Plynárenské firmy na hraně krachu: Němci zachraňují Uniper, poskytnou mu 368 miliard
Německá vláda převezme ve společnosti Uniper zhruba 30procentní podíl, aby zabránila jejímu úpadku. Firma o tom dnes informovala po jednání se zástupci vlády. Uniper je v Německu největším dovozcem ruského plynu, kvůli prudkému růstu cen a omezení dodávek suroviny z Ruska se však ocitl v existenčních potížích a stal se zatím největší obětí současné krize na trhu s energiemi v Evropě.
Uniper zároveň dostal finanční injekci 15 miliard eur (přes 368 miliard Kč). Část tvoří bankovní záruky, část je nový kapitál po vstupu německé vlády do vlastnické struktury podniku. Firma požádala vládu o pomoc před dvěma týdny.
„Uniper je samostatný případ, není to návrh řešení pro všechny,“ řekl na tiskové konferenci kancléř Olaf Scholz. Dodal nicméně, že firmy, které jsou pro fungování energetické infrastruktury v Německu důležité, budou moci také čerpat finanční pomoc.
Společnost Uniper se v posledních měsících stala široce diskutovaným příkladem, jak se z velkého a stabilního podniku může snadno a rychle stát oběť ekonomické roztržky mezi Západem a Moskvou. Vztahy s Ruskem se vyhrotily po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Většinovým vlastníkem Uniperu zůstane i po vstupu německé vlády finská společnost Fortum, její podíl se ale sníží na 56 procent ze současných zhruba 80.
Uniper kvůli prudkému růstu cen plynu a nepříznivé situaci na trhu denně přichází o značné objemy peněz. Je totiž nucen kupovat plyn za výrazně vyšší ceny z alternativních zdrojů, protože ruská plynárenská společnost Gazprom vývoz plynu do Německa citelně omezila. Zdůvodňuje to technickými problémy, které němečtí představitelé zpochybňují.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Slovenský premiér Robert Fico požádal generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na dnešní společné schůzce o posílení protivzdušné obrany Slovenska. Ministerský předseda Ruttemu během jeho návštěvy Bratislavy také zopakoval, že Slovensko s výjimkou komerčních kontraktů nebude dodávat Ukrajině, která se brání ruské agresi, smrtící zbraně. ČTK o tom dnes informoval úřad slovenské vlády.
Ukrajina po Rusku žádá odškodnění ve výši 43 miliard dolarů (897,6 miliardy korun) za ekologické škody, které na jejím území způsobilo během současné války. Informovala o tom agentura DPA, podle které by Ukrajina chtěla získat prostředky na poválečnou obnovu příznivou pro životní prostředí.
„V mnoha ohledech vede Rusko špinavou válku a naše klima je také obětí,“ řekl na klimatické konferenci OSN COP30 Pavlo Kartašov, náměstek ukrajinského ministra pro hospodářství, životní prostředí a zemědělství. Jako příklad zmínil enormní množství kerosinu, oleje a nafty, které spotřebují vojenské letouny, tanky a další vojenská technika nebo spálené lesy a zničené budovy.
