Ruské novinářce, která označila Putina za vraha, dali domácí vězení. Hrozí jí až 10 let za mřížemi
Moskevský soud dnes na žádost vyšetřovatelů uložil domácí vězení novinářce Marině Ovsjannikovové, nyní obviněné z úmyslného šíření „lživých informací“ o ruských ozbrojených silách. Novinářce hrozí až deset let za mřížemi, napsal na svém webu list Kommersant.
Ovsjannikovová se stala známou v polovině března svým protestem proti válce na Ukrajině v živém vysílání ruské státní televize. Od té doby už třikrát dostala v ruské obdobě správního řízení pokuty za nepovolené protesty a „diskreditaci“ ruské armády.
Tentokrát ale čelí trestnímu stíhání za šíření „lživých informací“, když minulý měsíc při protestu u Kremlu poukázala na smrt stovek dětí při ruském tažení na Ukrajině.
Za „lživé“ a „falešné“ ruské úřady pokládají jakékoliv informace odchylující se od oficiální verze, která válku proti Ukrajině nenazývá válkou, ale „speciální vojenskou operací“. Rusko také přes množící se důkazy o opaku stále oficiálně uvádí, že neútočí na civilisty ani na civilní objekty.
Sama Ovsjannikovová ještě ve středu v aplikaci Telegram napsala, že jí o šesté ráno vpadla do bytu desítka policistů a že ji stíhají kvůli protestu, který podnikla v polovině července na nábřeží řeky Moskvy naproti Kremlu. Tam přišla s plakátem s vyobrazením dětí zabitých na Ukrajině a nápisem „Kolik ještě musí zahynout dětí, abyste přestali?“.
Více než 350 doložených případů dětí zabitých od začátku ruské agrese vůči Ukrajině ani nyní nepokládá za lživou informaci.
„Putin je predátor. Putinovy loutky již roky útočí na naše společnosti hybridními útoky a kybernetickými útoky,“ pronesla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Lotyšsku. „Dalším příkladem toho je zneužití migrantů jako zbraně,“ komentovala nápor na evropské hranice, včetně právě Lotyšských, s Běloruskem.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom podepíše v Číně s čínskou firmou CNPC důležitou dohodu o dodávkách plynu. Podpis se uskuteční příští týden při návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v asijské zemi, uvedl podle agentury Reuters poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurij Ušakov.
Podle Ušakova se budou podepisovat tři dokumenty týkající se Gazpromu. Podrobnosti o nich ale poradce nesdělil.
Ministři obrany Evropské unie se shodli, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu musí být důvěryhodné a odolné, uvedla po skončení neformálního jednání šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Většina také podpořila možné rozšíření vojenské mise EU na Ukrajinu v případě uzavření příměří.
Česko na schůzce podle ministryně obrany Jany Černochové prezentovalo úspěchy české muniční iniciativy na podporu Kyjeva. Kromě ruské agrese debatovali ministři také o obranné připravenosti Evropské unie.
V prvním bodě jednání o vojenské podpoře Ukrajiny se k unijním ministrům prostřednictvím videokonference připojil jejich ukrajinský protějšek Denys Šmyhal. „Vítám, že existuje široká podpora pro rozšíření mandátu vojenské mise EU, aby po uzavření příměří poskytovala výcvik a poradenství na území Ukrajiny,“ uvedla Kallasová po jednání. Na Ukrajinu by se ale vojenská mise mohla rozšířit pouze s jednomyslným souhlasem všech 27 členských států EU, informovala agentura Reuters.
