považoval, pokud by se podařilo zorganizovat setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Experti to dnes sdělili na dotaz ČTK. Putin a Trump se mají setkat v pátek na Aljašce.
Bez účasti Zelenského budou jakékoli závěry stěží akceptovatelné jak pro Ukrajinu, tak i pro Evropu, míní Kopecký. Trump se podle něj bude snažit dosáhnout zastavení bojů, nebude však schopen vyjednat spravedlivé a trvalé řešení konfliktu. „Oba prezidenti jistě vědí, že schůzku budou moci domácímu publiku prezentovat jako úspěch. Putin ukáže, že není izolovaný a počítá se s ním. Trump může vyložit jakýkoliv posun jako úspěch. Jeho voliči většinou neočekávají hodnotově orientovanou zahraniční politiku, ale ocení jakýkoliv krok vedoucí k umlknutí zbraní a úspoře ve státní kase,“ míní amerikanista.
Britský premiér Keir Starmer podporuje snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku na Ukrajině. Je ale podle něj nutné, aby se do dohody o konci bojů zapojil i Kyjev, uvedl dnes podle agentury Reuters jeho mluvčí.
Trump má v plánu setkat se tento pátek na Aljašce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby s ním jednal o ukončení války na Ukrajině. „Nikdy nebudeme věřit Vladimiru Putinovi. V rámci těchto jednání budeme podporovat Ukrajinu, prezidenta Trumpa a evropské státy,“ reagoval na nadcházející schůzku Trumpa s Putinem Starmerův mluvčí.
Německo trvá na tom, aby byla Ukrajina zapojena do jednání o míru ve válce s Ruskem. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes řekl mluvčí německé vlády Steffen Meyer. Nadcházející schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina podle něj Berlín vnímá jako velmi důležitý okamžik pro další vývoj války.
Trump a Putin by se měli sejít v pátek na Aljašce. Má jít o dvoustrannou schůzku, podle informací stanice NBC News ale Bílý dům stále zvažuje, že pozve také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Německý kancléř Friedrich Merz v nedělním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ARD řekl, že „doufá a předpokládá“, že do jednání na Aljašce bude zapojen i Zelenskyj.
