Putin se tvrdě opřel do Ukrajiny: Vláda v Kyjevě je nelegitimní! Dostala se k moci převratem
Vláda v Kyjevě je nelegitimní režim, který se k moci dostal po převratu v roce 2014, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku. Podle ruských agentur také odmítl obvinění, že by Rusko porušovalo mezinárodní právo. Putin také řekl, že protiruské západní sankce jsou krátkozraké a představují nebezpečí pro celý svět, který se stále více obrací k Asii.
Na začátku projevu Putin uvedl, že epidemii koronaviru nahradily jiné globální výzvy. „Mám na mysli sankční horečku Západu, jeho neskrývané agresivní pokusy vnutit jiným zemím své vzorce chování, zbavit je suverenity a podřídit je jejich vůli,“ uvedla hlava státu.
Za nelegitimní režim, který se k moci dostal po převratu v roce 2014, označil Putin stávající vládní moc v Kyjevě. Od roku 2014, kdy rozsáhlé protesty vedly k útěku prezidenta Viktora Janukovyče do Ruska, se na Ukrajině konaly několikery parlamentní a prezidentské volby, v těch posledních v roce 2019 vyhrál stávající ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Rusko pomáhá lidem žijícím na Donbase, tvrdí Putin
Rusko podle Putina čelí ekonomické, finanční a technologické agresi Západu, což zemi způsobuje jisté obtíže v některých regionech a oblastech průmyslu. Strádají zejména firmy závislé na dodávkách z Evropy, přiznal Putin.
Důvěrný dokument ruské vlády, z něhož tento týden citovala agentura Bloomberg, ovšem varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Materiál upozorňuje, že tlak na ruské hospodářství způsobený sankcemi se bude stupňovat a odklon Evropy od ruských energetických surovin by mohl narušit i schopnost Ruska zásobovat domácí trh.
Nejpesimističtější scénář v tomto materiálu předpokládá, že ruská ekonomika dosáhne dna v roce 2024, kdy bude ve srovnání s loňským rokem slabší o 11,9 procenta, a vzpamatovávat se bude až do konce desetiletí. Dokument varuje, že během jednoho či dvou let čeká Rusko pokles produkce v řadě odvětví orientovaných na export, včetně ropy, plynu, kovů, chemikálií a dřevařských produktů.
Rusko svou aktivitou na Ukrajině o nic nepřišlo, jen posiluje vlastní suverenitu, prohlásil dnes dnes ve Vladivostoku Putin. Věří prý, že jeho země bude nakonec silnější a bude se rychleji rozvíjet.
Rusko podle Putina při současné invazi „pomáhá lidem“ žijícím na Donbase. Putin ve Vladivostoku také řekl, že Rusko boje na Ukrajině nezačalo, ale naopak se prý snaží ukončit ty, které tam trvaly už od roku 2014. Tehdy Moskva anektovala ukrajinský Krym a poskytla podporu proruským separatistům v regionech na východě Ukrajiny. Boje na hranicích dvou separatistických oblastí plně neutichly přes dohody z běloruského Minsku a podle OSN od roku 2014 do roku 2021 zemřelo v oblasti skoro 4000 civilistů. V posledních šesti měsících války Putin ospravedlňoval ruské aktivity například nutností „denacifikovat Ukrajinu“.
Bělorusko zvažuje cesty, jak efektivně zvýšit výrobu raket a jak vybavit své raketové systémy jadernými hlavicemi. Podle agentury Reuters to dnes uvedl šéf běloruské bezpečnostní rady. Bělorusko je blízkým spojencem Ruska a ve středu dalo najevo, že usiluje o posílení vojenské spolupráce s Íránem.
„Dynamika vojenských hrozeb a podstatný nárůst vojenských výdajů našich západních sousedů nás nutí stále věnovat bedlivou pozornost otázce obranných schopností Běloruska, Ruska a naší unie,“ citoval Reuters dnešní vyjádření běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Minsk musí modernizovat výrobu raket, řekl Lukašenko po jednání s dalšími běloruskými činiteli.
Američtí vojenští velitelé spolu s partnery z několika evropských států připravili možnosti vojenské pomoci Ukrajině, které se chystají představit poradcům pro národní bezpečnost ve svých zemích. S odkazem na nejmenovaného amerického činitele to dnes napsala agentura Reuters. Agentura již dříve uvedla, že se američtí a evropští vojenští stratégové začali zabývat otázkou poválečných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Děje se tak v návaznosti na slib prezidenta Donalda Trumpa o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu v případě uzavření mírové dohody s Ruskem.
České Budějovice 21. srpna (ČTK) - Otázka případné účasti Česka v mírových jednotkách na Ukrajině je předčasná. Mír na Ukrajině zatím není a není jasné ani to, jak by eventuální mezinárodní mírová mise vypadala. Novinářům to dnes na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích řekl premiér Petr Fiala (ODS). Zásadní bezpečnostní garancí pro Ukrajinu je podle něj znovuvybudování silné ukrajinské armády, která by odstrašila Rusko.
„Nemáme zatím žádný mír na Ukrajině. Nemáme dokonce ani zformulovánu cestu k němu, tu hledáme. A neznáme tedy podobu toho, jakým způsobem by třeba byla konstruována případná mezinárodní mise,“ řekl dnes Fiala.
