Wagnerovci nehrozí jen Ukrajině. „Pozor na ruský imperialismus,“ varuje Afriku Lipavský
Bylo to na Donbase roku 2014, kde se poprvé objevili obskurní ruští žoldnéři tzv. Wagnerovy skupiny. V invazi na Ukrajině mají nyní stále větší úlohu a počty, ovšem další žoldáci nadále působí v Africe. Po proniknutí k vládnoucím kruhům v Mali natahují prsty po dalších zemích s nestálou politickou situací a zásobami cenných surovin.
V prosinci, dva měsíce před ruským vpádem na Ukrajinu, odletěly stovky wagnerovských žoldáků do Mali podpořit novou vládu – vojáky, kteří kontrolu nad státem západoafrického vnitrozemí uchvátili pučem loni v květnu. Převrat Evropa neuznala, vztahy s novou vládou padly na bod mrazu.
V důsledku toho – a rovněž kvůli nevybíravému působení ruských žoldáků – se utlumily evropské vojenské mise v zemi. Čeští vojáci se účastnili francouzské operace Barkhane (úkolové uskupení Takuba) a také jezdili cvičit ty místní v rámci mise EUTM Mali. Rozhodnutí ukončit první padlo v polovině února (týden před ruskou invazí na Ukrajinu), ta druhá se do jisté míry zadrhla v dubnu (toto pololetí jí zrovna velí Armáda ČR). Zůstává mise MINUSMA pod hlavičkou OSN.
Wagnerovci, hrozba pro lidi
O vztazích s Afrikou se jednalo i na neformálních zasedáních ministrů obrany, respektive zahraničí Evropské unie začátkem tohoto týdne. „V důsledku ruské agrese na Ukrajině a aktivit Moskvy v Africe a na dalších místech je svět nebezpečnější,“ řekla česká ministryně obrany Jana Černochová, když v Kongresovém centru Prahy hostila své kolegy.
„V Mali Rusko zvyšuje svůj negativní vliv skrze Wagnerovu skupinu, což vedlo k porušování lidských práv, plundrování přírodních zdrojů a dalším ztrátám bezpečnosti. Ruští žoldnéři představují přímou hrozbu pro lidi,“ uvedl tamtéž Josep Borrell, vysoký představitel EU pro zahraniční politiku („ministr zahraničí EU“).
Nejde tu jen o vojenské otázky. Kde působí Wagnerovci, tam zpravidla vedou i stopy oligarchy Jevgenije Prigožina (zvaného Putinův šéfkuchař). Má široké portfolio, jeho firmy umějí pomáhat s médii, sociálními sítěmi, propagandou, jakož i falšováním voleb – služby, které se hodí všem vládám, jimž jde o udržení se u moci bez větších skrupulí. Také se Prigožinovo impérium stará o dobrou image žoldnéřů. Mj. jeho firma vyprodukovala akční film Turista, který v hrdinském světle vykresluje ruské bojové instruktory ve Středoafrické republice.
Prigožin neustále odmítá, ba se i v Rusku soudně brání, že by byl majitelem soukromé armády alias Wagnerovců – snad i proto, že jsou takové v Rusku zakázány. Podle některých ruských investigativců i západních analytiků však nejde až tak o soukromý podnik, jako spíš o prodlouženou ruku ruských tajných služeb.
„Není pochyb, že v těchto zemích probíhá jistá ruská vlivová kampaň, jež slouží více účelům,“ komentoval pro Foreign Policy Cameron Hudson, expert na americko-africké vztahy v Centru pro strategická a mezinárodní studia. „Je to proruské, antifrancouzské, proti establishmentu, takže to v těchto zemích oslabuje jejich vedení.“
Protifrancouzské postoje tu jsou historicky od koloniálních dob, podle Hudsona je otázkou, nakolik je Moskva přiživuje. „Když je někde otevřená rána, hledají, jak tam sypat sůl,“ zhodnotila strategii ruského pronikání do afrických zemí Anna Borščevskaja z think tanku Washington Institute for Near East Policy. Pomáhá, že na rozdíl od západních zemí v Africe Rusko nebylo koloniální velmocí. „Vykreslují se tu jako opak,“ dodala pro magazín Foreign Policy.
Ruský imperialismus v Africe
Český ministr zahraničí Jan Lipavský ale na pražském setkání s kolegy připomněl, jak je to falešné tvrzení: „Na jaře jsem vydal článek o ruském neokolonialismu, vyšel v řadě médií v Africe. Varoval jsem v něm před ruskými imperialistickými choutkami a apeloval, aby africké země nezapomínaly, že za spolupráci s Ruskem platí vysokou cenu.“
„Myslím, že do takových zemí, jako třeba Súdán, Čad, mohou Rusové získávat cestu. Probíhají tam změny, v politickém prostoru lze všechno uchvátit,“ dodal Hudson. „Středoafrickou republiku v podstatě řídí,“ uvedl generál Stephen Townsend, velitel amerických sil v Africe. Naopak se Rusku příliš nevydařilo angažmá v Libyi, kde o moc dlouho zápasily dva tábory.
Příštím cílem by mohla být Burkina Faso. V lednu v zemi proběhl puč a s vojáky, kteří se chopili moci, nechtějí mít zahraniční partneři moc co do činění. Naopak pro Wagnerovce je to úrodná půda. „Odhadujeme, že v blízkém či středním horizontu to bude nejspíš Burkina Faso, kdo osloví Wagnerovce s potenciální žádostí o pomoc,“ uvedl pro Foreign Policy zdroj z amerických tajných služeb. Pro vměšování ruských žoldnéřů a navázaných firem je příhodné, že Burkina Faso sousedí s Mali.
Jak uvedly New York Times, po puči se v hlavním městě Ougadougou srotili demonstranti, mávali ruskými vlaječkami a volali po pomoci od Moskvy. Zadarmo ale ta pomoc nebude: Rusy tu lákají například zlaté doly.
A místo zajištění bezpečnosti mohou obyvatelé očekávat spíš další násilí, jak ukazuje nová analýza projektu ACLED. Wagnerovci své násilí ve 52 procentech případů ve Středoafrické republice zamířili na civilisty, v Mali dokonce v 71 procentech. Tedy víc než státní armády, ale i proti nim bojující povstalci.
Ruské ministerstvo obrany dnes zveřejnilo video, na kterém jeho vojáci chodí kolem zničených panelových domů v ukrajinském Pokrovsku. Toto město a sousední Myrnohrad se ruské invazní síly snaží obklíčit a dobýt.
Na videu, které bylo podle agentury Reuters natočené v jižní části Pokrovsku, vojáci hlídkují na vylidněné ulici a jeden z nich tlačí vozík se zdravotnickými nosítky. Podle záběrů nic nenasvědčuje tomu, že by čelili odporu ze strany ukrajinských obránců.
Mezi unijními ministry zahraničí zaznívala podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského velká podpora pro takzvanou reparační půjčku Ukrajině financovanou ze zmrazených ruských aktiv v Evropě. Lipavský to řekl po skončení dnešního jednání v Bruselu. Existují nicméně stále země, které s tím mají problém, český ministr zmínil zejména Belgii, kde se nachází většina zmrazených ruských aktiv.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
