Rusové obnovili dodávky ropy Družbou, ale teče jen na Slovensko! Česko se nedočká
Ruská společnost Transněfť obnovila dodávky ropy jižní větví ropovodu Družba, která vede i do Česka. S odkazem na vedení ruského podniku to uvedla agentura RIA. Ukrajina potvrdila, že dostala na bankovní účet poplatek za tranzit ruské ropy přes své území dál do Maďarska a na Slovensko. Ta netekla od čtvrtka minulého týdne. Tranzitní poplatek v zájmu obnovení dodávek ropy Ukrajině poslala slovenská rafinerie Slovnaft a její maďarský vlastník, petrochemická skupina MOL. Dodávky do Česka jsou nicméně stále přerušeny a ani obnoveny nebudou, napsal slovenský přepravce ropy Transpetrol.
Vývoz ropy z Ruska zajišťuje monopolní provozovatel ropovodů Transněfť. Ten v úterý oznámil, že platba za srpnový tranzit, kterou v červenci zaslal ukrajinské firmě Ukrtransnafta, se vrátila zpět na jeho účet. Podle společnosti Gazprombank, která má platby na starosti, se peníze vrátily kvůli západním sankcím. Ukrajina pak tranzit ruské ropy zastavila.
Slovenská rafinerie Slovnaft po souhlasu Ukrajiny a Ruska zaplatila tranzitní poplatky.
Slovensko se dočkalo, Česko ne
„Čerpadla pumpují, zapnuli jsme je v 16:00 (moskevského času, tj. v 15:00 SELČ - pozn. ČTK),“ řekl ruské agentuře Igor Djomin z vedení Transněfti. Ropa však podle společnosti MERO do Česka neteče, řešení ohledně tranzitních poplatků za dodávky ropy ropovodem Družba se podle rafinerie Slovnaft týká obnovení dovozu ropy na Slovensko a do Maďarska.
Dodávky ropy ropovodem Družba do Česka ani obnoveny nebudou, napsal slovenský přepravce ropy Transpetrol.
V Česku ropu zpracovává společnost Unipetrol. „Rafinerie skupiny Orlen Unipetrol v Litvínově a Kralupech nad Vltavou mají zajištěnou surovou ropu pro svůj provoz. V současné době je produkce na plánované úrovni, a dochází tak k nepřetržitým dodávkám palivových produktů na český trh. Jak jsme již informovali dříve, skupina ORLEN v posledních letech úspěšně diverzifikovala své dodávky surové ropy a testovala využitelnost různých druhů surové ropy ve svých rafineriích. Máme rozsáhlou databázi dodavatelů z Evropy i mimo náš kontinent, se kterými jsme v posledních čtyřech letech navázali silné obchodní vztahy,“ řekl mluvčí Unipetrolu Michal Procházka.
Síkela: Řešení hledáme s Poláky
I ministr průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) říká, že výpadek dodávek přes ropovod Družba nijak neomezuje výkon českých rafinérií. „Pracují naplno a u státní společnosti MERO ČR jsou uskladněny zásoby ropy na několik dnů. S polskou stranou nyní hledáme řešení obnovení dodávek, které bude vhodné po právní i technické stránce,“ uvedl ministr.
Podle něj máme v případě nutnosti strategické rezervy na téměř 90 dnů. „Kromě toho bude v příštích měsících možné využít část volné kapacity ropovodu TAL, prostřednictvím kterého by bylo možné ropu do rafinérie v Litvínově během několika týdnů dopravit,“ dodal Síkela.
Družbě se sakce vyhnuly
Ropovod Družba začíná v Rusku na východním břehu Volhy a v Bělorusku se dělí do dvou větví - severní vede do Polska a do Německa, jižní přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Tranzit ropy severní větví podle dřívějších informací pozastaven nebyl.
Rusko prostřednictvím jižní větve Družby obvykle dodává zhruba 250 000 barelů ropy denně. Hlavními odběrateli jsou česká společnost Unipetrol, kterou ovládá polská skupina PKN Orlen, a také MOL spolu se Slovnaftem.
Evropská unie se už dříve dohodla, že od 5. prosince přestane dovážet ruskou ropu a o dva měsíce později také ropné produkty. Z embarga bude dočasně vyňata přeprava ropy ropovodem Družba, podle Bratislavy Slovensko ovšem získalo trvalou výjimkou na dovoz ropy Družbou pro vlastní potřebu. Bratislavská rafinerie Slovnaft většinu své produkce ale vyváží. Zmíněné embargo je součástí sankcí, které západní země zavedly vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes vyjádřil přesvědčení, že Trump je vystaven nevhodnému tlaku ze strany Evropské unie a NATO, které „bez okolků podporuje požadavky Zelenského“. Lavrov také podotkl, že by rád porozuměl tomu, co amerického prezidenta k jeho aktuálním vyjádřením vedlo. Je podle něj jasné, že si Rusko poradí s jakýmikoliv novými sankcemi.
Paměť není jen otázkou historie, ale aktivní silou, která ovlivňuje, jak společnosti reagují na válku, komu vyjadřují solidaritu a jak si vytvářejí kolektivní identitu. Shodli se na tom odborníci na přednášce během konference Asociace pro paměťová studia s názvem Za krizemi. Podle nich historická zkušenost, lokální trauma i symbolické příběhy hrají zásadní roli v tom, jak jednotlivé státy a společnosti vnímají současné konflikty - včetně války na Ukrajině či situace na Blízkém východě.
Litevská politoložka Dovilé Budrytéová zmínila koncept takzvané zástupné identifikace s Ukrajinou, který je patrný zejména ve státech východní Evropy. V Pobaltí a dalších zemích podle ní vzniká sdílená identita, která Ukrajinu vnímá jako nás a Rusko jako kolonizátora. Proces podle Budrytéové nezačal až po roce 2022, ale už po ruské anexi Krymu v roce 2014.
Donald Trump v rozhovoru s BBC vyjádřil přesvědčení, že Británie by v případě potřeby pomohla USA s obranou a zároveň zpochybnil, zda totéž platí i pro unijní členy NATO, a to i poté, co souhlasili s navýšením výdajů na obranu. To také podle něj sehrálo roli v jeho rozhodnutí nepodepsat obchodní dohodu s EU.
„Jedním z problémů NATO, jak jsem řekl, je, že my za ně musíme bojovat, ale budou oni skutečně bojovat za nás, pokud by jsme byli ve válce?“ tázal se Trump a vzápětí si odpověděl: „Nejsem si jistý, zda to mohu říct, ale řeknu toto, věřím, že Spojené království by s námi (po našem boku) bojovalo.“ „Myslím, že by byli s námi. Nemyslím si to o spoustě dalších zemí,“ dodal šéf Bílého domu. Řada zemí Evropské unie, včetně vojáků z České republiky, se přitom po boku Spojených států v minulých letech podílela například na operacích v Afghánistánu či v Iráku.
