Lukašenko hrozil jadernými hlavicemi na letounech. Pravěké sovětské stroje přitom Bělorusko dávno vyřadilo
Běloruská bojová letadla Su-24 prošla v rámci spolupráce s Ruskem úpravou, která jim umožní nést jaderné zbraně. Podle agentury Reuters to dnes uvedl běloruský lídr Alexandr Lukašenko. Podle něj je Minsk připraven reagovat na případnou eskalaci ze strany Západu. Letouny přitom byly z běloruského letectva kvůli opotřebení a drahému provozu vyřazeny v roce 2012, upozornil server RBK. Odvolal se přitom na tehdejšího ministra obrany.
Lukašenko podle státní agentury Belta uvedl, že o modernizaci ruských lehkých bombardérů se dohodl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Bělorusko, které patří k věrným spojencům Ruska a poskytlo mu své území pro invazi na Ukrajinu, nevlastní jaderné zbraně a Lukašenko nesdělil, za jakých okolností by Minsk od Moskvy jaderné zbraně mohl získat.
Lukašenko hovořil o potenciální hrozbě ze strany sousedního Polska, členské země NATO. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že polská armáda na rozdíl od varšavských politiků chápe, jak by Bělorusko mohlo reagovat na případnou eskalaci, uvedla Belta. Podle Reuters z Lukašenkova projevu vyplynulo, že hrozbu pro Bělorusko představuje obecně Západ.
„Musí (Západ) pochopit, že pokud se rozhodnou pro eskalaci, žádné vrtulníky ani letadla je nezachrání,“ uvedl Lukašenko. „Vše je připraveno,“ řekl s odkazem na práce na úpravě běloruských bojových letounů pro nesení jaderných zbraní.
Bělorusko letouny dávno vyřadilo
Letouny přitom byly z běloruského letectva kvůli opotřebení a drahému provozu vyřazeny v roce 2012, upozornil server RBK. Odvolal se přitom na tehdejšího ministra obrany.
„Jak jistě víte, v letectví existuje pojem technická životnost,“ uvedl o vyřazení Su-24 běloruský exministr obrany Juryj Žadobin s připomínkou, že za sovětských dob se běloruský vojenský okruh přezbrojoval mezi prvními, takže běloruské bombardéry nebyly nejnovější. Ministerstvo spočítalo, že „bude jednodušší vyřadit tato letadla, protože představovala velmi velkou finanční zátěž“. Ještě provozuschopné stroje, kterých podle ministra zůstalo nemnoho, armáda vyřadila a nechala na úřadech, aby rozhodly, co s nimi bude dál.
Kromě válečných zajatců se na Ukrajinu vrátila i těla padlých vojáků Ostatky teď budou zkoumat lékaři a fozenzní experti. V minulosti se ukázalo, že Rusové Ukrajince mučili, v několika případech dokonce poslali na Ukrajinu úplně cizí těla.
Dnešní výměně zajatců předcházelo v posledních týdnech pět podobných výměn v souladu s istanbulskými dohodami Kyjeva a Moskvy z 2. června. Obě strany se dohodly na postupné výměně zajatců i repatriaci padlých vojáků.
Dohoda z 2. června následovala po zatím největší výměně zajatců z konce května, která se týkala tisícovky mužů na každé straně.
Slovenský premiér Robert Fico po dnešní schůzce s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou zopakoval, že Slovensko nyní nepodpoří 18. balíček protiruských sankcí. Uvedl to v příspěvku na svém facebooku, v němž zároveň jednání s von der Leyenovou označil za konstruktivní a pragmatické. Při pátečním setkání velvyslanců při EU bude Slovensko žádat o odložení hlasování. Pokud se návrhu nevyjde vstříc, dostane slovenský velvyslanec jasný pokyn přijetí 18. balíku sankcí vetovat, uvedl Fico.
Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se dnes v Bruselu shodli na další podpoře Ukrajiny a zvýšení tlaku na Rusko, i prostřednictvím sankcí zaměřených na energetiku. Vyplývá to ze závěrů schůzky. Proti byl podle informací ČTK maďarský ministerský předseda Viktor Orbán. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslnost.
„Není dobrý nápad eskalovat věci s Běloruskem, protože by to byla eskalace se svazovým státem (Ruska a Běloruska), který má jaderné zbraně. Pokud začnou vytvářet problémy (...), reakce bude okamžitá,“ dodal Lukašenko.
