Ruská opozice jedná v Praze: Diskutuje o „radikálních řešeních“, exministr chválí Česko
Česko-ukrajinské vztahy by mohly sloužit jako určitý příklad pro jiné. Politická reakce Česka na ruskou invazi a podpora Ukrajiny byla včasná a smělá. Řekl to bývalý ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin, jenž přijel do Prahy na konferenci ruské opozice nazvanou Fórum svobodných národů Ruska. Reakci Západu na ruskou invazi na Ukrajině označil někdejší diplomat za nepříliš rychlou.
U Česka ocenil mimo jiné podporu napadené země dodávkami zbraní. Ve vzájemných vztazích je podle něj důležitá důvěra a ochota si navzájem pomáhat. „Z mého pohledu je to základ pro to, abychom byli spojenci. Je to jako s mušketýry ve slavném Dumasově románu: Jeden za všechny a všichni za jednoho. (Česko-ukrajinské vztahy) se ubírají tímto směrem,“ domnívá se Klimkin.
Část západních zemí se podle něj dopustila zásadní chyby, když režim ruského prezidenta Vladimira Putina správně neposoudila. „Nepochopila, že tento režim nechce dodržovat pravidla,“ míní někdejší diplomat, jenž působil coby ministr zahraničí v letech 2014 až 2019, kdy byl prezidentem Petro Porošenko. Pomoc Západu poté, co na Ukrajinu 24. února vtrhla ruská invazní vojska, označil za opožděnou. „Nebyla tam reakce v předstihu a nebyla příliš rychlá ve smyslu dodávek zbraní. Je to evoluční proces. Jde také o ekonomickou odolnost Ukrajiny a ani tady není dostatečná a dost rychlá, ale přichází,“ poznamenal Klimkin.
Rusko zmizí z první ligy světa
Šéf Kremlu podle něj rozumí pouze jasné síle. „Nevěří v oboustranně výhodnou dohodu. Když on vyhraje, někdo prohraje. Když on prohraje, někdo vyhraje,“ míní Klimkin, jenž nyní vede na Ukrajině vlastní projekty mimo jiné v oblasti vzdělávání, zahraničních vztahů nebo evropské integrace.
Rusko zároveň označil za upadající mocnost, ekonomicky či demograficky. „Putin může dosáhnout určité mobilizace, ale nakonec jde o úpadek moci. A ten, zvláště v případě režimu, jako je tento, může být nesmírně nebezpečný. To je přesně to, co vidíme,“ podotkl Klimkin, podle něhož Rusko z ekonomického hlediska zmizí z „první ligy světa“. „Bude někde ve druhé lize. A lidé v Moskvě to jasně chápou,“ řekl bývalý šéf ukrajinské diplomacie.
Na největší zemi světa podle něj dopadají západní sankce a Putin čelí neúspěchu. „Všichni chápou, že toto impérium není schopno Ukrajinu porazit. Putin chápe, že sankce zůstanou, některé by možná mohly být zrušeny, ale ty zásadní zůstanou,“ věří Klimkin, podle něhož se šéf Kremlu pokusí vyjednat se Západem nějakou dohodu. „Nejde jen o jeho válku na Ukrajině, ale... o strategické zbraně, kontrolu zbrojení, ceny ropy a plynu, spoustu věcí. A bez vyřešení Ukrajiny není možné vyřešit nic,“ uvedl.
„Bude se snažit klepat na jakékoliv dveře, samozřejmě skrytě, a chtít se dohodnout,“ domnívá se Klimkin, podle něhož Moskva bude chtít Kyjev obejít. Mohla by se přitom pokusit využít zejména období před zimou, a to s ohledem na ruský plyn a rostoucí ceny potravin. Je nutné nepřistoupit na žádné ústupky, které by zničily základy ukrajinské státnosti a národa, varuje bývalý politik. „Nevěřím v mírovou dohodu. Uměl bych si představit příměří, ale mírovou dohodu s tímto režimem nikoliv. Jakoukoliv přestávku využije k jedinému cíli - přeskupit se a znovu zaútočit, ať už konvenčním nebo hybridním způsobem,“ řekl.
„Nikdy nevíme, možná to povede ke kolapsu režimu“
Na konferenci ruské opozice, jejichž zástupci přijeli do Prahy jednat o radikální rekonstrukci své země a její přeměně ve prospěch jednotlivých národů a regionů, je neoficiálně, aby je podpořil. „Ruská válka na Ukrajině změnila vše,“ říká a dodává, že řada Rusů spatřila „světlo na konci tunelu“. „Mnoho jich věřilo, že je zřejmě příliš složité, až nemožné, dosáhnout svých cílů. Teď v sebe začali věřit. Věří, že mohou zvítězit,“ uvádí s odkazem na jeden z cílů organizátorů konference, jímž je „dekolonizace původních národů a regionů od imperiální Moskvy“.
„Jsou to lidé s různou historií, z různých částí Ruska, ale skutečně se dávají dohromady,“ míní Klimkin. Došlo jim prý, že pokud uspějí v boji proti ruskému režimu Ukrajinci, oni by mohli také. „Jakým způsobem, to je na nich. Představitelích Ruska. V našem zájmu není za ně bojovat, ale podpořit je intelektuálně,“ říká Klimkin, podle něhož je tento proces pozitivní i pro Ukrajinu. „Nikdy nevíme, možná to povede ke kolapsu režimu, možná k něčemu jinému. Ale je důležité podporovat tyto zvláštní emoce, že mají šanci,“ dodává.
Čtyři lidé dnes přišli o život při útoku ruských dronů na Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti, uvádí veřejnoprávní stanice Suspilne s odvoláním na policii. Dalších sedm lidí utrpělo zranění.
Mezi zraněnými je desetiletá dívka, kterou záchranáři převezli do dětské nemocnice. Stav jednoho ze zraněných je těžký, ostatní jsou ve středně závažném stavu, uvádí Suspilne. Město Novhorod-Siverskyj leží na severovýchodě Čenihivské oblasti nedaleko administrativní hranice se Sumskou oblastí a několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem. Suspilne na svém telegramovém kanálu informuje, že exploze zazněla také v Sumách. Další podrobnosti zatím nejsou známy.
Černihiv a severní část regionu se v pondělí ocitla bez dodávek elektrické energie v důsledku ruského útoku na energetickou infrastrukturu. Dnes ukrajinské ministerstvo energetiky informovalo, že statisíce lidí v této části země zůstávají bez elektřiny, protože nad poškozenými objekty krouží ruské drony, a technici se kvůli tomu nemohou pustit do oprav.
Dlouhodobý a udržitelný mír, ne urychlené příměří. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se dnes vyjádřil k prohlášením, že válka na Ukrajině by měla být zastavena na současné linii kontaktu. Tento požadavek byl obsažen zejména v dnes zveřejněném prohlášení předních evropských lídrů, kteří tento postoj připisují americké administrativě, ačkoli v ní existují značné výkyvy.
„Chci oficiálně potvrdit, že Rusko nezměnilo svůj postoj ve srovnání s dohodami dosaženými během dlouhých jednání Putina a Trumpa na Aljašce. Tyto dohody vycházejí z tehdejší dohody, kterou prezident Trump stručně formuloval, když řekl, že je potřeba dlouhodobý a udržitelný mír, nikoli okamžité příměří, které nikam nevede,“ řekl Lavrov na tiskové konferenci v Moskvě podle agentury TASS.
Kreml uvedl jako jednu z hlavních příčin konfliktu snahu Ukrajiny vyzbrojit se a vstoupit do NATO a spolupracovat s ním, jakož i politický režim, který na Ukrajině vznikl po Revoluci důstojnosti v roce 2014.
Polské bezpečnostní složky v posledních dnech v různých částech země zadržely osm lidí podezřelých z příprav sabotáží, uvedl na X polský premiér Donald Tusk. Varšava v minulosti opakovaně informovala o sabotážích nebo pokusech o ně, za nimiž podle ní stálo Rusko.
Siemoniakův mluvčí Jacek Dobrzyński řekl, že už v uplynulých měsících ABW zadržela celkem 55 lidí, kteří jsou podezřelí, že na objednávku Ruska pracovali proti Polsku a dalším zemím Evropské unie.
Tomasz Siemoniak, který ve vládě odpovídá za koordinaci tajných služeb, později uvedl, že případ se týká zjišťování polohy vojenských objektů a prvků kritické infrastruktury, přípravy prostředků pro diverzní akce a bezprostřední realizace útoků.
