Rusové mají na Ukrajině nejméně 21 center, kde drží a vyslýchají zajatce, tvrdí američtí experti
Rusko a proruské síly provozují na Ukrajině 21 středisek, která slouží k zadržování, výslechům a třídění válečných zajatců a civilistů. Vyplývá to z nové zprávy vědců z Yaleovy univerzity, kterou podpořilo americké ministerstvo zahraničí v rámci snahy pohnat Moskvu k zodpovědnosti za činy spáchané během půl roku trvající války na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Zpráva se odvolává na komerční satelitní snímky a informace z otevřených zdrojů. Na jejich základě s „vysokou mírou jistoty“ identifikuje jednotlivá místa - včetně zařízení, která dříve sloužila jako školy, tržiště a běžné věznice. V jednom vězeňském komplexu byly rovněž identifikovány možné hroby.
Ruská ministerstva obrany a zahraničí a ruské velvyslanectví ve Washingtonu na žádosti o komentář bezprostředně nereagovaly, uvedl Reuters.
Humanitární výzkumná laboratoř při Yaleově škole veřejného zdraví, která zprávu vypracovala, je partnerem skupiny pro sledování konfliktu Conflict Observatory (CO) financované americkým ministerstvem zahraničí, která byla spuštěna v květnu s cílem zachytit a analyzovat důkazy o válečných zločinech a dalších zvěrstvech údajně spáchaných Ruskem na Ukrajině.
Výkonný ředitel výzkumné laboratoře Nathaniel Raymond uvedl, že podle jejich zjištění Rusko a jeho stoupenci zavedli „systém filtrace“ pro třídění lidí v okupovaných oblastech, což představuje „mimořádnou situaci v oblasti lidských práv“. Podle Raymonda není známo, kolik civilistů prošlo nebo je stále drženo v těchto jednadvaceti místech.
Mezi identifikovanými místy je i vězeňský komplex u Olenivky, kde bylo 29. července při výbuchu údajně zabito 53 ukrajinských válečných zajatců. Výzkumníci z Yaleovy univerzity nově identifikovali narušenou půdu odpovídající jednotlivým nebo hromadným hrobům.
K tomuto narušení půdy zřejmě došlo už v dubnu, uvádí se ve zprávě, jež se shoduje s výpovědí bývalého vězně, který uvedl, že zhruba v té době byli zadržení nuceni kopat hroby.
Ačkoli výzkumníci nedospěli k žádnému závěru ohledně osudu ukrajinských válečných zajatců ve věznici, potvrdili také, že další známky narušení půdy na jiných místech areálu byly zachyceny už 27. července, tedy ještě před výbuchem v Olenivce.
Moksva popírá útoky
Ukrajinští představitelé opakovaně obvinili Rusko z deportace statisíců lidí z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny. Moskva popírá, že by od invaze na Ukrajinu 24. února, kterou nazývá „speciální vojenskou operací“, úmyslně útočila na civilisty, a tvrdí, že těm, kteří chtějí odejít, nabízí humanitární pomoc.
Ruské velvyslanectví ve Washingtonu v červenci uvedlo, že americká tvrzení o zadržování Ukrajinců v okupovaných oblastech jsou pokusem o rozdmýchání „rusofobie“ a očerňování ruských ozbrojených sil.
Zpráva vědců Yaleovy univerzity se zaměřila na Doněckou oblast, kde Rusko a jeho zástupná samozvaná Doněcká lidová republika (DNR) v březnu ovládly většinu města Mariupol. Starosta města v dubnu uvedl, že asi 40.000 civilistů z města bylo násilně přesunuto na území kontrolované Ruskem nebo odvezeno do Ruska.
„Nevidíme žádné známky toho, že by Putin chtěl ukončit válku,“ upozornil při svém vystoupení v dějišti summitu NATO Volodymyr Zelenskyj. „Je klíčové, aby vaše splečnosti neposkytovaly součastky Rusku. To musí přestat. Tyto díly končí v ruských dronech, vojenských vozidlech a nejsou jen z Číny, ale pocházejí i z Tchajwanu, z evropských zemí, z USA,“ dodal ukrajinský prezident. „Prosím, ujistěte se, že náš obranný potenciál a potenciál našich partnerů slouží našemu míru, ne ruskému šílenství,“ apeloval Zelenskyj.
Ukrajinský prezident již dříve zmínil obvinění na adresu mimo jiné třinácti německých a osmi českých společností, jejich jména neuvedl. Zároveň podotkl, že informace předal 26 zemím, včetně Spojených států, a Evropské unii. Česko reagovalo, že tyto informace prověřuje.
Šéf ruské Služby vnější rozvědky (SVR) Sergej Naryškin prověří tvrzení Srbska, že zastavilo vývoz zbraní. Rozvědka v pondělí už podruhé za několik týdnů obvinila Srbsko, že prodává munici Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo. Děje se tak podle ní prostřednictvím firem v České republice a Bulharsku, kde se provádí konečná montáž dílů vyrobených v Srbsku.
Srbský prezident Aleksandar Vučić ve stejný den oznámil, že Srbsko zastavuje vývoz veškeré munice a že dodávky budou napříště směřovat pouze srbské armádě.
„Pokud vím, reakce byla už v pondělí. Promluvil prezident Vučić, učinil prohlášení, že Srbsko, pokud neukončuje, tak alespoň pozastavuje dodávky zbraní na vývoz,“ řekl Naryškin v odpovědi na otázku, jakou reakci Moskva očekává od Bělehradu po pondělním prohlášení SVR na adresu Srbska. „Budeme to prověřovat,“ odpověděl šéf SVR na další otázku, zda Moskva slovům z Bělehradu věří.
Summit Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu by měl především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů. Před odletem na summit to dnes novinářům řekl prezident Petr Pavel. Tématem bude podle něj i podpora Ukrajiny. Prezidenta do Nizozemska doprovází také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) či šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.).
Záměrem generálního tajemníka NATO Marka Rutteho bylo podle Pavla udržet agendu summitu co nejstručnější. „Protože to, na čem bychom se chtěli shodnout, je především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů tak, abychom byli schopni reagovat na bezpečnostní hrozby, především tedy na agresivní chování Ruska v Evropě,“ řekl. Je podle něj třeba brát vážně všechna prohlášení a výhrůžky Ruska z posledních týdnů a měsíců.
„A z toho důvodu si myslím, že je naprosto namístě, abychom se bavili o tom, jakým způsobem a v jakém časovém horizontu zvýšíme schopnosti našich armád, ale jak také zvýšíme schopnosti našeho obranného průmyslu,“ dodal Pavel.
Zpráva popisuje systém, na jehož základě jsou civilisté z oblastí postižených konfliktem převáženi do zmíněných středisek, kde jsou registrováni a vyslýcháni, než jsou buď propuštěni, drženi ve vazbě, nebo převezeni do Ruska.
Výzkumníci z nejméně pěti nezávislých zdrojů ověřili existenci 21 podobných míst a domnívají se, že součástí tohoto systému je nejméně sedm dalších míst, jejichž existenci se podaří postupně potvrdit, dodal Raymond.
Americké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek ve svém prohlášení znovu vyzvalo Rusko, aby zastavilo všechny filtrační operace a nucené deportace a umožnilo přístup nezávislým pozorovatelům.
„Prezident Vladimir Putin a jeho vláda se nebudou moci beztrestně dopouštět tohoto přetrvávajícího zneužívání. Musí být pohnáni k odpovědnosti a Spojené státy a naši partneři nebudou mlčet,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení.
Rusko se nevyhýbá civilním cílům
Ruská vojska na Ukrajině pokračují v ofenzivě směrem na města Soledar a Bachmut na ukrajinském Donbasu a v ostřelování, vyplývá z dnešního pravidelného hlášení ukrajinské armády. Britské ministerstvo obrany dnes k vývoji války na Ukrajině uvedlo, že ruská ofenziva se kvůli nevýkonnosti ruské armády a prudkému ukrajinskému odporu zadrhla a popřelo nedávné tvrzení ruského ministra obrany Sergeje Šojgua, podle něhož se Rusko svým pomalým postupem snaží vyhnout civilním obětem.
