Ministři zdravotnictví: Uprchlíků z Ukrajiny v zimě přibude, nebudou mít na plyn ani elektřinu
Někteří ministři zdravotnictví zemí EU se obávají další uprchlické vlny z Ukrajiny s příchodem zimy. Před dnešním neformálním jednáním v Praze to zmiňovali například zástupci Rakouska či Polska, kam míří uprchlíci nejčastěji. Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka žádají ministři pomoc Evropské komise (EK) těmto cílovým zemím.
Situaci na Ukrajině popsal například polský ministr Adam Niedzielski, který zemi navštívil v pátek. Mluvil také s ukrajinským ministrem Viktorem Ljaškem, jenž dnes více než půl hodiny online hovořil ke shromážděným ministrům. „Jeho očekávání od nadcházející zimy jsou velmi špatná. Očekává, že ceny energií a plynu by mohly vést k dalšímu nárůstu počtu uprchlíků ze země,“ uvedl polský ministr. Nemožnost vytápět svá obydlí může vést u Ukrajinců také ke vzniku velkého množství nemocí.
Podobně varoval před další vlnou také rakouský ministr zdravotnictví a sociálních věcí Johannes Rauch. Situace na Ukrajině je prioritou rovněž pro evropskou pobočku Světové zdravotnické organizace (WHO). Její šéf Hans Kluge, který Ukrajinu od začátku války třikrát navštívil, poděkoval českým občanům za obrovskou solidaritu. „Mým apelem je nenechat tuto solidaritu ustat a pokračovat, protože válka bohužel nevykazuje žádné známky deeskalace,“ řekl.
Náměstek Dvořáček po poledni potvrdil, že ministři se očekáváním další uprchlické vlny zabývali. „Členské země očekávají koordinovanou podporu zemí, které uprchlíky přijímají, od Evropské komise,“ řekl. Do Česka přitom stále míří tisíce nových uprchlíků každý týden, za sedm dní do 4. září jim bylo vydáno 4300 víz dočasné ochrany.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pondělí uvedl, že se bude projednávat možné prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky. V současné době takzvané vízum strpění platí jeden rok, prvním příchozím uprchlíkům by tak končilo na konci února. Návrhem se podle Rakušana bude zabývat Evropská komise. Celkem ČR vydala těchto víz přes 424.000, část lidí pokračovala do jiných zemí EU a část už se vrátila do vlasti.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
