Americká basketbalistka dostala v Rusku trest 9 let za mřížemi. Biden vyzval k okamžitému propuštění
Ruský soud poslal americkou basketbalistku Brittney Grinerovou za pašování drog na devět let do vězení. Prokuratura požadovala ještě o půl roku delší trest. Případ jednatřicetileté hráčky Jekatěrinburgu řešili i vrcholní představitelé USA a Ruska. Prezident USA Joe Biden vyzval Rusko, aby okamžitě propustilo basketbalistku Grinerovou.
Grinerová, dvojnásobná zlatá olympijská medailistka a hvězda ženské národní basketbalové asociace (WNBA), byla 17. února zadržena na moskevském letišti Šeremetěvo s náplněmi do cigaret obsahujícími hašišový olej v zavazadlech. Konopí je v Rusku nezákonné pro léčebné i rekreační účely.
Pokud soud bude považovat za nutné ji potrestat, měla by dostat co nejmírnější trest, řekla její právnička Maria Blagovolinová. Další její právník Alexander Boikov uvedl, že některé spisy byly vypracovány v rozporu se zákonem.
„Byla to chyba. A doufám, že vaše rozhodnutí pro mne nebude znamenat konec života,“ řekla dnes soudkyni se slzami v očích před vynesením verdiktu. Basketbalistka dnes soudní síň podle Reuters opustila v poutech se slovy: „Miluji svoji rodinu“.
Obhajoba soudu také předložila potvrzení, že Grinerová látku má na lékařský předpis a užívá ji proti bolesti. Před soudem ve prospěch dvojnásobné olympijské vítězky vypovídalo několik svědků z týmu Jekatěrinburgu, s nímž vyhrála čtyřikrát Evropskou ligu.
Grinerová, která se přiznala, neměla v úmyslu přivézt konopí do Ruska, uvedl její tým právníků. Náplně vrhly 31letou texaskou atletku do víru geopolitických událostí, který se spustil, když Vladimir Putin 24. února poslal ruské vojáky na Ukrajinu.
Během nejnapjatějších americko-ruských vztahů od kubánské raketové krize v roce 1962 je americký prezident Joe Biden pod tlakem, aby zasáhl ve prospěch zadržených Američanů – včetně Grinerové.
„Dnešní odsouzení americké občanky Brittney Grinerové je jen dalším připomenutím toho, co svět už ví. Rusko Brittney zadržuje neprávem,“ prohlásil Biden. „Je to nepřijatelné a vyzývám Rusko k jejímu okamžitému propuštění,“ dodal.
Spojené státy uvedly, že Grinerová byla zadržena neprávem a učinily to, co ministr zahraničí Antony Blinken nazval „podstatnou nabídkou“ Moskvě na výměnu ruských zajatců za americké občany držené v Rusku, včetně Grinerové a bývalého mariňáka Paula Whelana.
Zdroj obeznámený se situací uvedl, že Washington je ochoten vyměnit odsouzeného obchodníka se zbraněmi Viktora Buta, jehož život pomohl inspirovat hollywoodský film z roku 2005 „Obchodník se smrtí“ s Nicholasem Cagem v hlavní roli.
Ruští představitelé uvedli, že dohody nebylo dosaženo. Argumentují tím, že Grinerová - basketbalovým fanouškům známá jako „BG“ - porušila zákony země a měla by být podle toho posuzována.
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že není spokojený s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, protože zabíjí mnoho lidí a Spojeným státům navíc „servíruje spoustu keců“, i když se neustále tváří velmi mile. Trump to řekl novinářům na zasedání svého kabinetu.
„S Putinem nejsem spokojený, to vám můžu říct hned, protože zabíjí spoustu lidí, z nichž mnozí jsou jeho vojáci,“ poznamenal Trump, podle něhož Rusko a Ukrajina každý týden dohromady přicházejí o 7000 vojáků.
Evropa nikdy neopustí Ukrajinu, řekl dnes podle agentury Reuters v projevu v britském parlamentu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že Londýn a Paříž budou společně s takzvanou koalicí ochotných pracovat do poslední minuty, aby zajistili příměří. Macron je i s manželkou Brigitte na třídenní státní návštěvě Británie. Na hradě Windsor je přivítal král Karel III. s královnou Camillou.
„Budeme bojovat do poslední minuty, abychom dosáhli příměří, abychom zahájili jednání o vybudování pevného a udržitelného míru, protože na Ukrajině jde o naši bezpečnost a o naše společné zásady,“ prohlásil francouzský prezident.
Řecký dodavatel plynu DEPA Commercial se dohodl s ruským Gazpromem na mimosoudním urovnání sporu o ceny plynu. Uvedla to dnes řecká společnost bez dalších podrobností. DEPA loni podala žádost o arbitráž, ve které usilovala o zpětné snížení ceny sjednané ve smlouvě z roku 2022 a úlevu od budoucích plateb v hodnotě stovek milionů dolarů.
Státní společnost DEPA podepsala v lednu 2022 smlouvu s Gazpromem na dodávky dvou miliard metrů krychlových plynu ročně do roku 2026. Cena plynu se měla stanovovat tak, že z 80 procent měla být určena podle ceny plynu na hlavní nizozemské burze TTF a z 20 procent podle světových cen ropy. Po prudkém růstu evropských cen plynu v roce 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a na pokles dodávek ruskými plynovody však měla společnost DEPA potíže s prodejem plynu a nakonec nebyla schopna přijmout dodávky minimálního ročního množství.
