Ukrajina přichází o velké surovinové bohatství. Rusko uzmulo 41 uhelných polí i naleziště uranu
Ukrajina v konfliktu s Ruskem přišla už také o více než 60 procent svých uhelných ložisek, stejně jako o 20 procent nalezišť zemního plynu a 11 procent ložisek ropy. Podle listu The Washington Post to vyplývá z analýzy, kterou vypracovala kanadská organizace SecDev, která se zabývá vyhodnocováním rizik. O část ze surovinových nalezišť Ukrajina přišla už po ruské anexi poloostrova Krym a po začátku války na Donbasu na východě země v roce 2014.
Bezmála šest měsíců bojů přineslo Rusku jednu nespornou výhodu - nejrozlehlejší země světa si rozšířila kontrolu nad územím s obrovským surovinovým bohatstvím. Přestože Ukrajina je známá především svým zemědělstvím, disponuje také nalezišti 117 ze 120 nejpoužívanějších nerostů a kovů a významnými zdroji fosilních paliv. Na Ukrajině se nacházejí jedny z největších zásob titanu a železné rudy na světě, zatím netknutá ložiska lithia a rozsáhlá ložiska uhlí. Celková hodnota surovin se pohybuje v řádech desítek bilionů dolarů.
Větší část uhelných ložisek, která po desetiletí udržovala v chodu ukrajinský ocelářský průmysl, se nachází na východě země, kde také Rusko zaznamenává významné územní zisky. Rusko získalo kontrolu také nad zdroji energie a nerostů, které nacházejí široké využití - od leteckého průmyslu až po výrobu chytrých telefonů.
Rusko od únorové invaze zabralo mimo jiné 41 uhelných polí, 27 nalezišť zemního plynu, 14 nalezišť propanu, devět ropných polí, šest nalezišť železné rudy, dvě naleziště titanové rudy, jedno naleziště lithia a jedno uranové naleziště.
„Podle nejhoršího scénáře Ukrajina kvůli ztrátě území přijde o své komodity a stane se... zemí, která nebude schopna udržet si průmyslové hospodářství,“ řekl generální ředitel kyjevské poradenské společnosti GMK Stanislav Zinčenko. „A přesně toto si Rusko přeje - oslabit nás,“ dodal.
Vedle částí Doněcké a Luhanské oblasti, které společně tvoří na východě Ukrajiny průmyslový region známý jako Donbas, ruská vojska od února ovládla také části Charkovské, Záporožské a Chersonské oblasti. Získala tím kontrolu nad pásmem území na východě a jihu země.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračuje zase od rána. Dobrou noc.
Hrubý domácí produkt (HDP) Ruské federace ve druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 1,1 procenta, což je výrazné zpomalení ve srovnání se čtyřmi procenty v loňském druhém čtvrtletí. Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době však přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity v Rusku, píše agentura Reuters.
Ruské podniky si stěžují například na negativní dopady vysokých úrokových sazeb, kterými se ruská centrální banka snaží potlačit inflaci. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov v červnu prohlásil, že ruská ekonomika se nachází na pokraji recese. Dodal, že recese není nevyhnutelná, záviset podle něj bude na vývoji měnové politiky, zejména úrokových sazeb.
„Na tomto místě za Česko i za Evropu vztyčujeme jednu z nejvýchodnějších vlajek na Ukrajině. Když mluvím o Ukrajině, myslím celou Ukrajinu včetně okupovaných regionů nebo třeba Krymu,“ prohlásil ministr zahraničí Jan Lipavský, když v Dnipru slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví.
Ministr věří, že Ukrajina jednoho dne obnoví svoji územní celistvost. „Takže budeme moci udělat třeba podobnou akci na Krymu nebo v Simferopolu, v Luhansku, v Doněcku,“ podotkl. Podle ministerstva zahraničí Česko má nyní diplomatickou přítomnost na nejvýchodnější pozici na Ukrajině ze všech zemí.
