Ukrajina přichází o velké surovinové bohatství. Rusko uzmulo 41 uhelných polí i naleziště uranu
Ukrajina v konfliktu s Ruskem přišla už také o více než 60 procent svých uhelných ložisek, stejně jako o 20 procent nalezišť zemního plynu a 11 procent ložisek ropy. Podle listu The Washington Post to vyplývá z analýzy, kterou vypracovala kanadská organizace SecDev, která se zabývá vyhodnocováním rizik. O část ze surovinových nalezišť Ukrajina přišla už po ruské anexi poloostrova Krym a po začátku války na Donbasu na východě země v roce 2014.
Bezmála šest měsíců bojů přineslo Rusku jednu nespornou výhodu - nejrozlehlejší země světa si rozšířila kontrolu nad územím s obrovským surovinovým bohatstvím. Přestože Ukrajina je známá především svým zemědělstvím, disponuje také nalezišti 117 ze 120 nejpoužívanějších nerostů a kovů a významnými zdroji fosilních paliv. Na Ukrajině se nacházejí jedny z největších zásob titanu a železné rudy na světě, zatím netknutá ložiska lithia a rozsáhlá ložiska uhlí. Celková hodnota surovin se pohybuje v řádech desítek bilionů dolarů.
Větší část uhelných ložisek, která po desetiletí udržovala v chodu ukrajinský ocelářský průmysl, se nachází na východě země, kde také Rusko zaznamenává významné územní zisky. Rusko získalo kontrolu také nad zdroji energie a nerostů, které nacházejí široké využití - od leteckého průmyslu až po výrobu chytrých telefonů.
Rusko od únorové invaze zabralo mimo jiné 41 uhelných polí, 27 nalezišť zemního plynu, 14 nalezišť propanu, devět ropných polí, šest nalezišť železné rudy, dvě naleziště titanové rudy, jedno naleziště lithia a jedno uranové naleziště.
„Podle nejhoršího scénáře Ukrajina kvůli ztrátě území přijde o své komodity a stane se... zemí, která nebude schopna udržet si průmyslové hospodářství,“ řekl generální ředitel kyjevské poradenské společnosti GMK Stanislav Zinčenko. „A přesně toto si Rusko přeje - oslabit nás,“ dodal.
Vedle částí Doněcké a Luhanské oblasti, které společně tvoří na východě Ukrajiny průmyslový region známý jako Donbas, ruská vojska od února ovládla také části Charkovské, Záporožské a Chersonské oblasti. Získala tím kontrolu nad pásmem území na východě a jihu země.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Chvála, královské pocty a opakování jeho vlastních sloganů – Severoatlantická aliance udělala vše pro to, aby byl americký prezident Donald Trump spokojen a alianci se na dnes skončeném summitu v Haagu podařilo udržet pohromadě, píše ve své analýze agentura Reuters.
Povedlo se to, ale summit se z velké části vyhnul složitým, avšak zásadním tématům, jako jsou válka na Ukrajině, strategie vůči Rusku či pravděpodobné stahování amerických jednotek z Evropy. Dříve či později se jimi NATO tak či tak bude muset zabývat, míní agentura.
Donald Trump prohlásil, že jeho první setkání se Zelenským od konce dubna „nemohlo být lepší“. Ukrajina se od února 2022 brání ruské agresi a Trump se od svého lednového nástupu do funkce snaží docílit ukončení války. Zatímco Zelenskyj již dříve souhlasil s vyhlášením bezpodmínečného příměří, Putin si klade řadu podmínek a podle mnoha analytiků o rychlý konec války neusiluje.
„Podle mě je skvělá chvíle to ukončit. Budu mluvit s Vladimirem Putinem, abych viděl, jestli to můžeme ukončit,“ řekl Trump po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem. Uvedl také, že Spojené státy uvidí, zda budou moci poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany Patriot, které je však podle Trumpa „velmi těžké získat“. Právě o ně Kyjev usiluje, aby se mohl efektivněji bránit sílícím ruským raketovým útokům.
