Wagnerovci nehrozí jen Ukrajině. „Pozor na ruský imperialismus,“ varuje Afriku Lipavský
Bylo to na Donbase roku 2014, kde se poprvé objevili obskurní ruští žoldnéři tzv. Wagnerovy skupiny. V invazi na Ukrajině mají nyní stále větší úlohu a počty, ovšem další žoldáci nadále působí v Africe. Po proniknutí k vládnoucím kruhům v Mali natahují prsty po dalších zemích s nestálou politickou situací a zásobami cenných surovin.
V prosinci, dva měsíce před ruským vpádem na Ukrajinu, odletěly stovky wagnerovských žoldáků do Mali podpořit novou vládu – vojáky, kteří kontrolu nad státem západoafrického vnitrozemí uchvátili pučem loni v květnu. Převrat Evropa neuznala, vztahy s novou vládou padly na bod mrazu.
V důsledku toho – a rovněž kvůli nevybíravému působení ruských žoldáků – se utlumily evropské vojenské mise v zemi. Čeští vojáci se účastnili francouzské operace Barkhane (úkolové uskupení Takuba) a také jezdili cvičit ty místní v rámci mise EUTM Mali. Rozhodnutí ukončit první padlo v polovině února (týden před ruskou invazí na Ukrajinu), ta druhá se do jisté míry zadrhla v dubnu (toto pololetí jí zrovna velí Armáda ČR). Zůstává mise MINUSMA pod hlavičkou OSN.
Wagnerovci, hrozba pro lidi
O vztazích s Afrikou se jednalo i na neformálních zasedáních ministrů obrany, respektive zahraničí Evropské unie začátkem tohoto týdne. „V důsledku ruské agrese na Ukrajině a aktivit Moskvy v Africe a na dalších místech je svět nebezpečnější,“ řekla česká ministryně obrany Jana Černochová, když v Kongresovém centru Prahy hostila své kolegy.
„V Mali Rusko zvyšuje svůj negativní vliv skrze Wagnerovu skupinu, což vedlo k porušování lidských práv, plundrování přírodních zdrojů a dalším ztrátám bezpečnosti. Ruští žoldnéři představují přímou hrozbu pro lidi,“ uvedl tamtéž Josep Borrell, vysoký představitel EU pro zahraniční politiku („ministr zahraničí EU“).
Nejde tu jen o vojenské otázky. Kde působí Wagnerovci, tam zpravidla vedou i stopy oligarchy Jevgenije Prigožina (zvaného Putinův šéfkuchař). Má široké portfolio, jeho firmy umějí pomáhat s médii, sociálními sítěmi, propagandou, jakož i falšováním voleb – služby, které se hodí všem vládám, jimž jde o udržení se u moci bez větších skrupulí. Také se Prigožinovo impérium stará o dobrou image žoldnéřů. Mj. jeho firma vyprodukovala akční film Turista, který v hrdinském světle vykresluje ruské bojové instruktory ve Středoafrické republice.
Prigožin neustále odmítá, ba se i v Rusku soudně brání, že by byl majitelem soukromé armády alias Wagnerovců – snad i proto, že jsou takové v Rusku zakázány. Podle některých ruských investigativců i západních analytiků však nejde až tak o soukromý podnik, jako spíš o prodlouženou ruku ruských tajných služeb.
„Není pochyb, že v těchto zemích probíhá jistá ruská vlivová kampaň, jež slouží více účelům,“ komentoval pro Foreign Policy Cameron Hudson, expert na americko-africké vztahy v Centru pro strategická a mezinárodní studia. „Je to proruské, antifrancouzské, proti establishmentu, takže to v těchto zemích oslabuje jejich vedení.“
Protifrancouzské postoje tu jsou historicky od koloniálních dob, podle Hudsona je otázkou, nakolik je Moskva přiživuje. „Když je někde otevřená rána, hledají, jak tam sypat sůl,“ zhodnotila strategii ruského pronikání do afrických zemí Anna Borščevskaja z think tanku Washington Institute for Near East Policy. Pomáhá, že na rozdíl od západních zemí v Africe Rusko nebylo koloniální velmocí. „Vykreslují se tu jako opak,“ dodala pro magazín Foreign Policy.
Ruský imperialismus v Africe
Český ministr zahraničí Jan Lipavský ale na pražském setkání s kolegy připomněl, jak je to falešné tvrzení: „Na jaře jsem vydal článek o ruském neokolonialismu, vyšel v řadě médií v Africe. Varoval jsem v něm před ruskými imperialistickými choutkami a apeloval, aby africké země nezapomínaly, že za spolupráci s Ruskem platí vysokou cenu.“
„Myslím, že do takových zemí, jako třeba Súdán, Čad, mohou Rusové získávat cestu. Probíhají tam změny, v politickém prostoru lze všechno uchvátit,“ dodal Hudson. „Středoafrickou republiku v podstatě řídí,“ uvedl generál Stephen Townsend, velitel amerických sil v Africe. Naopak se Rusku příliš nevydařilo angažmá v Libyi, kde o moc dlouho zápasily dva tábory.
Příštím cílem by mohla být Burkina Faso. V lednu v zemi proběhl puč a s vojáky, kteří se chopili moci, nechtějí mít zahraniční partneři moc co do činění. Naopak pro Wagnerovce je to úrodná půda. „Odhadujeme, že v blízkém či středním horizontu to bude nejspíš Burkina Faso, kdo osloví Wagnerovce s potenciální žádostí o pomoc,“ uvedl pro Foreign Policy zdroj z amerických tajných služeb. Pro vměšování ruských žoldnéřů a navázaných firem je příhodné, že Burkina Faso sousedí s Mali.
Jak uvedly New York Times, po puči se v hlavním městě Ougadougou srotili demonstranti, mávali ruskými vlaječkami a volali po pomoci od Moskvy. Zadarmo ale ta pomoc nebude: Rusy tu lákají například zlaté doly.
A místo zajištění bezpečnosti mohou obyvatelé očekávat spíš další násilí, jak ukazuje nová analýza projektu ACLED. Wagnerovci své násilí ve 52 procentech případů ve Středoafrické republice zamířili na civilisty, v Mali dokonce v 71 procentech. Tedy víc než státní armády, ale i proti nim bojující povstalci.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ruské úřady zadržely při pokusu odletět ze země podnikatele Konstantina Strukova, hlavního majitele společnosti Južuralzoloto, těžící zlato na Uralu, informoval dnes na svém webu list Kommersant. Strukovův majetek se generální prokuratura snaží zabavit ve prospěch státu. V rámci této žaloby soud zakázal podnikateli a členům jeho rodiny vycestovat z Ruska.
Nehledě na zákaz se Strukov dnes chystal odletět z Jekatěrinburgu do Turecka v soukromém letadle Bombardier za 50 milionů dolarů (asi jedné miliardy Kč). Letadlo už bylo připravené odstartovat, ale úřady mu na poslední chvíli zakázaly vzlétnout.
Ukrajinské drony během noci v Čeboksarech ve vzdáleném Čuvašsku v Povolží napadly továrnu, která vyrábí součástky pro drony Šáhed, střely s plochou dráhou letu Kalibr-K a řízené letecké bomby, tvrdí ukrajinský generální štáb. O útoku dvou ukrajinských dronů informoval gubernátor ruského regionu Oleg Nikolajev.
Ukrajina se brání ruské agresi čtvrtým rokem. Jakkoli Moskva a Kyjev hovoří o možném míru, válka se ještě zintenzivnila. Mapy bojiště ukrajinského projektu Deep State ukazují, že Rusové nyní ovládají 113 588 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což je o 943 čtverečních kilometrů více než před dvěma měsíci, uvedla tento týden agentura Reuters.
Ruská vojska v červnu dobyla 588 kilometrů čtverečních ukrajinského území, zatímco v květnu to bylo 507, v dubnu 379 a v březnu 240 kilometrů čtverečních, napsala agentura AFP s odvoláním na údaje amerického Institutu pro studium války (ISW). Rusko nyní úplně nebo částečně ovládá téměř 19 procent rozlohy Ukrajiny, dodala.
