Ruský voják prosí Francii o azyl: Hrozí mu vězení za šíření informací o Ukrajině. Popsal stav armády
Ruský výsadkář, který zveřejnil otevřený popis svých zkušeností z prvních měsíců ruské invaze na Ukrajině, požádal o politický azyl ve Francii. Napsala o tom dnes agentura AFP. Pavel Filaťjev v neděli přiletěl do Paříže přes Tunisko a tvrdí, že mu ve vlasti hrozí stíhání a přísný trest za to, že napsal o dysfunkční ruské armádě a o postojích vojáků k válce.
„Když jsem se dozvěděl, že velká zvířata žádají, abych dostal 15 let vězení za šíření nepravdivých zpráv, uvědomil jsem si, že nic nezmůžu a že mí právníci mi v Rusku nemůžou pomoct,“ řekl AFP 34letý voják, který dva měsíce sloužil na jihu Ukrajiny poblíž měst Cherson a Mykolajiv.
Z fronty byl stažen kvůli oční infekci a skončil ve vojenské nemocnici v Sevastopolu na Krymu, odkud odjel v tento měsíc. Po odjezdu na sociální síti Vkontaktě, ruské obdobě facebooku, zveřejnil 140stránkový text s názvem Zov (Volání), v němž své nasazení v bojích rekapituloval.
Podle něj ruská armáda funguje jen s vypětím všech sil a vojákům chybí výcvik i vybavení. „Pokud byla zkorumpovaná a apatická armáda v rozkladu už v době míru, tak je jasné, že za války, v boji, je to jen horší a nedostatek profesionality je stále zjevnější,“ tvrdí Filaťjev, který kvůli obavám ze stíhání odjel ze země.
„Proč tohle všechno tak podrobně vyprávím? Chci, aby lidé v Rusku a na celém světě věděli, proč k téhle válce došlo a proč v ní lidé dál bojují,“ řekl AFP voják, podle něhož se jeho někdejší kolegové bojí mluvit otevřeně a mají strach z důsledků, pokud by se postavili proti válce.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková a ministři dnes provedli 60 zahraničních diplomatů po vládní budově v Kyjevě, kterou Rusko poničilo při nedělním vzdušném útoku, informovala agentura AP. Velvyslankyně EU na Ukrajině Katarína Mathernová uvedla, že budovu přímo zasáhla střela Iskander, jejíž trosky při prohlídce viděli.
Při ruském útoku v noci na neděli, který média označila za největší od začátku ruské invaze z února 2022, vypustila Moskva na Ukrajinu dohromady 810 útočných dronů a jejich atrap určených ke zmatení ukrajinské protivzdušné obrany a také 13 střel. Při útoku zahynuli čtyři lidé včetně tříměsíčního dítěte a desítky dalších utrpěly zranění. Poprvé přitom ruské síly zasáhly vládní budovu v centru Kyjeva.
Estonské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského charge d'affaires kvůli incidentu, při kterém ruský vrtulník Mi-8 narušil vzdušný prostor pobaltské republiky. Dnes o tom informovala estonská veřejnoprávní stanice ERR. Vztahy mezi Ruskem a Estonskem, které je členem Evropské unie i Severoatlantické aliance, se prudce zhoršily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.
Ruská helikoptéra v neděli 7. září bez povolení a s vypnutým odpovídačem vstoupila do estonského vzdušného prostoru u ostrova Vaindloo ve Finském zálivu, kde zůstala asi čtyři minuty. Stroj s estonskými úřady nesdílel žádný letový plán a ani s nimi nenavázal radiové spojení.
Česká republika označila běloruského diplomata pracujícího pro tajnou službu za personu non grata, tedy nežádoucí osobu. Na síti X to dnes oznámilo ministerstvo zahraničí, podle kterého se Bezpečnostní informační službě (BIS) a dalším evropským zpravodajským službám podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Diplomat má 72 hodin na opuštění Česka.
„Tento případ ukazuje, že nesmíme nechat Schengen zneužívat k nepřátelským aktivitám. Agenti krytí diplomatickými výsadami nesmí mít volný prostor k působení v celé Evropě. Budu dál prosazovat na evropské úrovni příslušná omezení, v prvé řadě vůči ruským diplomatům,“ řekl ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu).
