Potíže válkou zmítané Ukrajiny: Znehodnotila měnu o 25 procent. Inflace míří do závratných výšin
Ukrajina devalvovala měnu o 25 procent, kvůli válce s Ruskem se chce soustředit na ochranu svých devizových rezerv. Centrální banka dnes oznámila, že kurz vůči dolaru oficiálně stanovila na 36,5686 hřivny. Dosavadní kurz činil 29,25 hřivny, který banka stanovila hned po začátku války a kde jej držela posledních zhruba pět měsíců. Ukrajinská centrální banka rovněž uvedla, že míra inflace v letošním roce přesáhne 30 procent.
Centrální banka uvedla, že jedná s ohledem na změny, kterým za války čelí ukrajinská ekonomika, a také na fakt, že dolar v poslední době citelně zpevnil i k dalším měnám.
„Tento krok zlepší konkurenceschopnost ukrajinských výrobců, sblíží směnné podmínky různým skupinám firem a domácností, a také podpoří odolnost ekonomiky ve válečném období,“ uvedla centrální banka. Opatření by podle ní mělo přispět k celkové stabilizaci hospodářství.
Guvernér centrální banky Kyrylo Ševčenko uvedl, že nový směnný kurz bude kotvou hospodářství a učiní jej odolnějším v nejisté době. „Pevný směnný kurz centrální bance umožní zachovat si kontrolu nad vývojem inflace a podporovat nepřetržité fungování finančního systému,“ dodal guvernér. Je to podle něj podmínka pro stabilitu ekonomiky, což je v čase války nezbytné.
Ukrajina zamezila obchodování s hřivnou a zavedla přísné omezení pohybu kapitálu hned po únorové invazi ruských vojsk. Snažila se tak vládě pomoci s dovozem nejdůležitějšího zboží a zároveň brzdit inflační spirálu, která se po zahájení války začala roztáčet. Míra inflace v červnu vystoupila na 21,5 procenta, maximum za více než šest let.
Měna teď zůstane zafixovaná na nově stanovené úrovni. Centrální banka očekává, že devalvace bude mít na inflaci jen omezený vliv. Nově stanovený směnný kurz podle centrální banky zvýší příliv deviz od vývozců a na minimum omezí „spekulativní chování účastníků trhu“.
Centrální banka přistoupila k devalvaci den poté, co Ukrajina požádala věřitele a dvouletý odklad splátek úroků ze zahraničních dluhopisů. Snaží se tak využít své tenčící se finanční zdroje na to, aby mohla odrážet útok ruských vojsk. Na konci roku 2020 měla Ukrajina vůči zahraničí dluh 130 miliard dolarů (3,1 bilionu Kč), vyplývá z údajů Světové banky (SB).
Americký prezident Donald Trump je i nadále odhodlán usilovat o mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, a to i přes čím dál nejistější vyhlídky na osobní jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Trump to řekl v rozhovoru, který dnes zveřejnila stanice CBS News.
„Sleduji to, dívám se na to a mluvím o tom s prezidentem Putinem i s prezidentem Zelenským,“ řekl Trump ve středečním telefonickém rozhovoru pro CBS News. „Něco se stane, ale oni na to ještě nejsou připraveni. Ale něco se stane. Podaří se nám to,“ dodal.
Trump ve středu řekl, že se chystá v nadcházejících dnech o válce na Ukrajině znovu jednat, když jeho srpnový summit s Putinem na Aljašce nepřinesl výrazný pokrok. Představitel Bílého domu uvedl, že Trump by měl dnes telefonicky hovořit se Zelenským a evropskými lídry, kteří se předtím zúčastní schůzky takzvané koalice ochotných v Paříži. Zabývat se ní budou zejména bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu v případě uzavření mírové dohody.
„Rusko nebude diskutovat o jakékoli formě zahraniční intervence na Ukrajině, která je zásadně nepřijatelná a podkopává jakoukoliv bezpečnost,“ uvedla na tiskové konferenci mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v reakci na výroky předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové o plánech vyslat evropské vojáky na Ukrajinu.
Von der Leyenová v neděli listu Financial Times (FT) řekla, že evropské země pracují na „docela přesných plánech“ na vyslání mnohonárodních vojenských jednotek na Ukrajinu v rámci bezpečnostních záruk po skončení konfliktu. Tyto jednotky budou mít podle ní podporu Spojených států.
Dobré ráno, drazí čtenáři.
Především o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu bránící se ruské agresi budou dnes v Paříži jednat evropští lídři z takzvané koalice ochotných zemí, jejíž součástí je i Česko. Spojenci Kyjeva budou na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona hovořit o tom, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny v případě podpisu mírové dohody s Ruskem.
Schůzky se mimo jiné zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. V Paříži je podle médií i zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff. Na dálku z Prahy se společně s českým premiérem Petrem Fialou připojí také generální tajemník NATO Mark Rutte.
Ukrajina vyčlenila zahraniční dluhopisy v objemu téměř 20 miliard USD denominované v eurech a dolarech splatných od roku 2022 do roku 2030, na které by se podle jejích představ mělo vztahovat moratorium. Kvůli válce se očekává, že ukrajinská ekonomika v letošním roce zaznamená propad o 35 až 45 procent, uvedla agentura Reuters.
Kyjev předpokládá, že náklady na válku v kombinaci s poklesem daňových příjmů zanechávají ve veřejných financích deficit kolem pěti miliard USD měsíčně. To je zhruba 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v období před ruskou invazí.
Ekonomové se domnívají, že letošní schodek rozpočtu se tak vyšplhá na 25 procent HDP, zatímco před invazí se odhady pohybovaly kolem 3,5 procenta HDP.
Inflace přes 30 procent?
Ukrajinská centrální banka dnes ponechala základní úrokovou sazbu na 25 procentech, což je maximum za sedm let. Zároveň uvedla, že míra inflace v letošním roce přesáhne 30 procent. Dosud počítala s inflací kolem 20 procent.
„Základní scénář makroekonomické předpovědi počítá s tím, že hlavní sazba zůstane na 25 procentech minimálně do druhého čtvrtletí 2024,“ dodala.
Centrální banka také předpokládá, že ekonomika v letošním roce klesne asi o třetinu, na příští dva roky ale počítá s růstem v rozsahu pět až šest procent. Klíčovým faktorem při obnově ekonomiky bude spolupráce se zahraničními partnery.
