Rusové obnovili dodávky ropy Družbou, ale teče jen na Slovensko! Česko se nedočká
Ruská společnost Transněfť obnovila dodávky ropy jižní větví ropovodu Družba, která vede i do Česka. S odkazem na vedení ruského podniku to uvedla agentura RIA. Ukrajina potvrdila, že dostala na bankovní účet poplatek za tranzit ruské ropy přes své území dál do Maďarska a na Slovensko. Ta netekla od čtvrtka minulého týdne. Tranzitní poplatek v zájmu obnovení dodávek ropy Ukrajině poslala slovenská rafinerie Slovnaft a její maďarský vlastník, petrochemická skupina MOL. Dodávky do Česka jsou nicméně stále přerušeny a ani obnoveny nebudou, napsal slovenský přepravce ropy Transpetrol.
Vývoz ropy z Ruska zajišťuje monopolní provozovatel ropovodů Transněfť. Ten v úterý oznámil, že platba za srpnový tranzit, kterou v červenci zaslal ukrajinské firmě Ukrtransnafta, se vrátila zpět na jeho účet. Podle společnosti Gazprombank, která má platby na starosti, se peníze vrátily kvůli západním sankcím. Ukrajina pak tranzit ruské ropy zastavila.
Slovenská rafinerie Slovnaft po souhlasu Ukrajiny a Ruska zaplatila tranzitní poplatky.
Slovensko se dočkalo, Česko ne
„Čerpadla pumpují, zapnuli jsme je v 16:00 (moskevského času, tj. v 15:00 SELČ - pozn. ČTK),“ řekl ruské agentuře Igor Djomin z vedení Transněfti. Ropa však podle společnosti MERO do Česka neteče, řešení ohledně tranzitních poplatků za dodávky ropy ropovodem Družba se podle rafinerie Slovnaft týká obnovení dovozu ropy na Slovensko a do Maďarska.
Dodávky ropy ropovodem Družba do Česka ani obnoveny nebudou, napsal slovenský přepravce ropy Transpetrol.
V Česku ropu zpracovává společnost Unipetrol. „Rafinerie skupiny Orlen Unipetrol v Litvínově a Kralupech nad Vltavou mají zajištěnou surovou ropu pro svůj provoz. V současné době je produkce na plánované úrovni, a dochází tak k nepřetržitým dodávkám palivových produktů na český trh. Jak jsme již informovali dříve, skupina ORLEN v posledních letech úspěšně diverzifikovala své dodávky surové ropy a testovala využitelnost různých druhů surové ropy ve svých rafineriích. Máme rozsáhlou databázi dodavatelů z Evropy i mimo náš kontinent, se kterými jsme v posledních čtyřech letech navázali silné obchodní vztahy,“ řekl mluvčí Unipetrolu Michal Procházka.
Síkela: Řešení hledáme s Poláky
I ministr průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) říká, že výpadek dodávek přes ropovod Družba nijak neomezuje výkon českých rafinérií. „Pracují naplno a u státní společnosti MERO ČR jsou uskladněny zásoby ropy na několik dnů. S polskou stranou nyní hledáme řešení obnovení dodávek, které bude vhodné po právní i technické stránce,“ uvedl ministr.
Podle něj máme v případě nutnosti strategické rezervy na téměř 90 dnů. „Kromě toho bude v příštích měsících možné využít část volné kapacity ropovodu TAL, prostřednictvím kterého by bylo možné ropu do rafinérie v Litvínově během několika týdnů dopravit,“ dodal Síkela.
Družbě se sakce vyhnuly
Ropovod Družba začíná v Rusku na východním břehu Volhy a v Bělorusku se dělí do dvou větví - severní vede do Polska a do Německa, jižní přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Tranzit ropy severní větví podle dřívějších informací pozastaven nebyl.
Rusko prostřednictvím jižní větve Družby obvykle dodává zhruba 250 000 barelů ropy denně. Hlavními odběrateli jsou česká společnost Unipetrol, kterou ovládá polská skupina PKN Orlen, a také MOL spolu se Slovnaftem.
Evropská unie se už dříve dohodla, že od 5. prosince přestane dovážet ruskou ropu a o dva měsíce později také ropné produkty. Z embarga bude dočasně vyňata přeprava ropy ropovodem Družba, podle Bratislavy Slovensko ovšem získalo trvalou výjimkou na dovoz ropy Družbou pro vlastní potřebu. Bratislavská rafinerie Slovnaft většinu své produkce ale vyváží. Zmíněné embargo je součástí sankcí, které západní země zavedly vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.

Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.

Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.