Ostrý exprezident Medveděv: Ukrajině hrozil soudným dnem kvůli Krymu a zmínil „klauny“
Neochota Kyjeva a NATO uznat poloostrov Krym jako součást Ruska představuje pro Moskvu systematickou hrozbu, prohlásil podle agentury Interfax bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv. Pokud se Ukrajina pokusí získat Krym vojenskou cestou zpět, „nadejde pro ni soudný den“, pohrozil také na setkání s veterány ve Volgogradu Medveděv, který nyní zastává funkci místopředsedy ruské bezpečnostní rady.
„Krym se navrátil do Ruska. Pokud jakákoli země, Ukrajina nebo státy NATO zastávají pozici, že Krym není ruský, je to pro nás systematická hrozba,“ citovala Medveděvův výrok agentura Interfax.
Medveděv také prohlásil, že „klauni“ na Ukrajině „opakovaně vystupují s nějakými oznámeními a snaží se vyhrožovat napadením Krymu“. „V případě, že k něčemu podobnému dojde, nadejde pro ně okamžitě soudný den, velmi rychlý a drtivý. Ukrýt se bude velmi těžké,“ řekl Medveděv.
Ruský vojenský soud v Rostovu nad Donem dnes patnácti ukrajinským vojákům uložil tresty vězení od 15 do 21 let. Příslušníky praporu Ajdar, který ruské úřady označily za teroristickou organizaci, odsoudil za terorismus. Kyjev verdikty odmítl jako frašku a porušení mezinárodního práva, uvedla agentura AP.
„Ani jednoho z Ukrajinců neobžalovali z konkrétních válečných zločinů,“ napsal server Mediazona. Obžaloba se podle portálu opírala výhradně o skutečnost, že zajatci sloužili v praporu Ajdar, a tak je obvinila z účasti v teroristické organizaci, z podílu na násilném převratu, tedy svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014, a ze zapojení do teroristického výcviku.
Šlo o druhý hromadný proces s ukrajinskými válečnými zajatci od března, kdy bylo odsouzeno 23 vojáků elitní brigády Azov. I tento soud Ukrajina považuje za porušení mezinárodního práva.
Ukrajinská delegace předvede Donaldu Trumpovi prezentaci o tom, jak by Kyjev mohl používat rakety Tomahawk, pokud USA souhlasí s jejich dodávkou.
Prezentace také vyvodí závěry o tom, jak Tomahawky ovlivní průběh války, informoval Graham Slattery z agentury Reuters s odvoláním na zdroj z ukrajinské delegace. Stejný zdroj uvedl, že oznámení o schůzce Putina a Trumpa v Budapešti Kyjev překvapilo.
Německo tvrdí, že Maďarsko by mělo zatknout Putina. Berlín se domnívá, že Maďarsko musí dodržovat všechna rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC), a to i přesto, že Budapešť v dubnu 2025 od dokumentu odvolala svůj podpis. Inormuje o tom služba BBC.
Postupy Mezinárodního trestního soudu (ICC) stanoví, že úplné odstoupení od Římského statutu trvá 12 měsíců. To znamená, že Maďarsko opustí jurisdikci ICC až 2. června 2026.
Země již prohlásila, že Putin nebude na jejím území zatčen na základě zatykače Mezinárodního trestního soudu, ačkoli Maďarsko si zachovává své závazky vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu.
Není to poprvé, co Maďarsko ignorovalo zatykač. Země dříve odmítla zatknout izraelského premiéra.
Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj v sobotu uvedl, že ukrajinská armáda by mohla použít americké raketové systémy HIMARS k zasažení ruských objektů na Krymu včetně lodí Černomořské flotily.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč zároveň uvedl, že „jakmile se objeví první technická možnost“, cílem útoků se stane Kerčský most, který spojuje Rusko s anektovaným ukrajinským poloostrovem.
Medveděv se během svého prezidentského mandátu v letech 2008 až 2012 prezentoval coby reformátor, který chce zlepšit vztahy se Západem. Od letošního 24. února, kdy Rusko zahájilo vojenskou agresi na Ukrajině, se však projevuje jako hlučný zastánce tvrdé linie, poznamenala agentura Reuters.
