Ukrajina přichází o velké surovinové bohatství. Rusko uzmulo 41 uhelných polí i naleziště uranu
Ukrajina v konfliktu s Ruskem přišla už také o více než 60 procent svých uhelných ložisek, stejně jako o 20 procent nalezišť zemního plynu a 11 procent ložisek ropy. Podle listu The Washington Post to vyplývá z analýzy, kterou vypracovala kanadská organizace SecDev, která se zabývá vyhodnocováním rizik. O část ze surovinových nalezišť Ukrajina přišla už po ruské anexi poloostrova Krym a po začátku války na Donbasu na východě země v roce 2014.
Bezmála šest měsíců bojů přineslo Rusku jednu nespornou výhodu - nejrozlehlejší země světa si rozšířila kontrolu nad územím s obrovským surovinovým bohatstvím. Přestože Ukrajina je známá především svým zemědělstvím, disponuje také nalezišti 117 ze 120 nejpoužívanějších nerostů a kovů a významnými zdroji fosilních paliv. Na Ukrajině se nacházejí jedny z největších zásob titanu a železné rudy na světě, zatím netknutá ložiska lithia a rozsáhlá ložiska uhlí. Celková hodnota surovin se pohybuje v řádech desítek bilionů dolarů.
Větší část uhelných ložisek, která po desetiletí udržovala v chodu ukrajinský ocelářský průmysl, se nachází na východě země, kde také Rusko zaznamenává významné územní zisky. Rusko získalo kontrolu také nad zdroji energie a nerostů, které nacházejí široké využití - od leteckého průmyslu až po výrobu chytrých telefonů.
Rusko od únorové invaze zabralo mimo jiné 41 uhelných polí, 27 nalezišť zemního plynu, 14 nalezišť propanu, devět ropných polí, šest nalezišť železné rudy, dvě naleziště titanové rudy, jedno naleziště lithia a jedno uranové naleziště.
„Podle nejhoršího scénáře Ukrajina kvůli ztrátě území přijde o své komodity a stane se... zemí, která nebude schopna udržet si průmyslové hospodářství,“ řekl generální ředitel kyjevské poradenské společnosti GMK Stanislav Zinčenko. „A přesně toto si Rusko přeje - oslabit nás,“ dodal.
Vedle částí Doněcké a Luhanské oblasti, které společně tvoří na východě Ukrajiny průmyslový region známý jako Donbas, ruská vojska od února ovládla také části Charkovské, Záporožské a Chersonské oblasti. Získala tím kontrolu nad pásmem území na východě a jihu země.
Litevský ministr kultury Ignotas Adomavičius po devíti dnech ve funkci rezignoval, protože v rozhovoru odmítl přímo odpovědět na otázky týkající se podpory Ukrajiny čelící ruské invazi a vyhnul se i otázce, které zemi patří Rusy okupovaný Krym.
Součástí kabinetu sociální demokratky Ingy Ruginieneové, který funguje od 25. září, byl také Adomavičius nominovaný stranou Úsvit Němenu. Její předseda Remigijus Žemaitaitis je stíhán za antisemitské výroky, podněcování nenávisti proti Židům a zlehčování holokaustu na sociálních sítích v roce 2023, což popírá.
Proti Adomavičiusově jmenování se 40.000 lidí vyslovilo v petici, kterou on sám odmítl a označil za bublinu. Protestovaly i kulturní organizace, kterým vadilo, že resort kultury povede ministr za Úsvit a že v této oblasti nemá mnoho zkušeností. Situaci nakonec vyhrotil rozhovor, který v pátek publikoval server Lrytas.
„Brutální ruský útok dronem na železniční stanici v Šostce v Sumské oblasti. Všechny záchranné služby jsou již na místě a začaly pomáhat lidem,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Informace o zraněných se teprve zjišťují. Dosud víme o nejméně 30 obětech.“ Na místě byli podle prvních zpráv jak zaměstnanci drah (Ukrzaliznycja), tak cestující.
„Rusové nemohli nevědět, že útočí na civilisty. A to je teror, který svět nesmí ignorovat. Rusko každý den bere lidem životy. A zastavit je může jen síla. Slyšeli jsme rozhodná prohlášení z Evropy a Ameriky – a je nejvyšší čas je všechny proměnit v realitu, společně se všemi, kteří odmítají přijmout vraždy a teror jako normální,“ apeluje prezident.
Německá spolková policie dnes potvrdila, že prostor v okolí letiště v Mnichově v pátek večer opět narušily dva drony. Letiště kvůli tomu na několik hodin zastavilo provoz, který obnovilo dnes v 07:00. Letadla přistávají a vzlétají, potvrdil ráno agentuře DPA mluvčí letiště.
Na jiná letiště muselo být přesměrováno 23 přilétajících strojů a zrušeno byl 46 plánovaných odletů. Kvůli opakovanému zpozorování dronů mnichovské letiště zastavilo provoz už ve čtvrtek pozdě večer. Omezení se dotklo přibližně 6500 cestujících. „Dali jsme k dispozici polní lůžka a také deky, nápoje a občerstvení,“ uvedlo letiště. Provoz na druhém nejrušnějším letišti Německa je zrovna silnější, neboť vrcholí pivní slavnost Oktoberfest.
Zatím není jasné, kdo je za přelety dronů nad evropskými letišti zodpovědný. Některé země ale vyjádřily obavy, že to může být Rusko. Moskva odpovědnost odmítá.
