Americká basketbalistka dostala v Rusku trest 9 let za mřížemi. Biden vyzval k okamžitému propuštění
Ruský soud poslal americkou basketbalistku Brittney Grinerovou za pašování drog na devět let do vězení. Prokuratura požadovala ještě o půl roku delší trest. Případ jednatřicetileté hráčky Jekatěrinburgu řešili i vrcholní představitelé USA a Ruska. Prezident USA Joe Biden vyzval Rusko, aby okamžitě propustilo basketbalistku Grinerovou.
Grinerová, dvojnásobná zlatá olympijská medailistka a hvězda ženské národní basketbalové asociace (WNBA), byla 17. února zadržena na moskevském letišti Šeremetěvo s náplněmi do cigaret obsahujícími hašišový olej v zavazadlech. Konopí je v Rusku nezákonné pro léčebné i rekreační účely.
Pokud soud bude považovat za nutné ji potrestat, měla by dostat co nejmírnější trest, řekla její právnička Maria Blagovolinová. Další její právník Alexander Boikov uvedl, že některé spisy byly vypracovány v rozporu se zákonem.
„Byla to chyba. A doufám, že vaše rozhodnutí pro mne nebude znamenat konec života,“ řekla dnes soudkyni se slzami v očích před vynesením verdiktu. Basketbalistka dnes soudní síň podle Reuters opustila v poutech se slovy: „Miluji svoji rodinu“.
Obhajoba soudu také předložila potvrzení, že Grinerová látku má na lékařský předpis a užívá ji proti bolesti. Před soudem ve prospěch dvojnásobné olympijské vítězky vypovídalo několik svědků z týmu Jekatěrinburgu, s nímž vyhrála čtyřikrát Evropskou ligu.
Grinerová, která se přiznala, neměla v úmyslu přivézt konopí do Ruska, uvedl její tým právníků. Náplně vrhly 31letou texaskou atletku do víru geopolitických událostí, který se spustil, když Vladimir Putin 24. února poslal ruské vojáky na Ukrajinu.
Během nejnapjatějších americko-ruských vztahů od kubánské raketové krize v roce 1962 je americký prezident Joe Biden pod tlakem, aby zasáhl ve prospěch zadržených Američanů – včetně Grinerové.
„Dnešní odsouzení americké občanky Brittney Grinerové je jen dalším připomenutím toho, co svět už ví. Rusko Brittney zadržuje neprávem,“ prohlásil Biden. „Je to nepřijatelné a vyzývám Rusko k jejímu okamžitému propuštění,“ dodal.
Spojené státy uvedly, že Grinerová byla zadržena neprávem a učinily to, co ministr zahraničí Antony Blinken nazval „podstatnou nabídkou“ Moskvě na výměnu ruských zajatců za americké občany držené v Rusku, včetně Grinerové a bývalého mariňáka Paula Whelana.
Zdroj obeznámený se situací uvedl, že Washington je ochoten vyměnit odsouzeného obchodníka se zbraněmi Viktora Buta, jehož život pomohl inspirovat hollywoodský film z roku 2005 „Obchodník se smrtí“ s Nicholasem Cagem v hlavní roli.
Ruští představitelé uvedli, že dohody nebylo dosaženo. Argumentují tím, že Grinerová - basketbalovým fanouškům známá jako „BG“ - porušila zákony země a měla by být podle toho posuzována.
Ministři financí Evropské unie budou ve čtvrtek na jednání v Bruselu debatovat o dvou hlavních způsobech, jak získat finanční podporu pro Ukrajinu. Jedním je půjčení peněz, druhou a pravděpodobnější variantou využití zmrazených ruských aktiv, uvedl nejmenovaný vysoce postavený úředník EU. Česko bude na zasedání zastupovat končící ministr Zbyněk Stanjura.
Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Unijní prezidenti a premiéři proto na konci října na summitu EU odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva na pomoc Ukrajině použita. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.
Od začátku války na Ukrajině udělil prezident Pavel souhlas ke službě v ukrajinských ozbrojených silách 99 českým občanům, uvedl na dotaz ČTK Hrad.
Rumunsko dnes oznámilo, že na jeho území byly po ruských leteckých útocích na ukrajinský přístav Izmajil nalezeny možné úlomky bezpilotního letounu. Napsala to agentura AFP. Ukrajina čelí ruské vojenské agresi od února 2022.
Ministerstvo obrany uvedlo, že části dronu dopadly na zem v noci na dnešek asi pět kilometrů od jihovýchodních hranic s Ukrajinou, v severní části župy Tulcea. NATO kvůli počasí nemohlo vyslat stíhací letouny, doplnila agentura Reuters s tím, že obyvatelé dostali příkaz se ukrýt. Hasiči po příjezdu na místo zjistili, že náraz do země nezpůsobil požár.
Na území Rumunska, které s Ukrajinou sdílí 650 kilometrů dlouhou hranici, opakovaně dopadly úlomky ruských bezpilotních letounů. Kvůli vniknutí jednoho z ruských strojů na rumunské území si ministerstvo zahraničí v září předvolalo ruského velvyslance. V zemi od února mimo jiné platí zákon, který umožňuje sestřelovat drony, které naruší její vzdušný prostor.
