Americká basketbalistka dostala v Rusku trest 9 let za mřížemi. Biden vyzval k okamžitému propuštění
Ruský soud poslal americkou basketbalistku Brittney Grinerovou za pašování drog na devět let do vězení. Prokuratura požadovala ještě o půl roku delší trest. Případ jednatřicetileté hráčky Jekatěrinburgu řešili i vrcholní představitelé USA a Ruska. Prezident USA Joe Biden vyzval Rusko, aby okamžitě propustilo basketbalistku Grinerovou.
Grinerová, dvojnásobná zlatá olympijská medailistka a hvězda ženské národní basketbalové asociace (WNBA), byla 17. února zadržena na moskevském letišti Šeremetěvo s náplněmi do cigaret obsahujícími hašišový olej v zavazadlech. Konopí je v Rusku nezákonné pro léčebné i rekreační účely.
Pokud soud bude považovat za nutné ji potrestat, měla by dostat co nejmírnější trest, řekla její právnička Maria Blagovolinová. Další její právník Alexander Boikov uvedl, že některé spisy byly vypracovány v rozporu se zákonem.
„Byla to chyba. A doufám, že vaše rozhodnutí pro mne nebude znamenat konec života,“ řekla dnes soudkyni se slzami v očích před vynesením verdiktu. Basketbalistka dnes soudní síň podle Reuters opustila v poutech se slovy: „Miluji svoji rodinu“.
Obhajoba soudu také předložila potvrzení, že Grinerová látku má na lékařský předpis a užívá ji proti bolesti. Před soudem ve prospěch dvojnásobné olympijské vítězky vypovídalo několik svědků z týmu Jekatěrinburgu, s nímž vyhrála čtyřikrát Evropskou ligu.
Grinerová, která se přiznala, neměla v úmyslu přivézt konopí do Ruska, uvedl její tým právníků. Náplně vrhly 31letou texaskou atletku do víru geopolitických událostí, který se spustil, když Vladimir Putin 24. února poslal ruské vojáky na Ukrajinu.
Během nejnapjatějších americko-ruských vztahů od kubánské raketové krize v roce 1962 je americký prezident Joe Biden pod tlakem, aby zasáhl ve prospěch zadržených Američanů – včetně Grinerové.
„Dnešní odsouzení americké občanky Brittney Grinerové je jen dalším připomenutím toho, co svět už ví. Rusko Brittney zadržuje neprávem,“ prohlásil Biden. „Je to nepřijatelné a vyzývám Rusko k jejímu okamžitému propuštění,“ dodal.
Spojené státy uvedly, že Grinerová byla zadržena neprávem a učinily to, co ministr zahraničí Antony Blinken nazval „podstatnou nabídkou“ Moskvě na výměnu ruských zajatců za americké občany držené v Rusku, včetně Grinerové a bývalého mariňáka Paula Whelana.
Zdroj obeznámený se situací uvedl, že Washington je ochoten vyměnit odsouzeného obchodníka se zbraněmi Viktora Buta, jehož život pomohl inspirovat hollywoodský film z roku 2005 „Obchodník se smrtí“ s Nicholasem Cagem v hlavní roli.
Ruští představitelé uvedli, že dohody nebylo dosaženo. Argumentují tím, že Grinerová - basketbalovým fanouškům známá jako „BG“ - porušila zákony země a měla by být podle toho posuzována.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.
Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
