Útoky na Krymu jsou naše práce, přiznala Ukrajina. Armáda zničila i leteckou základnu Rusů
Ukrajinská armáda se dnes přihlásila k zodpovědnosti za ostřelování Ruskem anektovaného Krymského poloostrova včetně ruské vojenské letecké základny Saky. Ve zprávě zveřejněné agenturou Ukrinform to uvedl náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. Výbuchy otřásly Krymem v srpnu, ukrajinské úřady dosud o svém zapojení mlčely.
„Hovoříme o sérii úspěšných raketových úderů na nepřátelské letecké základny na Krymu, zejména na leteckou základnu Saky,“ píše ve zprávě o strategii ukrajinské armády pro rok 2023 Zalužnyj spolu s Mychajlem Zabrodským z bezpečnostního výboru ukrajinského parlamentu.
V souvislosti s tím Zalužnyj a Zabrodskyj píšou o nutnosti západních dodávek balistických střel pro salvové raketomety HIMARS, podotýká ruskojazyčný server BBC. Přes desítku těchto systémů Kyjevu poskytl Washington, zbraně mají dosah 150 až 300 kilometrů. Z dnešní zprávy není jasné, jaké zbraně leteckou základnu Saky zasáhly.
Ostřelování Krymského poloostrova je podle zprávy příkladem přístupu ukrajinských ozbrojených sil, které se snaží přesunout boje i na Ruskem okupovaná území. Válka je podle Zalužného a Zabrodského pro Rusy vzdálená. „Díky této vzdálenosti občané Ruské federace tak bolestně nepociťují ztráty, neúspěchy, a co je nejdůležitější - cenu této války ve všech jejích významech,“ píše se ve zprávě.
Novou ukrajinskou premiérkou se stala Julia Svyrydenková, když ji do funkce zvolil parlament. Devětatřicetiletá ekonomka, která byla dosud místopředsedkyní vlády a ministryní hospodářství, ve funkci nahradila Denyse Šmyhala.
Opoziční poslanec Oleksij Hončarenko napsal, že pro Svyrydenkovou hlasovalo 262 poslanců, čímž podle Reuters získala pohodlnou většinu ve 450členném zákonodárném sboru. Aby se ujala funkce šéfky vlády, Svyrydenkovou v pondělí požádal Zelenskyj, který tento krok zdůvodnil potřebou posílit potenciál ukrajinské ekonomiky a zvýšit výrobu zbraní.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 122 ukrajinských dronů, z nichž část směřovala i na Moskvu. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany to uvedla agentura Reuters. Zatím jsou zprávy o jednom lehce zraněném.
Více než polovinu ukrajinských dronů protivzdušná obrana zničila nad příhraničními oblastmi – Belgorodskou, Kurskou a Brjanskou. Nad Moskevskou oblastí byly zničeny tři bezpilotní letouny.
Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov hlásí tři oběti středečního ukrajinského útoku drony. Původní informace hovořily o jednom mrtvém.
Do kin v srpnu přijde dokument Velký vlastenecký výlet režiséra Robina Kvapila zachycující reakce lidí, kteří vidí válku na Ukrajině jinak než jako jednoznačnou vinu Ruska. Štáb filmu vzal příznivce ruského prezidenta Vladimira Putina do centra válečného konfliktu, aby se přesvědčili, zda média referují o dopadech války na Ukrajině pravdivě. Na casting se filmařům přihlásilo šedesát lidí a na Ukrajinu nakonec odjeli se štábem dva muži a jedna žena stojící víceméně na ruské straně.
Tvůrci dokumentu se snaží v dokumentární road movie z Prahy do válkou zmítaného Charkova až na Donbas ukázat, jak vypadá válka na Ukrajině na vlastní oči. Zachycují atmosféru války a reakce lidí, kteří v České republice pochybují o předkládaných faktech. Nad hlavami jim létají rakety, chodí mezi masovými hroby, schovávají se v krytech, mluví s dětmi v podzemní škole v metru, se zraněnými vojáky nebo truchlícími pozůstalými.
„Nápad na Velký vlastenecký výlet vznikl před rokem z potřeby vzít do války lidi, kteří ji zpochybňují. Že to může být místy velmi kruté, bylo jasné už z obhlídek, kdy jsme byli například pár hodin po dopadu ruských raket na dětské onkologii v Kyjevě. Chtěli jsme to ale podstoupit, abychom otevřeli oči všem těm, kdo u nás snad ještě nevidí, čeho je ruský režim schopný na Ukrajině. A že neexistuje důvod myslet si, že by toho nebyl schopný u nás,“ uvedl režisér Kvapil.
Exploze a požár byly z ruské letecké základny Saky na západě anektovaného Krymu hlášeny 9. srpna. Ruské úřady tehdy uvedly, že v tamních skladech explodovala munice, a Kyjev odmítl, že by na základnu útočil. Další výbuchy severem poloostrova otřásly v polovině srpna, tentokrát mimo letecké základny.
