Rusové mají na Ukrajině nejméně 21 center, kde drží a vyslýchají zajatce, tvrdí američtí experti
Rusko a proruské síly provozují na Ukrajině 21 středisek, která slouží k zadržování, výslechům a třídění válečných zajatců a civilistů. Vyplývá to z nové zprávy vědců z Yaleovy univerzity, kterou podpořilo americké ministerstvo zahraničí v rámci snahy pohnat Moskvu k zodpovědnosti za činy spáchané během půl roku trvající války na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Zpráva se odvolává na komerční satelitní snímky a informace z otevřených zdrojů. Na jejich základě s „vysokou mírou jistoty“ identifikuje jednotlivá místa - včetně zařízení, která dříve sloužila jako školy, tržiště a běžné věznice. V jednom vězeňském komplexu byly rovněž identifikovány možné hroby.
Ruská ministerstva obrany a zahraničí a ruské velvyslanectví ve Washingtonu na žádosti o komentář bezprostředně nereagovaly, uvedl Reuters.
Humanitární výzkumná laboratoř při Yaleově škole veřejného zdraví, která zprávu vypracovala, je partnerem skupiny pro sledování konfliktu Conflict Observatory (CO) financované americkým ministerstvem zahraničí, která byla spuštěna v květnu s cílem zachytit a analyzovat důkazy o válečných zločinech a dalších zvěrstvech údajně spáchaných Ruskem na Ukrajině.
Výkonný ředitel výzkumné laboratoře Nathaniel Raymond uvedl, že podle jejich zjištění Rusko a jeho stoupenci zavedli „systém filtrace“ pro třídění lidí v okupovaných oblastech, což představuje „mimořádnou situaci v oblasti lidských práv“. Podle Raymonda není známo, kolik civilistů prošlo nebo je stále drženo v těchto jednadvaceti místech.
Mezi identifikovanými místy je i vězeňský komplex u Olenivky, kde bylo 29. července při výbuchu údajně zabito 53 ukrajinských válečných zajatců. Výzkumníci z Yaleovy univerzity nově identifikovali narušenou půdu odpovídající jednotlivým nebo hromadným hrobům.
K tomuto narušení půdy zřejmě došlo už v dubnu, uvádí se ve zprávě, jež se shoduje s výpovědí bývalého vězně, který uvedl, že zhruba v té době byli zadržení nuceni kopat hroby.
Ačkoli výzkumníci nedospěli k žádnému závěru ohledně osudu ukrajinských válečných zajatců ve věznici, potvrdili také, že další známky narušení půdy na jiných místech areálu byly zachyceny už 27. července, tedy ještě před výbuchem v Olenivce.
Moksva popírá útoky
Ukrajinští představitelé opakovaně obvinili Rusko z deportace statisíců lidí z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny. Moskva popírá, že by od invaze na Ukrajinu 24. února, kterou nazývá „speciální vojenskou operací“, úmyslně útočila na civilisty, a tvrdí, že těm, kteří chtějí odejít, nabízí humanitární pomoc.
Ruské velvyslanectví ve Washingtonu v červenci uvedlo, že americká tvrzení o zadržování Ukrajinců v okupovaných oblastech jsou pokusem o rozdmýchání „rusofobie“ a očerňování ruských ozbrojených sil.
Zpráva vědců Yaleovy univerzity se zaměřila na Doněckou oblast, kde Rusko a jeho zástupná samozvaná Doněcká lidová republika (DNR) v březnu ovládly většinu města Mariupol. Starosta města v dubnu uvedl, že asi 40.000 civilistů z města bylo násilně přesunuto na území kontrolované Ruskem nebo odvezeno do Ruska.
Mezinárodní letiště v Mnichově ve čtvrtek večer přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům v jeho okolí i areálu. Zrušeno bylo 17 odletů, což se dotklo téměř 3000 cestujících. Následně bylo 15 příletů odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Frankfurtu a Vídně. Informovaly o tom v noci na dnešek tiskové agentury s odvoláním na vyjádření letiště a policie. Podle agentury Reuters letiště ráno obnovilo provoz. Jde o další narušení letecké dopravy v Evropě poté, co byl minulý týden kvůli výskytu dronů několikrát dočasně přerušen provoz na letištích v Dánsku a Norsku. Litva prodlouží bezletovou zónu poblíž svých hranic s Běloruskem do 1. prosince. Rozhodnutí přijala v srpnu poté, co na polské území dopadly drony, které pravděpodobně přiletěly z Běloruska. Pobaltský stát se rozhodl část svého vzdušného prostoru podél 679 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem uzavřít i s ohledem na rusko-běloruské vojenské cvičení Západ 2025. Původně mělo nařízení platit do října. Litevská ministryně obrany Dovilé Šakalienéová zdůvodnila prodloužení nejnovějšími změnami zákonů, které litevské armádě umožňují rychleji a snadněji neutralizovat cizí drony. K tomu je ještě třeba připravit systém tak, aby mohl fungovat v praxi. Dokud nebude tato práce dokončena, vzdušný prostor zůstane uzavřen, vysvětlila dnes Šakalienéová. Černihivská oblast na Ukrajině: Blízcí vítají vojáky propuštěné z ruského zajetí, vyměněné za ruské zajatce.
Zpráva popisuje systém, na jehož základě jsou civilisté z oblastí postižených konfliktem převáženi do zmíněných středisek, kde jsou registrováni a vyslýcháni, než jsou buď propuštěni, drženi ve vazbě, nebo převezeni do Ruska.
Výzkumníci z nejméně pěti nezávislých zdrojů ověřili existenci 21 podobných míst a domnívají se, že součástí tohoto systému je nejméně sedm dalších míst, jejichž existenci se podaří postupně potvrdit, dodal Raymond.
Americké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek ve svém prohlášení znovu vyzvalo Rusko, aby zastavilo všechny filtrační operace a nucené deportace a umožnilo přístup nezávislým pozorovatelům.
„Prezident Vladimir Putin a jeho vláda se nebudou moci beztrestně dopouštět tohoto přetrvávajícího zneužívání. Musí být pohnáni k odpovědnosti a Spojené státy a naši partneři nebudou mlčet,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení.
Rusko se nevyhýbá civilním cílům
Ruská vojska na Ukrajině pokračují v ofenzivě směrem na města Soledar a Bachmut na ukrajinském Donbasu a v ostřelování, vyplývá z dnešního pravidelného hlášení ukrajinské armády. Britské ministerstvo obrany dnes k vývoji války na Ukrajině uvedlo, že ruská ofenziva se kvůli nevýkonnosti ruské armády a prudkému ukrajinskému odporu zadrhla a popřelo nedávné tvrzení ruského ministra obrany Sergeje Šojgua, podle něhož se Rusko svým pomalým postupem snaží vyhnout civilním obětem.
