Ministři zdravotnictví: Uprchlíků z Ukrajiny v zimě přibude, nebudou mít na plyn ani elektřinu
Někteří ministři zdravotnictví zemí EU se obávají další uprchlické vlny z Ukrajiny s příchodem zimy. Před dnešním neformálním jednáním v Praze to zmiňovali například zástupci Rakouska či Polska, kam míří uprchlíci nejčastěji. Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka žádají ministři pomoc Evropské komise (EK) těmto cílovým zemím.
Situaci na Ukrajině popsal například polský ministr Adam Niedzielski, který zemi navštívil v pátek. Mluvil také s ukrajinským ministrem Viktorem Ljaškem, jenž dnes více než půl hodiny online hovořil ke shromážděným ministrům. „Jeho očekávání od nadcházející zimy jsou velmi špatná. Očekává, že ceny energií a plynu by mohly vést k dalšímu nárůstu počtu uprchlíků ze země,“ uvedl polský ministr. Nemožnost vytápět svá obydlí může vést u Ukrajinců také ke vzniku velkého množství nemocí.
Podobně varoval před další vlnou také rakouský ministr zdravotnictví a sociálních věcí Johannes Rauch. Situace na Ukrajině je prioritou rovněž pro evropskou pobočku Světové zdravotnické organizace (WHO). Její šéf Hans Kluge, který Ukrajinu od začátku války třikrát navštívil, poděkoval českým občanům za obrovskou solidaritu. „Mým apelem je nenechat tuto solidaritu ustat a pokračovat, protože válka bohužel nevykazuje žádné známky deeskalace,“ řekl.
Náměstek Dvořáček po poledni potvrdil, že ministři se očekáváním další uprchlické vlny zabývali. „Členské země očekávají koordinovanou podporu zemí, které uprchlíky přijímají, od Evropské komise,“ řekl. Do Česka přitom stále míří tisíce nových uprchlíků každý týden, za sedm dní do 4. září jim bylo vydáno 4300 víz dočasné ochrany.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pondělí uvedl, že se bude projednávat možné prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky. V současné době takzvané vízum strpění platí jeden rok, prvním příchozím uprchlíkům by tak končilo na konci února. Návrhem se podle Rakušana bude zabývat Evropská komise. Celkem ČR vydala těchto víz přes 424.000, část lidí pokračovala do jiných zemí EU a část už se vrátila do vlasti.
Ruské síly tento týden vypustily na Ukrajinu více než 1600 útočných dronů, asi 1200 naváděných bomb a téměř 70 raket různých typů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v komentáři k nočním útokům.
„Hlavními cíli těchto úderů je infrastruktura, která podporuje každodenní život. Dnes došlo k úderu: bylo zasaženo přes 240 dronů a pět balistických raket, přičemž v sedmi regionech došlo k poškození. Bohužel jsou oběti ve Slovjansku a Černihivské oblasti. Upřímnou soustrast jejich rodinám a přátelům,“ napsal na Telegramu.
Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem za pozitivní krok. Americký prezident Donald Trump v pátek představil devětadvacetistránkovou národní bezpečnostní strategii, která válku na Ukrajině či Rusko zmiňuje spíše okrajově.
„Je klíčovým zájmem Spojených států vyjednat rychlé ukončení válečného stavu na Ukrajině s cílem stabilizovat evropské ekonomiky, předejít nezamýšlené eskalaci nebo rozšíření války a obnovit strategickou stabilitu s Ruskem,“ píše se v Trumpově dokumentu. Většina předchozích amerických strategií bezpečnosti přitom po roce 2014 a ruské anexi Krymu používala výrazně tvrdší slovník vůči Rusku a označovala ho za přímou hrozbu, uvedl Reuters.
„Považujeme to za pozitivní krok,“ uvedl Peskov. „Samozřejmě se na ni musíme podívat blíže a analyzovat ji,“ dodal ke strategii.
