Lipavský zastoupí Zemana v New Yorku. A proč ministři EU v Praze omezili víza Rusům?

Většina Evropské unie je Schengenským prostorem bez kontrol na vnitřních hranicích – vízum do jedné země je tak vízem do celého Schengenu. Aktuálně z Ruska nelze do EU doletět, vstupy po zemi jsou však možné. A zrovna členské země s Ruskem sousedící – Finsko i tři postsovětské státy v Pobaltí - volaly po úplném zákazu víz.

„Od poloviny července jsme pozorovali podstatný nárůst překračování hranic lidí z Ruska do sousedních zemí a začalo to být pro tyto státy bezpečnostním rizikem,“ prohlásil vysoký představitel EU pro zahraniční politiku („euroministr zahraničí“) Josep Borrell závěrem jednání ministrů zahraničí EU v Kongresovém centru Prahy. „Navíc jsme viděli spoustu Rusů přijíždět na nákupy a dovolenou, jako by se na Ukrajině nic nedělo. Ale to nemůže být normální stav. Proto jsme se politicky dohodli – není to závazný text, jen dohoda – že se něco musí udělat.“

Není to jen o náporu na unijní země sousedící s Ruskem: „Vzpomeňte na výbuchy muničního skladu ve Vrběticích nebo na útoky v Salisbury, to také byli Rusové, kteří přijeli na turistická víza,“ připomněl lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkēvičs v Kongresovém centru Prahy.

Podle českých tajných služeb výbuchy roku 2014 způsobili agenti ruské vojenské rozvědky GRU Anatolij Čepiga (alias Ruslan Boširov) a Alexandr Miškin (Alexandr Petrov). Zároveň v Česku sledovali svého přeběhlého kolegu Sergeje Skripala, za nímž pak vyrazili do Británie – a v Salisbury se ho pokusili roku 2018 zabít jedem novičok.

Helsinky jdou napřed

„Finsko od prvního září omezí vydávání víz ruským turistům. Navrhujeme přijmout takové rozhodnutí v celé EU,“ uvedl už před dohodou finský ministr Pekka Haavisto s tím, že hodlají vydávat jen desetinu proti běžnému počtu víz Rusům. Podobně se patrně zachovají další země, schengenská legislativa jim k tomu dává jistou volnost. Česko už vydávání turistických víz Rusům zastavilo hned 25. února, druhý den invaze.

Naopak Francie a Německo argumentují, že je záhodno, aby obyčejní Rusové, zejména mladí, do Evropy mohli dále přijíždět a sledovat, jak funguje v praxi demokracie.

Vrbětice a Salisbury. Agenti zničili život i policistovi, který vyšetřoval Skripala

Úkolem českého předsednictví bylo najít kompromis. „V prvé řadě je to otázka jednoty, toho, že chceme ukázat, že se Evropa dokáže shodnout. Druhý předpoklad je, že země na severu mají reálný praktický problém s hranicemi. Třetí předpoklad je, že je evropská vůle vyslat silný politický signál,“ uvedl český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, který své kolegy v úterý a ve středu hostil v Kongresovém centru Prahy.

Tím kompromisem nakonec je pozastavení dohody mezi EU a Ruskem o usnadnění vydávání krátkodobých víz do Schengenu. Tzv. facilitační dohodou z roku 2007 dostávaly ruské žádosti v byrokracii přednost před těmi z dalších zemí a také slevu na poplatek – dospělý platí místo 80 eur jen 35 (1960 Kč, resp. 860). Částečně pozastavena byla už v rámci slabších sankcí po anexi Krymu, a to pro vládní představitele a podnikatele. Nyní se jedná o turisty.

Bez přátelských vztahů

„Spousta zemí takovou dohodu nemá, není důvod, proč by teď zrovna ruští turisté měli mít jednodušší vydávání,“ konstatoval portugalský ministr zahraničí João Gomes Cravinho. Vízovou povinnost do Schengenského prostoru má zhruba polovina světa, víc než stovka zemí. Facilitační dohodu má EU s dalšími dvanácti zeměmi, zejména na Balkáně a s postsovětskými státy v Evropě.

„Politický předpoklad facilitační dohody je, že chceme vést s Ruskem přátelské vztahy, a dnes rozhodně taková realita není,“ dodal Lipavský.

Nynější schůzka ministrů je jen tzv. neformální Radou EU, kdy se diskutuje, ale nepřijímají finální rozhodnutí. Proces přijímání dalších sankcí tak ještě potrvá. Stejně tak otázka schengenských víz - asi dvanácti milionů - která už Rusové dostali a nějakou dobu ještě budou platit. Rada ministrů nyní pověří Evropskou komisi, aby tento komplexní problém prošetřila.

Ukrajina se mezitím bude řešit i v New Yorku v polovině září na summitu Organizace spojených národů. Českou republiku nebude reprezentovat prezident Miloš Zeman ani premiér Petr Fiala, nýbrž ministr zahraničí Lipavský. „Můžu potvrdit, že pan ministr bude v čele české delegace na letošním Valném shromáždění OSN,“ uvedla pro Blesk Zprávy jeho mluvčí Lenka Do.