Wagnerovci nehrozí jen Ukrajině. „Pozor na ruský imperialismus,“ varuje Afriku Lipavský

V prosinci, dva měsíce před ruským vpádem na Ukrajinu, odletěly stovky wagnerovských žoldáků do Mali podpořit novou vládu – vojáky, kteří kontrolu nad státem západoafrického vnitrozemí uchvátili pučem loni v květnu. Převrat Evropa neuznala, vztahy s novou vládou padly na bod mrazu.

V důsledku toho – a rovněž kvůli nevybíravému působení ruských žoldáků – se utlumily evropské vojenské mise v zemi. Čeští vojáci se účastnili francouzské operace Barkhane (úkolové uskupení Takuba) a také jezdili cvičit ty místní v rámci mise EUTM Mali. Rozhodnutí ukončit první padlo v polovině února (týden před ruskou invazí na Ukrajinu), ta druhá se do jisté míry zadrhla v dubnu (toto pololetí jí zrovna velí Armáda ČR). Zůstává mise MINUSMA pod hlavičkou OSN.

Wagnerovci, hrozba pro lidi

O vztazích s Afrikou se jednalo i na neformálních zasedáních ministrů obrany, respektive zahraničí Evropské unie začátkem tohoto týdne. „V důsledku ruské agrese na Ukrajině a aktivit Moskvy v Africe a na dalších místech je svět nebezpečnější,“ řekla česká ministryně obrany Jana Černochová, když v Kongresovém centru Prahy hostila své kolegy.

„V Mali Rusko zvyšuje svůj negativní vliv skrze Wagnerovu skupinu, což vedlo k porušování lidských práv, plundrování přírodních zdrojů a dalším ztrátám bezpečnosti. Ruští žoldnéři představují přímou hrozbu pro lidi,“ uvedl tamtéž Josep Borrell, vysoký představitel EU pro zahraniční politiku („ministr zahraničí EU“).

„Bojuj s legendami!“ lákají billboardy Wagnerovců. Zakázaní žoldnéři se přestávají skrývat

Nejde tu jen o vojenské otázky. Kde působí Wagnerovci, tam zpravidla vedou i stopy oligarchy Jevgenije Prigožina (zvaného Putinův šéfkuchař). Má široké portfolio, jeho firmy umějí pomáhat s médii, sociálními sítěmi, propagandou, jakož i falšováním voleb – služby, které se hodí všem vládám, jimž jde o udržení se u moci bez větších skrupulí. Také se Prigožinovo impérium stará o dobrou image žoldnéřů. Mj. jeho firma vyprodukovala akční film Turista, který v hrdinském světle vykresluje ruské bojové instruktory ve Středoafrické republice.

Prigožin neustále odmítá, ba se i v Rusku soudně brání, že by byl majitelem soukromé armády alias Wagnerovců – snad i proto, že jsou takové v Rusku zakázány. Podle některých ruských investigativců i západních analytiků však nejde až tak o soukromý podnik, jako spíš o prodlouženou ruku ruských tajných služeb.

„Není pochyb, že v těchto zemích probíhá jistá ruská vlivová kampaň, jež slouží více účelům,“ komentoval pro Foreign Policy Cameron Hudson, expert na americko-africké vztahy v Centru pro strategická a mezinárodní studia. „Je to proruské, antifrancouzské, proti establishmentu, takže to v těchto zemích oslabuje jejich vedení.“

Protifrancouzské postoje tu jsou historicky od koloniálních dob, podle Hudsona je otázkou, nakolik je Moskva přiživuje. „Když je někde otevřená rána, hledají, jak tam sypat sůl,“ zhodnotila strategii ruského pronikání do afrických zemí Anna Borščevskaja z think tanku Washington Institute for Near East Policy. Pomáhá, že na rozdíl od západních zemí v Africe Rusko nebylo koloniální velmocí. „Vykreslují se tu jako opak,“ dodala pro magazín Foreign Policy.

Ruský imperialismus v Africe

Český ministr zahraničí Jan Lipavský ale na pražském setkání s kolegy připomněl, jak je to falešné tvrzení: „Na jaře jsem vydal článek o ruském neokolonialismu, vyšel v řadě médií v Africe. Varoval jsem v něm před ruskými imperialistickými choutkami a apeloval, aby africké země nezapomínaly, že za spolupráci s Ruskem platí vysokou cenu.“

„Myslím, že do takových zemí, jako třeba Súdán, Čad, mohou Rusové získávat cestu. Probíhají tam změny, v politickém prostoru lze všechno uchvátit,“ dodal Hudson. „Středoafrickou republiku v podstatě řídí,“ uvedl generál Stephen Townsend, velitel amerických sil v Africe. Naopak se Rusku příliš nevydařilo angažmá v Libyi, kde o moc dlouho zápasily dva tábory.

Wagnerovci? Žádná elita, ale potrava pro děla. Kreml sáhl po žoldácích, protože nevěří generálům

Příštím cílem by mohla být Burkina Faso. V lednu v zemi proběhl puč a s vojáky, kteří se chopili moci, nechtějí mít zahraniční partneři moc co do činění. Naopak pro Wagnerovce je to úrodná půda. „Odhadujeme, že v blízkém či středním horizontu to bude nejspíš Burkina Faso, kdo osloví Wagnerovce s potenciální žádostí o pomoc,“ uvedl pro Foreign Policy zdroj z amerických tajných služeb. Pro vměšování ruských žoldnéřů a navázaných firem je příhodné, že Burkina Faso sousedí s Mali.

Jak uvedly New York Times, po puči se v hlavním městě Ougadougou srotili demonstranti, mávali ruskými vlaječkami a volali po pomoci od Moskvy. Zadarmo ale ta pomoc nebude: Rusy tu lákají například zlaté doly.

A místo zajištění bezpečnosti mohou obyvatelé očekávat spíš další násilí, jak ukazuje nová analýza projektu ACLED. Wagnerovci své násilí ve 52 procentech případů ve Středoafrické republice zamířili na civilisty, v Mali dokonce v 71 procentech. Tedy víc než státní armády, ale i proti nim bojující povstalci.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

21:41

Dnes

Maďarský premiér Viktor Orbán dnes podle agentury AP zpochybnil možnost, že by Evropská unie v dohledné době zahájila jednání o vstupu Ukrajiny do sedmadvacítky. Uvedl, že je nereálné zahájit přístupový proces se zemí, která je ve válce. Státy EU mají v prosinci rozhodnout, zda umožní Ukrajině zahájit přístupové rozhovory, což by vyžadovalo jednomyslnou podporu všech 27 členů; Maďarsko podle diplomatů může být překážkou, podotkla agentura Reuters.

„Nemůžeme se vyhnout otázce - když budeme na podzim v Bruselu jednat o budoucnosti Ukrajiny - zda můžeme skutečně vážně uvažovat o členství země, o zahájení přístupových rozhovorů se zemí, která je ve válce,“ řekl Orbán ve státním rozhlase. Ukrajina, která se už 19 měsíců brání ruské vojenské agresi, získala status kandidátské země spolu s Moldavskem v loňském roce.

21:16

Dnes

Valentině (85) Rusové zničili její rodný dům. Jako náhradu dostala od ruských úřadů byt v panelovém domě v Rusy ovládaném Mariupolu.

21:05

Dnes

Rumunsko přesouvá prostředky protivzdušné obrany blíž k vesnicím na břehu Dunaje u hranic s Ukrajinou poté, co na jeho území opakovaně dopadly části patrně ruských dronů. S odvoláním na dva nejmenované zdroje z oblasti obrany to uvedla agentura Reuters. Podle jejích informací Rumunsko v příhraničním regionu taktéž navýšilo počet armádních pozorovacích stanovišť a hlídek.

Části dronů na svém území Rumunsko nalezlo v době, kdy Rusko pravidelně podniká dronové útoky na ukrajinskou přístavní infrastrukturu na Dunaji. Rusko útočí mimo jiné na přístavy Izmajil a Reni, které leží hned naproti Rumunsku na druhém břehu Dunaje.

Zobrazit celý online