Lipavský dostal od Zelenského metál za zásluhy. „Ocenění české diplomacie,“ raduje se ministr
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se dnes před začátkem neformálního summitu šéfů diplomacií zemí Evropské unie setkal se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou. Ujistil ho o pokračující podpoře země, kterou napadlo Rusko. Lipavský to uvedl na twitteru.
„Ujistil jsem ho (Kulebu), že budeme pokračovat v podpoře odvážných ukrajinských občanů, kteří bojují proti agresorovi za svou svobodu a naši bezpečnost,“ napsal Lipavský.
Později na twitteru uvedl, že ho ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyznamenal Řádem za zásluhy. „Jde o ocenění celé české diplomacie, která stojí po boku Ukrajiny a podporuje tuto evropskou zemi v obraně před Putinovou barbarskou válkou. Brání i nás,“ poznamenal Lipavský.
Kuleba na twitteru ocenil pomoc České republiky a připomněl to, že Češi při nedávném 54. výročí okupace státy Varšavské smlouvy posílali na účet ukrajinského velvyslanectví v ČR symbolické částky mimo jiné ve výši 1968 korun.
V pražském Kongresovém centru dnes začne dvoudenní neformální jednání ministrů zahraničí EU. Diskusi povedou o ruské agresi proti Ukrajině a vztazích EU s Afrikou. Na okraj jednání se ve středu uskuteční neformální oběd se šéfy diplomacií Ukrajiny, Moldavska a Gruzie. Z informací ČTK od vysoce postavených diplomatických zdrojů EU vyplývá, že by se ministři měli dohodnout na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům.
Celé prohlášení Bílého domu k telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem:
Prezident Trump a prezident Putin dnes hovořili o potřebě míru a příměří ve válce na Ukrajině. Oba vůdci se shodli, že tento konflikt musí skončit trvalým mírem. Zdůraznili také potřebu zlepšit bilaterální vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem. Krev a poklady, které Ukrajina i Rusko v této válce utrácely, by bylo lepší utratit za potřeby jejich lidu.
Tento konflikt neměl nikdy začít a měl být dávno ukončen upřímným mírovým úsilím v dobré víře. Vedoucí představitelé se shodli, že mírové hnutí zahájí příměří v oblasti energetiky a infrastruktury, jakož i technická jednání o provádění námořního příměří v Černém moři, úplného příměří a trvalého míru. Tato jednání okamžitě začnou na Blízkém východě.
Vedoucí představitelé hovořili široce o Blízkém východě jako o regionu potenciální spolupráce s cílem zabránit budoucím konfliktům. Dále diskutovali o potřebě zastavit šíření strategických zbraní a budou jednat s ostatními, aby zajistili co nejširší uplatnění. Oba vůdci sdíleli názor, že Írán by nikdy neměl být v pozici zničit Izrael.
Oba lídři se shodli, že budoucnost se zlepšenými bilaterálními vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem má obrovský přínos. To zahrnuje obrovské ekonomické dohody a geopolitickou stabilitu, když bylo dosaženo míru.
Zastavení ruských útoků na energetickou infrastrukturu na Ukrajině je prvním krokem, musí ale následovat příměří, řekl končící německý kancléř Olaf Scholz k hovoru Trump–Putin.
Putin, na jehož rozkaz ruská vojska před více než třemi lety vpadla do sousední země a rozpoutala nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, dal dříve opakovaně najevo, jako podmínku pro ukončení války, že Rusko nepřipustí členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci. Požaduje rovněž „demilitarizaci“ sousední země a také stažení ukrajinských vojáků ze čtyř ukrajinských oblastí, které ruská vojska po vpádu do sousední země v únoru 2022 částečně okupovala a Moskva je na podzim 2022 prohlásila za připojené k Rusku. Drtivá většina zemí světa tyto anexe neuznává, podobně jako anexi ukrajinského poloostrova Krym, kterou Rusko podniklo již na jaře 2014.
