Potíže válkou zmítané Ukrajiny: Znehodnotila měnu o 25 procent. Inflace míří do závratných výšin
Ukrajina devalvovala měnu o 25 procent, kvůli válce s Ruskem se chce soustředit na ochranu svých devizových rezerv. Centrální banka dnes oznámila, že kurz vůči dolaru oficiálně stanovila na 36,5686 hřivny. Dosavadní kurz činil 29,25 hřivny, který banka stanovila hned po začátku války a kde jej držela posledních zhruba pět měsíců. Ukrajinská centrální banka rovněž uvedla, že míra inflace v letošním roce přesáhne 30 procent.
Centrální banka uvedla, že jedná s ohledem na změny, kterým za války čelí ukrajinská ekonomika, a také na fakt, že dolar v poslední době citelně zpevnil i k dalším měnám.
„Tento krok zlepší konkurenceschopnost ukrajinských výrobců, sblíží směnné podmínky různým skupinám firem a domácností, a také podpoří odolnost ekonomiky ve válečném období,“ uvedla centrální banka. Opatření by podle ní mělo přispět k celkové stabilizaci hospodářství.
Guvernér centrální banky Kyrylo Ševčenko uvedl, že nový směnný kurz bude kotvou hospodářství a učiní jej odolnějším v nejisté době. „Pevný směnný kurz centrální bance umožní zachovat si kontrolu nad vývojem inflace a podporovat nepřetržité fungování finančního systému,“ dodal guvernér. Je to podle něj podmínka pro stabilitu ekonomiky, což je v čase války nezbytné.
Ukrajina zamezila obchodování s hřivnou a zavedla přísné omezení pohybu kapitálu hned po únorové invazi ruských vojsk. Snažila se tak vládě pomoci s dovozem nejdůležitějšího zboží a zároveň brzdit inflační spirálu, která se po zahájení války začala roztáčet. Míra inflace v červnu vystoupila na 21,5 procenta, maximum za více než šest let.
Měna teď zůstane zafixovaná na nově stanovené úrovni. Centrální banka očekává, že devalvace bude mít na inflaci jen omezený vliv. Nově stanovený směnný kurz podle centrální banky zvýší příliv deviz od vývozců a na minimum omezí „spekulativní chování účastníků trhu“.
Centrální banka přistoupila k devalvaci den poté, co Ukrajina požádala věřitele a dvouletý odklad splátek úroků ze zahraničních dluhopisů. Snaží se tak využít své tenčící se finanční zdroje na to, aby mohla odrážet útok ruských vojsk. Na konci roku 2020 měla Ukrajina vůči zahraničí dluh 130 miliard dolarů (3,1 bilionu Kč), vyplývá z údajů Světové banky (SB).
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
Humanitární organizace Člověk v tísni rozšířila nabídku svého charitativního e-shopu Skutečný dárek o několik certifikátů, jejichž prostřednictvím dárci mohou pomoci obyvatelům Ukrajiny. Mohou přispět na zajištění jejich psychologické pomoci, na získání rekvalifikace, případně rozjezd drobného podnikání vojáků, kteří se vrací do civilního života. Nebo i na opravu domů a zajištění vytápění lidem, jejichž domovy poškodilo bombardování. Organizace o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
Projekt nabízí přes 40 dárkových certifikátů v několika kategoriích, které řeší zdraví, vzdělání, obživu, dostupnost pitné vody či klima. Programy jsou zaměřeny nejen na zahraničí, ale i Českou republiku. Loni si certifikáty Skutečný dárek koupilo téměř 9000 lidí za více než 18 milionů korun, uvedla organizace.
Nejvíc peněz podle ní získal certifikát Záchrana dětského života, zaměřený na léčbu podvýživy.
„Letošní dárky pomůžou traumatizovaným dětem i dospělým na Ukrajině a vojákům s návratem do civilního života,“ uvedla organizace, která za tímto účelem nově nabízí dárky s názvem Náplast na duši a Nová mise. Nové certifikáty Vánoce v teple a Střecha nad hlavou mají pomoci lidem bez elektřiny nebo ze zničených domů na Ukrajině zajistit topení či opravu domů.
„Kdyby bylo vedení v Bruselu normální, okamžitě by zastavilo platby. Musíme vědět, za co byly peníze evropských daňových poplatníků na Ukrajině utraceny,“ řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó novinářům před schůzí Rady EU. „V celosvětových médiích se šíří zprávy o fungování tohoto zkorumpovaného systému, válečné mafie. A to je nejmírnější výraz, který teď použiji,“ dodal.
Ukrajina vyčlenila zahraniční dluhopisy v objemu téměř 20 miliard USD denominované v eurech a dolarech splatných od roku 2022 do roku 2030, na které by se podle jejích představ mělo vztahovat moratorium. Kvůli válce se očekává, že ukrajinská ekonomika v letošním roce zaznamená propad o 35 až 45 procent, uvedla agentura Reuters.
Kyjev předpokládá, že náklady na válku v kombinaci s poklesem daňových příjmů zanechávají ve veřejných financích deficit kolem pěti miliard USD měsíčně. To je zhruba 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v období před ruskou invazí.
Ekonomové se domnívají, že letošní schodek rozpočtu se tak vyšplhá na 25 procent HDP, zatímco před invazí se odhady pohybovaly kolem 3,5 procenta HDP.
Inflace přes 30 procent?
Ukrajinská centrální banka dnes ponechala základní úrokovou sazbu na 25 procentech, což je maximum za sedm let. Zároveň uvedla, že míra inflace v letošním roce přesáhne 30 procent. Dosud počítala s inflací kolem 20 procent.
„Základní scénář makroekonomické předpovědi počítá s tím, že hlavní sazba zůstane na 25 procentech minimálně do druhého čtvrtletí 2024,“ dodala.
Centrální banka také předpokládá, že ekonomika v letošním roce klesne asi o třetinu, na příští dva roky ale počítá s růstem v rozsahu pět až šest procent. Klíčovým faktorem při obnově ekonomiky bude spolupráce se zahraničními partnery.
