Expert o členství Ukrajiny v EU: Česko by bylo víc uprostřed, postkomunistické země sílí
EU v červnu schválila Ukrajině a Moldavsku kandidátský status na členství v sedmadvacítce. Podle politického geografa Vladimíra Baara jde o symbolický krok, který deklaruje solidaritu s napadenou Ukrajinou i podobně ohroženým Moldavskem. Kdy by se Ukrajina mohla stát členem a co to bude znamenat pro Česko?
„To plnoprávné členství Ukrajiny je vzdáleno nejméně jednu a půl dekády. Ale je pravdou, že Česko by geograficky bylo více ve středozápadní Evropě. Ostatně po staletí bylo součástí Svaté říše římské,“ připomněl Baar pro Blesk Zprávy. Dodal ale, že historická zkušenost s ruským vazalstvím ho bude i nadále z pohledu západní Evropy řadit spíše do středovýchodního regionu.
Už teď je nicméně podle Baara postkomunistická část EU silnější než dřív, díky své aktivitě a také nekompromisní politice Polska.
„Západní Evropě jsme ukázali, že si spojenectví vážíme, že jsme solidární i s obětí agrese. A že nechceme, aby se opakoval nějaký Mnichov, kde by se za zády Ukrajiny velké státy EU dohodly s Ruskem, jen aby si zachovaly blahobyt a udržely mír,“ vysvětlil. Takoví politici totiž podle něj existují i nyní.
FOTO: Následky nočního ruského útoku na Kyjev, 28. 9. 2025.
Ukrajinská vojenská rozvědka tvrdí, že v okupovaném Melitopolu zabila ruské operátory dronů. Píše o tom Kyiv Independent.
HUR tvrdila, že exploze otřásla střeženou vojenskou základnou na letišti v okupovaném Melitopolu a zničila dodávku UAZ-452 ze sovětské éry a nejméně čtyři řidiče, kteří se údajně nacházeli uvnitř vozidla.
Kyiv Independent nemohl toto tvrzení nezávisle ověřit, protože informací z okupovaných území je málo. HUR nezveřejnila další podrobnosti o operaci.
Britské noviny Sunday Times jmenovaly 13 ruských důstojníků, kteří veleli vojenským jednotkám obviněných ze spáchání válečných zločinů v Buči.
Podle publikace jejich totožnost zjistili nezávislí právníci a vyšetřovatelé s využitím informací z veřejně dostupných zdrojů. Totožnost všech 13 osob potvrdily ukrajinské zpravodajské služby.
Ukrajinská prokuratura potvrdila osm jmen, podpořila je oficiální oznámení o podezření vydaná Kyjevem jako předběžný krok k možnému formálnímu stíhání u ukrajinských soudů a Mezinárodního trestního soudu. Pět osob bylo identifikováno na základě oznámení vydaných jejich podřízeným a porovnáno s veřejně dostupnými ruskými vojenskými archivy. Těmto důstojníkům nebyla vydána žádná individuální oznámení o podezření.
Přestože válka na Ukrajině pomohla i jednotě Evropské unie, podle Baara by to nemuselo dlouho vydržet. „Jen se obávám, že až opadne ten strach z rozšíření války, tak začnou do popředí opět prosakovat rozpory stále méně demokratických ,progresivistů´ ve starých členských zemích a liberálních konzervativců v těch nových,“ upozornil.
Přestože se Západ neodhodlal k přímé vojenské pomoci, využívá k oslabení Ruska alespoň svou ekonomickou sílu za cenu vlastních problémů. „Ty však mohou využít síly, kterým demokracie moc nevoní. A sbírat politické body na vlně nespokojenosti lidí s jistým propadem životní úrovně,“ varoval politický geograf.
Problémem by mohla být i závislost na ruském plynu, kterou se velká část Evropy snaží ukončit. Rusko podle něj nakonec dodávky zastaví úplně: „Bude to poslední zoufalý pokus rozbít evropskou jednotu a způsobit EU ekonomické problémy,“ předpověděl Baar. Evropskou jednotu udrží jedině větší tolerance k odlišným postojům a důraz na společné zájmy. „A v kulturní oblasti udržet zdivočelé neomarxistické konstruktivisty a progresivisty na uzdě,“ dodal.
I Rusko si podle něj uvědomuje, že plyn není možné nahradit ze dne na den. Odhadem má přitom Evropa plyn na dalších 60 let, je však uložený v břidlicích, které jsou podle aktivistů neekologické a těžba při nízkých cenách nerentabilní. Ty jsou kromě Francie, Polska či Rumunska soustředěny například na severovýchodě Ukrajiny, na který útočí Rusko.
Ve válce s Ruskem však Ukrajina nemůže prohrát, domnívá se Baar. „K tomu se západní státy zavázaly. A pokud ten závazek opustí, bude to katastrofa pro celý Západ. Už fiasko v Afghánistánu značně poškodilo reputaci USA, obětování Ukrajiny by ale znamenaly úplnou rezignaci na morální hodnoty. Se všemi dopady na civilizační úpadek Západu,“ dodal.
Stejně tak podle něj musí Západ podpořit pro Ukrajince přijatelnou budoucí linii příměří, základ pro diplomatická jednání, která budou zahrnovat i propuštění lidí odvlečených do Ruska. A musí deklarovat, že narušení linie příměří bude znamenat válku s NATO, přestože Ukrajina není členskou zemí. Ale bez této pojistky by mohlo Rusko neustálými provokacemi bránit rekonstrukci Ukrajiny.
Co se týče budoucnosti Ukrajiny, Západ bude muset podle Baara jasně dát najevo, že hodlá chránit a bránit své investice na obnovu země. To umožní miliónům ukrajinských uprchlíků, aby se vrátili a pustili do její obnovy.
„Pokud to Západ neudělá, zůstane Ukrajina rozbitá a slabá, mnozí se budou bát vrátit. Ukrajina nabyla ve válce sebevědomí, teď je načase, aby ho získal i Západ a přestal se Ruska bát,“ zakončil Baar.
Do obnovy Ukrajiny se chtějí v rámci Business klubu pod Ministerstvem průmyslu a obchodu zapojit i české firmy. Uvnitř EU probíhají diskuse a podle Marka Vošahlíka z MPO by se každá pomáhající země měla zapojit v některé oblasti.
„Takový postup by umožnil využít potenciál rozmanitých sektorů české ekonomiky a jasně vymezil parametry pomoci. Naší prioritou je nyní propojit potřeby na ukrajinské straně a nabídku českých firem,“ uvedl pro Blesk Zprávy.
Baar dodal, že Evropa a USA si musí také uvědomit důležitost vzájemného partnerství. „Po rozpadu ruské koloniální říše měly Spojené státy pocit, že jsou nejsilnější na světě a západní Evropa si pro změnu myslela, že už se bez USA obejde,“ popsal Baar. Připomněl ale, že později si evropské země začaly příliš sypat na hlavu popel za koloniální období.
„Mám na mysli neschopnost tvrdě řešit masovou imigraci, vědomí jisté nadřazenosti nad málo ,uvědomělými´ středovýchodními Evropany, které EU přijalo do svých řad, vytváření stále méně efektivního pečovatelského státu na úkor obranyschopnosti,“ vysvětlil. Zmínil i špatnou strategii v ekonomické oblasti, která se Evropě vrátila jako bumerang.
